Černobylská havárie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Snižování výkonu reaktoru: formulace ohledně žádosti dispečinku |
m →Bezprostřední následky: doplnění reference |
||
Řádek 149:
Černobylský 4. reaktor obsahoval asi 190 tun [[oxid uraničitý|oxidu uraničitého]] a produktů štěpení. Odhady podílu uniklého materiálu se pohybují mezi 13 a 30 procenty. Kontaminovaný materiál se pohyboval atmosférou v závislosti na počasí. Podle zpráv sovětských a západních vědců dopadlo z kontaminace, která postihla území dřívějšího Sovětského svazu, 60 % na [[Bělorusko]]. Rovněž byla kontaminována rozsáhlá oblast [[Rusko|Ruské federace]] jižně od [[Brjansk]]u a části severozápadní Ukrajiny.
Na počátku byl Černobyl utajovanou katastrofou. První důkazy, že se stala velká jaderná havárie, nepřinesly sovětské zdroje, ale pocházejí ze [[Švédsko|Švédska]].{{Sfn|Mould|2000|s=48}} [[27. duben|27. dubna]] pracovníci [[Forsmarkská jaderná elektrárna|Forsmarkské jaderné elektrárny]] (přibližně 1 100 km od Černobylu) nalezli radioaktivní částice na svém oblečení. Pátrání prokázalo, že problém není ve švédských elektrárnách, což ukázalo na vážný jaderný problém v západní části Sovětského svazu. Ještě [[1. květen|1. května]] se v Kyjevě konaly obvyklé prvomájové manifestace, neboť obyvatelstvo nebylo o katastrofě informováno. Cyklistický [[Závod míru]] (Varšava–Berlín–Praha) byl dokonce v těchto dnech přemístěn z ČSSR na několik etap do Kyjeva, včetně československých reprezentantů (Regec<ref>https://brnensky.denik.cz/ostatni_region/cyklista-regec-slavil-sto-kilometru-od-cernobylu-20120623.html</ref> a spol.), letecky.
Oficiálně nebylo informováno o zamoření ani obyvatelstvo tehdejšího Československa, přestože zvýšenou radioaktivitu zaznamenali pracovníci elektrárny Dukovany již v pondělí 28. dubna 1986. V noci z 29. na 30. dubna 1986 zachytili stopy kontaminace ovzduší v rámci běžně prováděných měření, což následně potvrdila data z Krajských hygienických stanic.<ref name="sujb"/> Odhadované dávky ozáření obyvatelstvu však byly poměrně nízké, takže nebyla zahájena žádná zvláštní protiopatření. Od 1. května 1986 ovšem začal být pravidelně kontrolován obsah radionuklidů v mléce a mléčných výrobcích, později i v pitné vodě, zelenině, obilninách, mase, ale i v krmivu pro dobytek, v houbách a lesních plodech.<ref name="sujb"/>
| |||