Derviš Tafro: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nový článek
 
doplnění data+stylistické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
}}
'''Derviš Tafro''' ([[1889]] [[Foča]], [[Bosna a Hercegovina]] – [[9. únor|9. února]] [[1981]] [[Sarajevo]], [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]]) byl bosenskohercegovský pedagog [[Bosňáci|bosňáckého]] původu.
 
== Život ==
 
V rodném městě navštěvoval základní školu, vyšší gymnázium absolvoval v [[Sarajevo|Sarajevu]]. Vysokoškolské studium historie a geografie dokončil roku 1917 na Filozofické fakultě [[Vídeňská univerzita|Vídeňské univerzity]]. V rakouské metropoli se angažoval v muslimské akademickém spolku ''Zvijezda'' (Hvězda), který mezi bosenskohercegovskými muslimy propagoval srbskou nacionální myšlenku mezi bosenskohercegovskými muslimy. Současně aktivně podprovalpůsobil muslimskýv spolekmuslimském podpůrném spolku ''[[Gajret]]'' (Úsilí), který taktéž inklinoval k srbskému prostředí.
 
meziMezi lety 1918 a 1924 vyučoval v reálném gymnáziu v Sarajevu a gymnáziu v [[Banja Luka|Banja Luce]]. Ve školním roce 1924/1925 působil ve Velké medrese ve [[Skopje|Skopji]] a současně byl prefektem jejího internátu. Pozé získal místo profesora a prefekta internátu v [[Šarí‘atské gymnázium|Šarí‘atském gymnáziu]] v Sarajevu, v němž setrval až do roku 1934, kdy se stal ředitelem gymnázia v [[Bosanska Gradiška|Bosenské Gradišce]]. Krátce před rokem 1941, kdy [[Jugoslávie|Jugoslávii]] napadlo [[nacistické Německo]] a země se rozpadla, byl vedoucím školského odboru bánské správy [[Vrbaská bánovina|Vrbaské bánoviny]] v Banja Luce. Nově ustavenému ustašovskému režimu [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]] se znelíbila jeho prosrbská orientace a ze státní služby byl propuštěn. Do roku 1944 žil v ústraní v [[Konjic|Konjici]], nato se vrátil do Banja Luky, kde se aktivně zapojil do [[Jugoslávští partyzáni|partyzánského hnutí]] a činnosti jeho [[ZAVNOBiH|Zemské antifašistické rady národního osvobození Bosny a Hercegoviny]].
 
Mezi lety 1945 a 1959 vedl odbor středoškolského vzdělávání ministerstva školství Bosny a Hercegoviny. Roku 1959 se stal ředitelem památkové ústavu v Sarajevu (''Zemaljski zavod za zaštitu spomenika kulture i prirodnih rijetkosti''), založeného roku 1947. Na tomto postu setrval až do roku 1962?, kdy byl nezionován. Coby penzista deset let vedl [[Gazi Husrev-begova knihovna|Gazi Husrev-begovu knihovnu]] v Sarajevu.