Mše: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dodatek
lf
Řádek 6:
Mše se skládá ze dvou hlavních částí: [[Bohoslužba slova|bohoslužby slova]], jejímž jádrem je předčítání [[Bible|biblických textů]], a [[Bohoslužba oběti|bohoslužby oběti]], připomínající oběť, vzkříšení a stálou přítomnost [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Podle katolického učení smí bohoslužbě oběti předsedat (vysluhovat) pouze [[biskup]] nebo [[kněz]].
 
Označení ''mše'' je přejato ze závěrečných slov latinské liturgie [[římský ritus|římského ritu]] ''„Ite, missa est.“'' ([[latina|latinsky]] doslova „Jděte, propuštěna je.“) – k čemu se vztahuje tato věta není zcela jisté, nejspíš ke shromáždění, ale i možná k posvěcenému chlebu a vínu, které se v raných dobách křesťanství posílaly k sousedním křesťanským společenstvím .<ref>REJZEK, Jiří. ''Český etymologický slovník''. Voznice: Leda, 2012. ISBN 978-80-7335-296-7.</ref>
 
Ve východních církvích se podobná bohoslužba označuje jako [[božská liturgie]], v evangelických církvích jako (svatá) [[večeře Páně]].
 
Podle [[katolictvíKatolicismus|katolického]] chápání není slavení [[eucharistie]] pouhou připomínkou [[poslední večeře]] [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] s jeho [[učedníkApoštol|učedníky]]y, ale především nekrvavým [[reálná přítomnost|zpřítomněním]] [[oběť|oběti]] Ježíše Krista na kříži a oslavou jeho [[vzkříšení]]. Proto je mše někdy označována též jako '''mešní oběť'''.
 
Jako [[Mše (hudba)|mše]] se rovněž označuje hudební forma, která se vyvinula ve [[středověk]]u jako muzikální ztvárnění některých částí mešní liturgie.