Bílkovina: Porovnání verzí

Proteiny jsou podstatou všech živých [[organismus|organismů]]. Jejich základní povahu rozpoznal [[Henri Braconnot]] již v roce [[1819]] při zahřívání [[klih]]u s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]]. Podrobněji strukturu bílkovin popsali [[Hermann Emil Fischer]] a [[Linus Pauling]].

 

V proteinech jsou [[Aminokyselina|aminokyseliny]] vzájemně vázány aminoskupinami –NH₂ a karboxylovými skupinami –COOH amidovou vazbou –NH–CO– (amidy), která se v případě proteinů nazývá [[peptidová vazba]].

 

Molekuly proteinů mohou vytvářet protáhlé, vláknité, ve vodě nerozpustné struktury, skleroproteiny (též fibrilární), a kulovité nebo elipsoidní, ve vodě rozpustné sferoproteiny (též globulární). V protikladu ke skleroproteinům ([[kolagen]], [[keratin]], [[fibroin]], tvořící [[vlas]]y, rohovinu, chrupavky…) lze skoro u všech sferoproteinů (např. [[enzym]]y, svalová tkáň) varem nebo působením kyselin a louhů (změnou hodnoty [[pH]]) rozrušit jejich terciární a sekundární strukturu ([[Srážení (chemie)|srážení]], [[denaturace]]). Přitom se ztrácejí některé biologické vlastnosti proteinů, např. schopnost enzymů štěpit potravu nebo svalovou kontraktivitu. Tělu cizí proteiny vyvolávají svou přítomností reakci antigen–protilátka, a proto nesmí být nikdy přímo vpraveny do krevního oběhu.

 

[[Soubor:ProteinStructures.png|náhled|vpravo|čtyři konformační úrovně struktury bílkovinné molekuly. Od nejjednodušší k nejvyšší]]

Rozlišujeme primární, sekundární, terciární a u některých složitějších proteinů ještě kvartérní strukturu bílkovinových řetězců.