Josif Vissarionovič Stalin: Porovnání verzí

| poznámky = ¹do roku 1946 předseda rady lidových komisařů, poté předseda rady ministrů SSSR

}}

 

Stalin je historicky rozporuplnou osobností. Jeho politika si vyžádala více než 11 milionů obětí.<ref>{{cite book | author=Geoffrey A. Hosking| title=Russia and the Russians: a history| url=http://books.google.com/?id=oh-5AAmboMUC&pg=PA469| year=2001| publisher=Harvard University Press| isbn=978-0-674-00473-3| page=469 }}</ref> Jen počet mrtvých při [[Hladomor na Ukrajině|hladomoru na Ukrajině]] během násilné [[kolektivizace]] zemědělství ve 30.&nbsp;letech se podle oficiálního ukrajinského odhadu pohybuje mezi 7 a 10 milióny obyvatel,<ref name="hladomor">http://www.ukrkonzulat.cz/cz/ukraine/hladomor/01.htm</ref> podle jiných zdrojů na 3,5&nbsp;milionu.<ref>{{Citace kvalifikační práce

</ref> Počítá se proto mezi nejkrvavější diktátory všech dob. Období Stalinova SSSR charakterizují [[Represálie|represe]] vůči obyvatelstvu i vysokým stranickým funkcionářům. Přesto měl ve světě velký vliv, jeho příznivci oceňují pokrok [[Sovětský svaz|SSSR]] za jeho vlády – především transformaci zemědělského státu v&nbsp;[[průmysl]]ovou velmoc, podíl na vítězství nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]] ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], růst [[Ekonomika|ekonomiky]] a [[gramotnost]]i nebo zlepšení úrovně lékařství.

 

Podle matriky a úředních listin z&nbsp;raného období svého života se narodil v&nbsp;[[Gruzíni|gruzínské]] rodině v městě [[Gori]] [[18. prosinec|18.&nbsp;prosince]] (6.&nbsp;prosince v&nbsp;juliánském kalendáři) [[1878]], později však vytrvale tvrdil, že to bylo [[21. prosinec|21.&nbsp;prosince]] (9.&nbsp;prosince v&nbsp;juliánském kalendáři) [[1879]] a toto datum je jeho stoupenci nadále oslavováno. Dodnes uvádějí zdroje různá data Stalinova narození.<ref>http://state.rin.ru/cgi-bin/persona_e.pl?id=4140&id_subcat=6&r=8</ref> [[Vissarion Džugašvili|Otec]] pocházel z rolnické rodiny ve vesnici Didi-Lilo, v ​​t​ehdejší tifliské ​gubernii.​ Byl to tvrdý člověk a alkoholik, který ženu i malého Josifa krutě bil.{{#tag:ref|I když se v literatuře objevuje tvrzení, že otec malého Josifa bil, sám Stalin na rodiče ve zlém nevzpomínal. V roce 1931 poskytl německému spisovateli Emilu Ludwigovi rozhovor, jehož autorizovaný záznam byl otištěn 30. dubna 1932 v 8. čísle časopisu „Bolševik". Na Ludwigovu otázku „Co Vás pohnulo k opozičnosti? Snad špatné zacházení rodičů?", Stalin odpověděl: „''Ne, moji rodiče byli lidé nevzdělaní, '''ale zacházeli se mnou naprosto ne špatně.'''''" [V originále: ''Нет. Мои родители были необразованные люди, '''но обращались они со мной совсем не плохо'''.'']<ref>STALIN, Iosif Vissarionovič. ''Spisy. Sv. 13, Červenec 1930 - leden 1934.'' 1. autoris. vyd. Praha: Nakladatelství politické literatury, 1953. 398 s. cnb000411284. S. 117.</ref>|group="p"}} Vyučil​ s​e​ obuvníkem,​ později​ se v​šak​ kvůli​ živobytí odstěhoval do vzdáleného Tiflisu, kde pracoval v t​ovárně ​na​ obuv. Matka Jekatěrina, rozená Geladze, pocházela z rolnické rodiny a byla do svých 12 let nevolnicí. Stalinova matka byla zbožná [[Gruzínská pravoslavná církev|gruzínská pravoslavná]] [[křesťan]]ka a chtěla mít ze syna kněze.