Boris Jelcin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - kód Google Analytics
+kat; infobox; kosmetické úpravy
Řádek 2:
{{Neověřeno}}
{{Infobox - politik
| jméno = Boris Nikolajevič Jelcin<br />Борис Николаевич Ельцин
| obrázek = Boris Yeltsin-2.jpg
| popisek =
| úřad = [[Seznam prezidentů Ruska|prezident Ruska]]
| od = [[10. červenec|10. července]] [[1991]]
| do = [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]]
| pořadí = 1.
| předseda vlády = [[Jegor Gajdar]]<br />[[Viktor Černomyrdin]]<br />[[Sergej Kirijenko]]<br />[[Jevgenij Primakov]]<br />[[Sergej Stepašin]]<br />[[Vladimir Putin]]
| předchůdce = funkce vytvořena
| nástupce = [[Vladimir Putin]]
| strana = [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]] (před r. 1990)
| datum narození = [[1.{{Datum únor]]a [[narození|1931]]|2|1}}
| místo narození = {{flagicon|SSSR}} Butka, [[Sverdlovská oblast]], [[{{Vlajka a název|Sovětský svaz]]}}
| datum úmrtí = [[23.{{Datum duben|23.úmrtí dubna]]a [[věk|2007]] (76&nbsp;let)|4|23|1931|2|1}}
| místo úmrtí = {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[{{Vlajka a název|Rusko]]}}
| choť = [[Naina Jelcinová]]
| děti = Jelena Okulova<br />Taťjana Jumaševa
| alma mater =
| web =
| poznámky =
}}
'''Boris Nikolajevič Jelcin''' ({{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Boris Nikolayevich Yeltsin.ogg|Борис Николаевич Ельцин}}, [[1. únor]]a [[1931]] – [[23. duben|23. dubna]] [[2007]] [[Moskva]]) byl první prezident [[Rusko|Ruské federace]], který tuto funkci zastával v letech 1991 až 1999. V roce [[Ruské prezidentské volby 1991|1991]] byl zvolen prvním a zároveň i též posledním [[prezident]]em [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]; jeho úřad měl tvořit určitou protiváhu [[Prezident Sovětského svazu|prezidentovi Sovětského svazu]].
 
== Mládí ==
[[Soubor:Youth of Eltsin.JPG|thumb|left|Mladý Jelcin ([[1940]], druhý zleva)]]
Narodil se 1. 2.února 1931 ve Sverdlovské oblasti. Jeho otec Nikola Jelcin byl odsouzen za protisovětskou agitaci k nuceným pracím v [[gulag]]u; jeho matka byla švadlena. Jelcin vystudoval Puškinovu střední školu v Bereznikách. I přes problémy s učiteli a otcem nakonec toto desetileté vzdělání dokončil. Jelcin přišel o dva prsty, když s se s kamarády pokoušel rozebrat granát, který ukradl ve skladech Rudé armády.
 
Vyšší vzdělání získal až na Uralské technické univerzitě ve Sverdlovsku, oboru stavitelství. Téma jeho diplomové práce bylo „Televizní věž“.
Řádek 45:
V květnu roku [[1990]] byl vybrán za předsedu Prezídia [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího Sovětu]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]]. Jelcin byl podporován jak demokraty, tak konzervativci. V červenci [[1990]] vystoupil z [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]].
 
12. 6.června 1991 zvítězil s podílem 57 % hlasů v demokratických prezidentských volbách Ruské republiky. Ve své kampani kritizoval zejména diktátorství, avšak vůbec nenavrhl, jak nastartovat tržní hospodářství v [[Rusko|Rusku]].
 
Komunisté vedení [[Vladimir Krjučkov|Vladimirem Krjučkovem]] provedli 18. 8. 1991 puč proti Michailu Gorbačovovi; ten byl uvězněn na [[Krym]]u. Jelcin tento převrat úspěšně potlačil a u ruského Bílého domu na něj reagoval projevem z dělové věže tanku. Ten zapříčinil ještě větší nárůst jeho popularity.
Řádek 51:
Přestože byla Gorbačovova pozice zachována, ztratil téměř veškerou moc. Ruská vláda převzala veškerou kontrolu nad [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
 
V listopadu [[1991]] zakázal [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistickou stranu]] v celé [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]]. Na začátku prosince roku [[1991]] [[Ukrajina]] odhlasovala nezávislost na SSSR. O týden později, 8. 12.prosince 1991, se setkal s ukrajinským prezidentem [[Leonid Kravčuk|Leonidem Kravčukem]] a vůdcem [[Bělorusko|Běloruska]] [[Stanislav Šuškevič|Stanislavem Šuškevičem]]. Společně dohodli rozpad Sovětského svazu, jenž byl nahrazen [[Společenství nezávislých států|Společenstvím nezávislých států]]. Podle Gorbačova byly celou dobu tyto plány uchovány v tajnosti a mělo se jednat o puč proti němu.
 
24. prosince [[Rusko|Ruská federace]] převzala sovětské křeslo v [[Organizace spojených národů|OSN]]. Den poté prezident Gorbačov abdikoval a Sovětský svaz přestal existovat.
Řádek 76:
V tomto roce také zápasil s [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyšším Sovětem]] a Shromážděním lidových zástupců{{Doplňte zdroj}}. V prosinci [[1992]] vetovalo 7. Shromáždění lidových zástupců kandidaturu [[Jegor Gajdar|Jegora Gajdara]] na předsedu vlády, která byla iniciována právě Jelcinem.
 
Tento konflikt se obnovil 20. 3.března 1993, kdy v televizním projevu k národu oznámil, že hodlá převzít vyšší pravomoci, aby mohl realizovat svůj reformní program. Narychlo svolané 9. Shromáždění lidových zástupců se pokusilo pomocí obžaloby z 26. 3.března 1993 svrhnout Jelcina z funkce prezidenta. Nicméně 25. 5.května 1993 uspěl Jelcin v parlamentním referendu o důvěru v něj a jeho reformní program.
 
21. 8.srpna 1993 Jelcin rozpustil dekretem [[Nejvyšší sovět Podněsterské moldavské republiky|Nejvyšší Sovět]] a Shromáždění lidových zástupců. Tento dekret, který odporoval ruské ústavě z roku [[1978]], zajistil přechodové období do voleb do nového parlamentu, [[Státní duma|Státní dumy]], a referenda o nové ústavě.
 
Odpovědí bylo, že předseda [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího sovětu]] (Čečenec) [[Ruslan Chasbulatov]] označil prezidentův krok za státní převrat a vyzval občany, policii a armádu, aby se proti Jelcinovi postavila. [[Alexandr Ruckoj]] oznámil, že přebírá prezidentovy pravomoce, a parlament to v nočních hodinách schválil. Premiér Viktor Černomyrdin, předsednictvo vlády, ministři obrany, vnitra a bezpečnosti se však postavili na Jelcinovu stranu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Ecce homo - pokus o převrat v Rusku roku 1993|periodikum=Rozhlas.cz|datum=|ročník=|číslo=|strany=|url=http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-pokus-o-prevrat-v-rusku-roku-1993--1264317|datum přístupu=2016-11-02}}</ref>
Řádek 86:
Předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] vyzval své stoupence, aby obsadili Kreml. Okolo poledne 4. října zaútočila armáda na sídlo parlamentu, když předtím vyzvala obránce, aby složili zbraně. Budovu parlamentu nejdříve opustily ženy a děti a po nich vyšlo s rukama nad hlavou několik desítek poslanců. Po 13. hodině pronikla vládní vojska do budovy parlamentu, kde narazila na silný odpor. V prostorách parlamentu začaly boje, při nichž přišly o život desítky lidí. Část budovy zachvátil požár. V podvečer už byla celá budova obsazena a hlavní vůdcové vzpoury - předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] a viceprezident [[Alexandr Ruckoj]] - zatčeni. Druhý den zatýkání pokračovalo. Celá akce stála na 190 mrtvých a 440 zraněných.  
 
Nové volby do Státní dumy se konaly 12. 12.prosince 1993. Pravice i komunisté prokázali velice dobré výsledky, na rozdíl od „Ruské volby“ podporované Jelcinem. Referendum pořádané v tu samou dobu přineslo novou ústavu, která znatelně posílila moc prezidenta. Ten získal právo jmenovat členy vlády, odvolat předsedu vlády a v některých případech dokonce i rozpustit Dumu.
 
=== Privatizace ===
Řádek 117:
 
=== Abdikace ===
Jelcin pokračoval jako prezident [[Rusko|Ruska]] až do 31. 12.prosince 1999. V posledních měsících jeho vlády s ním souhlasilo už jen 5 % občanů.{{Doplňte zdroj}} Přemluven svou dcerou [[Taťána Djačenková|Taťánou Djačenkovou]] 31. prosince 1999 rezignoval. Podle ruské ústavy se stal novým prezidentem stávající předseda vlády, [[Vladimir Putin]]. Další volby byly naplánovány až na 26. 3.března 2000. 23. dubna 2007 exprezident Ruské federace Boris Jelcin zemřel na zástavu srdce.
 
== Pohřeb Borise Jelcina ==
<gallery perrow="5">
File:Funeral of Boris Yeltsin-12.jpg|Byl přítomen i prezident [[Vladimir Putin]]
File:Funeral of Boris Yeltsin-19.jpg|Vojáci nesoucí Jelcinovu rakev
Řádek 128:
</gallery>
 
== ReferenceOdkazy ==
 
=== Reference ===
{{překlad|en|Boris Yeltsin|94157572}}
<references />
 
=== Externí odkazy ===
 
* {{commonscat|Boris Yeltsin}}
{{Prezidenti Ruska}}
Řádek 142 ⟶ 145:
[[Kategorie:Premiéři Ruska]]
[[Kategorie:Prezidenti Ruska]]
[[Kategorie:NarozeníRuští 1931politici]]
[[Kategorie:ÚmrtíRuští 2007ministři]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 1. třídy]]
[[Kategorie:PohřbeníNositelé naŘádu Novoděvičímrudého hřbitověpraporu práce]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu zásluh o Italskou republiku]]
[[Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu dobré naděje]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu tří hvězd]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu zlatého orla]]
[[Kategorie:Narození 1931]]
[[Kategorie:Narození 1. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. dubna]]
[[Kategorie:Narození ve Sverdlovské oblasti]]
[[Kategorie:Úmrtí 2007]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Moskvě]]
[[Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově]]
[[Kategorie:Zemřelí na srdeční selhání]]
[[Kategorie:Muži]]