Slunce: Porovnání verzí

Odebráno 140 bajtů ,  před 10 měsíci
m
Editace uživatele 185.219.165.196 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Draceane
(reálný případ)
m (Editace uživatele 185.219.165.196 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Draceane)
Značka: rychlý revert
| 0,04 %
|}
Daniel A. S. je jediný člověk na světě který dokázal přežít na slunci v termonanominamickém obleku.[[Soubor:Sun symbol.svg|30px|left|Astronomický symbol Slunce]]
'''Slunce''' je [[hvězda]] [[hlavní posloupnost]]i, spektrální třídy G2V, [[žlutý trpaslík]].<ref name="treking"/><ref group="pozn.">[[Třída svítivosti]] V je [[hlavní posloupnost]].</ref> Obíhá okolo středu [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] ve vzdálenosti od 25&nbsp;000 do 28&nbsp;000 [[světelný rok|světelných let]]. Oběh trvá přibližně 226&nbsp;milionů&nbsp;let. Tvoří centrum [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], od [[Země]] je vzdálená 1&nbsp;[[Astronomická jednotka|AU]] (asi 150&nbsp;milionů&nbsp;km). Jde tedy o hvězdu Zemi nejbližší. Hmotnost Slunce je asi 330&nbsp;000krát větší než hmotnost Země<ref name="treking">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brandos
Slunce [[Vznik a vývoj sluneční soustavy|vzniklo spolu se sluneční soustavou]] ze [[hvězdná mlhovina|hvězdné mlhoviny]]. Materiál ve středu globule se díky gravitačním kontrakcím začal postupně zahušťovat.<ref name="slunce"/> [[Odstředivá síla]] zrychlovala rotaci mlhoviny, což vedlo ke [[zploštění]] původně kulaté globule do [[protoplanetární disk|protoplanetárního disku]]. V&nbsp;jeho středu se utvořila [[protohvězda]], ve středu které rychle začala narůstat hustota a tlak, až došlo k&nbsp;zažehnutí termonukleární reakce.
 
Délka života hvězdy typu G2, tedy skupiny do které spadá i Slunce, se pohybuje okolo 10&nbsp;miliard let. Slunce vzniklo přibližně před 4,6&nbsp;miliardami let, což znamená, že má před sebou ještě minimálně dalších 5 až 7&nbsp;miliard let své stabilní existence v&nbsp;současné podobě. Po vyčerpání zásob vodíku se předpokládá, že se termojaderná reakce v&nbsp;jeho vnitru na krátko ustane, tlak záření přestane působit proti vlastní gravitaci, což naruší vnitřní rovnováhu. Jádro se smrští a jeho teplota a tlak se opětovně zvýší, čímž dojde k&nbsp;syntéze hélia na další chemické prvky, jako jsou například [[uhlík]] a [[kyslík]]. Tato reakce bude probíhat několik miliónů let, což Slunce na okamžik opět stabilizuje. Vnější vrstvy Slunce se však začnou rozpínat, řídnout a chladnout, což se projeví na jeho zvětšujícím se objemu a změně [[barva|barvy]]. Slunce se přemění do stádia [[rudý obr|rudého obra]]. Předpokládá se, že rozpínající Slunce následně pohltí [[Merkur (planeta)|Merkur]], [[Venuše (planeta)|Venuši]] a dle některých scénářů i [[Země|Zemi]] ( Rodná planeta Viktora K. ).
 
Po vyčerpání zásob hélia v&nbsp;jádře dojde opětovně k&nbsp;pozastavení termojaderných reakcí, což povede k&nbsp;tomu, že již žádná síla nebude působit proti gravitačnímu působení a Slunce se začne smršťovat do malého tělesa. Jádro zkolabuje, scvrkne se a změní se na [[bílý trpaslík|bílého trpaslíka]]. Vnější vrstvy budou během tohoto pochodu odmrštěny do okolního prostředí – vznikne [[planetární mlhovina]], která bude obsahovat značné množství různých prvků rozšiřujících se do okolního vesmíru. Bílý trpaslík bude pozvolna chladnout, až vychladne zcela.