Rychnov nad Kněžnou: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Pamětihodnosti: +sousoší "Bylo nás pět" |
m →Historie: šabl. Upravit část (historie končí rokem 1655 a pak jen návštěva TGM); zdroj k návštěvě presidenta |
||
Řádek 32:
== Historie ==
{{Upravit část|historie po roce 1655 a zejména po 1929}}
Město bylo založeno v průběhu kolonizace podhůří [[Orlické hory|Orlických hor]], když pruh země v okolí Rychnova táhnoucí se směrem do hor obdržel od [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] [[Heřman z Drnholce]] (jeho otec Vilém z Drnholce byl ve službách Přemysla Otakara II. a držel [[Ústí nad Orlicí]]). Heřman držel také úřad [[podkomoří]]ho (1261–1266). První písemná zmínka o Rychnově nad Kněžnou se právě vztahuje k osobě Heřmana z Drnholce, který figuruje jako svědek na listině Přemysla Otakara II. vydané 1. února [[1258]] ve [[Vídeň|Vídni]] (''Hermannus de Richenawe'').<ref>RBM II, s. 70, č. 176. V souvislosti s jeho jménem existují i další formy jména města: ''Richnow, Richenowe, Richenove.'' Srov. RBM II, ad indicem.</ref> Heřman si postavil dřevěný [[hrad]] a bylo obydleno podhradí a úrodná niva u řeky.
Řádek 42 ⟶ 43:
Albrecht a Heřman byli posledními majiteli Rychnova z rodu Rychnovských, neboť Albrecht prodal město roku [[1497]] [[Vilém II. z Pernštejna|Vilémovi z Pernštejna]], jenž vytvořil ve východních Čechách rozsáhlé dominium. Rychnov tehdy zaznamenal růst a stavební rozvoj. Vilém z Pernštejna daroval městu roku [[1498]] pastvinu Láň; roku [[1503]] zrušil ve městě panský dvůr a rozprodal ho. Vilémovo sídlo bylo v [[Pardubice|Pardubicích]]. Rychnovu vládl až do své smrti roku [[1521]], kdy české majetky zdědil jeho syn [[Vojtěch z Pernštejna]] (viz [[Pernštejnové]]). Poté se město dostalo do držení [[Trčkové z Lípy|Trčků z Lípy]]. Město Rychnov bylo poddanské. Jeho vztah a závislost na své vrchnosti byl tehdy zřejmý. Snaha města o získání práv královských měst byla úspěšná až v roce 1561, kdy císař Ferdinand I. udělil městu právo volby obecních starších, pomocného samosprávného sboru. Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] byl dobrý hospodář, předvídavý v hospodářském podnikání a tolerantní ve věcech víry. V roce [[1577]] vymohl na Rudolfu II. třetí výroční trh. V roce [[1587]] prodal Burian [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]] Rychnov nad Kněžnou bohatému radnímu Starého Města pražského Kryštofu Betenglovi z Neuenperka, který teprve nedávno získal erb. Betenglové byli patricijská rodina, pocházející ze Švýcarska, která zbohatla obchodem a na finančních transakcích. Hlásili se k podobojí a někteří členové rodiny i k českým bratrům. Kryštof Betengl starší dokonce vystavěl pro české bratry kostel. Od roku [[1582]] vlastnili Betenglové i panství [[Borohrádek]], se kterým nově přikoupené panství Rychnov na dlouhá léta spojili. Pro Rychnov nad Kněžnou objednali jeden z nejtěžších zvonů pojmenovaný jménem Kryštof. Ulit byl Janem Benešovským z Moravské Třebové. Betenglové se starali o školu, o řemesla, o špitál apod. Poslední člen rodu, Kryštof mladší, podporoval velmi vydatně stavovský odboj a panství mu bylo proto konfiskováno. V roce [[1623]] získal panství císařský rada a viceprezident dvorské komory [[Vincenc Muschinger z Gumpendorfu]], poté krátce Rychnov vlastnila císařovna [[Eleonora Gonzagová (1598–1655)|Eleonora]], následně přešel do majetku [[Kolovratové|Kolovratů]].
== Pamětihodnosti ==
|