Jan Černý-Nigranus: Porovnání verzí

Přidáno 22 bajtů ,  před 3 lety
→‎Život: vnit. odk.
(→‎Literatura: Doplněn online přístup)
(→‎Život: vnit. odk.)
 
== Život ==
[[Soubor:Kostel Obrácení sv. Pavla (Brandýs nad Labem), F. X. Procházky 162, Brandýs nad Labem - kostel.JPG|náhled|vpravo|Bývalý bratrský sbor v Brandýse nad Labem, místo působení Jana Černého mezi lety 1537–1547]]Pocházel z bratrského prostředí, první určitější informace o jeho životní dráze se vztahují až k době, kdy se ujal duchovního úřadu. V roce [[1537]] byl na synodu v [[Prostějov]]ě ordinován na [[kněz]]e a působil jako správce sboru v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]], který se v této době dočkal velkého rozkvětu. Brandýsské panství náleželo Kunrátovi [[Krajířové z Krajku|Krajířovi z Krajku]] a na [[Mladá Boleslav|Mladé Boleslavi]], který zdejší bratrské aktivity vydatně podporoval a mezi lety 1541–1542 nechal ve městě bratřím postavit podle projektu [[Matteo Borgorelli]]ho nový chrám, nyní [[Římskokatolická církev|římskokatolický]] kostel Obrácení sv. Pavla. Z Brandýsa nad Labem vykonával Jan Černý velkorysou kazatelskou činnost, pečoval o přívržence Jednoty bratrské v [[Praha|Praze]] a na dalších místech ve středních Čechách. V [[1543]] byl na synodu v Mladé Boleslavi zvolen do úzké rady, avšak po nezdařeném pokusu o sblížení Jednoty se [[Utrakvismus|stranou podobojí]] v témže roce, v němž se Jan Černý silně angažoval a po vypovězení [[Václav Mitmánek|Václava Mitmánka]], vlivného člena [[dolní konzistoř]]e, z [[Čechy|Čech]], se musel také on skrývat před hrozícím zatčením. Slibné výsledky aktivit brandýského duchovního správce byly však z velké části zmařeny až následkem dalšího vývoje na domácí politicko-náboženské scéně.
 
Po porážce [[Stavovský odboj roku 1547|prvního stavovského povstání]] se Jan Černý jako jeden z předních bratrských duchovních dostal do ohrožení života a musel se skrývat. Sbor v Brandýse nad Labem byl po konfiskaci panství rozprášen, bratrský majetek [[Konfiskace|zabaven]] a část stoupenců Jednoty odtud odešla pod vedením Jana Černého do [[Polské království|polského]] a [[Východní Prusko|východopruského]] [[exil]]u. Černý byl v této době pověřen správou sboru v Mladé Boleslavi, střídavě pobýval v Čechách a Prusku, v Boleslavi se trvale usadil až v roce 1552. O rok později byl na synodu v [[Prostějov]]ě zvolen biskupem-sudím, tedy prvním mezi bratrskými biskupy (na místě uvězněného [[Jan Augusta|Jana Augusty]]) a byla mu svěřena správa mladoboleslavské bratrské diecéze. Do dalšího ohrožení se dostal opět v roce [[1555]], kdy se vyostřil vztah mezi králem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] a mladoboleslavskou vrchností, syny Arnošta Krajíře z Krajku a Černý byl opět donucen se v okolí Boleslavi skrývat. V tomtéž roce vykonal [[Vizitace|vizitační]] cestu do Polska a Prus a aktivně se účastnil jednání o unii protestantů v Kožmínku. V srpnu [[1556]] mu bylo společně s [[Matěj Červenka|Matějem Červenkou]] svěřeno vysílání bratrských mládenců na zahraniční studia. V roce [[1558]] byl na synodu v Mladé Boleslavi potvrzen v úřadu biskupa-sudího a stal se též rektorem místní bratrské školy.