Pavel Janák: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Výběr z díla: + 1 značka: editace z Vizuálního editoru |
m link, ten článek máme, sjednocení červeného odkazu |
||
Řádek 51:
Jeho srdeční záležitostí byla [[Praha]]. Zpracoval mnoho soutěžních návrhů na řešení jednotlivých částí města a intenzívně se zabýval problémy urbanismu. Zpracoval studie a návrhy na zastavění [[Trója|Tróje]], Nuslí - [[Pankrác (Praha)|Pankráce]], [[Holešovice|Holešovic]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Letná|Letné]] a dalších prostor mimo Prahu. Jeho urbanistické plány počítají s výrazným podílem zeleně, například prostor mezi Hvězdou a [[Podbaba|Podbabou]] měl podle jeho plánů tvořit velký celek zeleně se zástavbou jednopatrových domů. Ve svých návrzích na řešení zástavby Pankráce razí myšlenku zdravého bydlení. Navrhuje domy, které by měly maximálně čtyři [[podlaží]], uspořádané ve dvou řadách, jejichž vzdálenost od sebe odpovídá dvěma výškám domu. Prostor mezi budovami měly podle návrhu vyplnit zahrady, [[garáž]]e a [[obchod]]y.
Nejznámější urbanistickou realizací se stala [[Osada Baba]]. Jednalo se o práci Svazu českého díla, kterému Janák předsedal. Baba byla navržena po vzoru světových výstav. Plány vznikaly v letech 1928–1932 a výstavba byla zahájena 25.4. 1932. Výstavba 31 rodinných domků měla být podle zásad zmiňovaného zdravého bydlení. Celá kolonie je dílem několika architektů, kteří byli omezeni rámcovými požadavky. Tato kritéria měla omezit především výškové proporce budov a uvolnit dostatečný prostor pro plochy zeleně. Pavlu Janákovi na Babě velice záleželo i proto, že si ji vybral jako místo pro svůj rodinný dům. Řešení zahrady svého vlastního domu ovšem svěřil do rukou architekta [[Otokar Fierlinger|Otokara Fierlingra]], který s Janákem spolupracoval na celém konceptu zeleně na Babě.
V roce 1927–1928 postavil pro [[Bartoňové z Dobenína|továrníka Bartoně]] [[Bartoňova vila|rodinnou reprezentační vilu
Často se zabýval i obnovou památek, kde chtěl zúročit celoživotní zájem o historii a umění předků. Až v pokročilém věku se mohl plně věnovat právě této činnosti, o níž se zmiňuje například v článku Architekt a památka (Architektura ČSR XIII/1952).
| |||