Boris Jelcin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m - kód Google Analytics |
+kat; infobox; kosmetické úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 2:
{{Neověřeno}}
{{Infobox - politik
}}
'''Boris Nikolajevič Jelcin''' ({{Vjazyce|ru}}: {{Audio|Ru-Boris Nikolayevich Yeltsin.ogg|Борис Николаевич Ельцин}}, [[1. únor]]a [[1931]] – [[23. duben|23. dubna]] [[2007]] [[Moskva]]) byl první prezident [[Rusko|Ruské federace]], který tuto funkci zastával v letech 1991 až 1999. V roce [[Ruské prezidentské volby 1991|1991]] byl zvolen prvním a zároveň i též posledním [[prezident]]em [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|RSFSR]]; jeho úřad měl tvořit určitou protiváhu [[Prezident Sovětského svazu|prezidentovi Sovětského svazu]].
== Mládí ==
[[Soubor:Youth of Eltsin.JPG|thumb|left|Mladý Jelcin ([[1940]], druhý zleva)]]
Narodil se 1.
Vyšší vzdělání získal až na Uralské technické univerzitě ve Sverdlovsku, oboru stavitelství. Téma jeho diplomové práce bylo „Televizní věž“.
Řádek 45:
V květnu roku [[1990]] byl vybrán za předsedu Prezídia [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího Sovětu]] [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republiky]]. Jelcin byl podporován jak demokraty, tak konzervativci. V červenci [[1990]] vystoupil z [[Komunistická strana Sovětského svazu|KSSS]].
12.
Komunisté vedení [[Vladimir Krjučkov|Vladimirem Krjučkovem]] provedli 18. 8. 1991 puč proti Michailu Gorbačovovi; ten byl uvězněn na [[Krym]]u. Jelcin tento převrat úspěšně potlačil a u ruského Bílého domu na něj reagoval projevem z dělové věže tanku. Ten zapříčinil ještě větší nárůst jeho popularity.
Řádek 51:
Přestože byla Gorbačovova pozice zachována, ztratil téměř veškerou moc. Ruská vláda převzala veškerou kontrolu nad [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]].
V listopadu [[1991]] zakázal [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistickou stranu]] v celé [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské sovětské federativní socialistické republice]]. Na začátku prosince roku [[1991]] [[Ukrajina]] odhlasovala nezávislost na SSSR. O týden později, 8.
24. prosince [[Rusko|Ruská federace]] převzala sovětské křeslo v [[Organizace spojených národů|OSN]]. Den poté prezident Gorbačov abdikoval a Sovětský svaz přestal existovat.
Řádek 76:
V tomto roce také zápasil s [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyšším Sovětem]] a Shromážděním lidových zástupců{{Doplňte zdroj}}. V prosinci [[1992]] vetovalo 7. Shromáždění lidových zástupců kandidaturu [[Jegor Gajdar|Jegora Gajdara]] na předsedu vlády, která byla iniciována právě Jelcinem.
Tento konflikt se obnovil 20.
21.
Odpovědí bylo, že předseda [[Nejvyšší sovět Sovětského svazu|Nejvyššího sovětu]] (Čečenec) [[Ruslan Chasbulatov]] označil prezidentův krok za státní převrat a vyzval občany, policii a armádu, aby se proti Jelcinovi postavila. [[Alexandr Ruckoj]] oznámil, že přebírá prezidentovy pravomoce, a parlament to v nočních hodinách schválil. Premiér Viktor Černomyrdin, předsednictvo vlády, ministři obrany, vnitra a bezpečnosti se však postavili na Jelcinovu stranu.<ref>{{Citace periodika|příjmení=|jméno=|titul=Ecce homo - pokus o převrat v Rusku roku 1993|periodikum=Rozhlas.cz|datum=|ročník=|číslo=|strany=|url=http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-pokus-o-prevrat-v-rusku-roku-1993--1264317|datum přístupu=2016-11-02}}</ref>
Řádek 86:
Předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] vyzval své stoupence, aby obsadili Kreml. Okolo poledne 4. října zaútočila armáda na sídlo parlamentu, když předtím vyzvala obránce, aby složili zbraně. Budovu parlamentu nejdříve opustily ženy a děti a po nich vyšlo s rukama nad hlavou několik desítek poslanců. Po 13. hodině pronikla vládní vojska do budovy parlamentu, kde narazila na silný odpor. V prostorách parlamentu začaly boje, při nichž přišly o život desítky lidí. Část budovy zachvátil požár. V podvečer už byla celá budova obsazena a hlavní vůdcové vzpoury - předseda parlamentu [[Ruslan Chasbulatov]] a viceprezident [[Alexandr Ruckoj]] - zatčeni. Druhý den zatýkání pokračovalo. Celá akce stála na 190 mrtvých a 440 zraněných.
Nové volby do Státní dumy se konaly 12.
=== Privatizace ===
Řádek 117:
=== Abdikace ===
Jelcin pokračoval jako prezident [[Rusko|Ruska]] až do 31.
== Pohřeb Borise Jelcina ==
<gallery perrow="5">
File:Funeral of Boris Yeltsin-12.jpg|Byl přítomen i prezident [[Vladimir Putin]]
File:Funeral of Boris Yeltsin-19.jpg|Vojáci nesoucí Jelcinovu rakev
Řádek 128:
</gallery>
==
=== Reference ===
{{překlad|en|Boris Yeltsin|94157572}}
<references />
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat|Boris Yeltsin}}
{{Prezidenti Ruska}}
Řádek 142 ⟶ 145:
[[Kategorie:Premiéři Ruska]]
[[Kategorie:Prezidenti Ruska]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:Muži]]▼
[[Kategorie:Nositelé Leninova řádu]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 1. třídy]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Nositelé Řádu knížete Jaroslava Moudrého]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu zásluh o Italskou republiku]]
[[Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu dobré naděje]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu tří hvězd]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu zlatého orla]]
[[Kategorie:Narození 1931]]
[[Kategorie:Narození 1. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. dubna]]▼
[[Kategorie:Narození ve Sverdlovské oblasti]]
[[Kategorie:Úmrtí 2007]]
▲[[Kategorie:Úmrtí 23. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Moskvě]]
[[Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově]]
[[Kategorie:Zemřelí na srdeční selhání]]
▲[[Kategorie:Muži]]
|