Antonín Presl: Porovnání verzí

| institut = [[Řád menších bratří|františkáni]][[Soubor:Francescocoa.png|60px|leftvlevo|]]

| slavné sliby = okolo roku 1735

| místo = Martin

| url = http://www.snk.sk/swift_data/source/NBU/Zborniky/BZ_2008_2009/Kolokvium_Zvolen_2008/Sobolova_Bozena.pdf

| citace = 20.8.2014

| isbn = 978-80-89301-31-7}}. </ref>. Již v rodném městě se jistě seznámil s františkány, jejichž hradišťský [[konvent (církev)|konvent]] tehdy administrativně náležel do uherské řádové salvatoriánské provincie. Do řehole vstoupil v roce 1733 v [[Hlohovec|Hlohovci]], svátost kněžství však přijal až v roce 1758.<ref>SOBOLOVÁ, 'Moravskí františkáni... '' (cit.). Předpokládáme li Preslovo narození okolo roku 1718, je zde jako „vstup do řádu“ míněn vstup do novicátu, nikoli řeholní sliby. </ref> Bratr Antonín působil ve vícero slovenských františkánských konventech, například v [[Beckov (okres Nové Mesto nad Váhom)|Beckove]], [[Kremnica|Kremnici]]<ref>{{Citace monografie

| vydavatel = Slovenská národná kniřnica

| strany = 56}}</ref> nebo [[Žilina|Žilině]] (zde 1765). Od roku 1771 byl [[kvardián]]em ve [[Skalica|Skalici]],<ref>SOBOLOVÁ, 'Moravskí františkáni... '' (cit.).</ref> s místním konventem však byl spojen hlouběji a pobýval zde i v jiných obdobích. Moravsko–slovenský františkán Antonín Presl „napsal v duchu tradiční křesťanské filozofie devět latinských filozoficko-teologických traktátů“<ref>SOBOLOVÁ, ''Moravskí františkáni... '' (cit.).</ref> a je podle těchto pramenů považován za typického františkánského filozofa.<ref>SABOV a kol. ''Sprievodca po historických knižniciach na Slovensku. Zv. 2'' (cit.), s. 56. Peter Sabov zde vychází z Preslova díla původem z františkánské nihovny v [[Prešov]]ě - Nižnej Šebastovej.</ref> Jeho práce z oblasti filozofie naznačují na Preslovo lektorské působení na klášterních školách františkánů. Jako lektor filozofie je doložen v roce 1748 v klášteře v [[Skalica|Skalici]], což můžeme odvodit ze zápisků z jeho přednášek, které, jako i u jiných františkánů, vycházely z učení [[Jan Duns Scotus|Jana Dunse Scota]].<ref>Srov. rukopis: Presl, Antonius. ''Logica Aristotelico-Scotistica.'', 1748. Dochováno v [[Slovenská národná knižnica|Slovenskej národnej knižnici]], [[Matica slovenská]], Literárny archív: RHKS 392 / (J) MS-Ba A 124. Viz {{Citace elektronické monografie

| titul = Inventár rukopisov Literárneho archívu Matice slovenskej. Rukopisy historických knižníc na Slovensku I.

| datum_vydání = 1992

| url = http://www.snk.sk/?rhks-i}} Další blíže neidentifikovaný rukopis na téma filozofie: ''Tomulus I. Philosophicus P. Antony [i.e. Antonii ?] Presl... '', snad též záznamy přednášek je dochován rovněž v Slovenskej národnej knižnici, Archív literatury a umenia (ALU), fond [[Vševlad Gajdoš]] – osobní pozůstalost (fond), signatura 155 R 17. Františkán Gajdoš jej získal z blíže nezjištěného kláštera, snad však rovněž ze Skalice, kde hojně působil.</ref> V roce 1758 byl zase učitelem [[kanonické právo|kanonického práva]] v klášteře v [[Skalica|Skalici]], kde tehdy prezidoval teze pro čtyři studium končící františkány.<ref>''Decisiones canonisticae ex quinque libris Decretalium Gregorii Papae IX. selectae...''. Vytištěno pravděpodobně v [[Trnava|Trnavě]]. Dochováno ve 2 verzích: a) defendenty byli Florian Primavesy a Michael Erdeli ([[Moravská zemská knihovna]] v Brně – signatura ST1-0746.189, Knihovna františkánů v klášteře v [[Moravská Třebová|Moravské Třebové]]), b) Gothard Vrabel a Matern Oszvold (obhajoba proběhla v dubnu 1758, [[Vědecká knihovna v Olomouci]] – signatura 602.573).</ref>

Další Antonínovo dílo se kromě toho ale více zaměřuje na františkánskou spiritualitu a výklady řehole řehole [[František z Assisi|sv. Františka z Assisi]]. Podle toho byl rovněž aktivní ve formaci a výchově řádových noviců a juniorů po časných řeholních slibech. Jeho zřejmě vlasním autorským dílem je tiskem vydaný:

| vydavatel = Moravská zemská knihovna v Brně

| poznámka = č. 2309}} Vobr zde popisuje exempláře v [[Moravská zemská knihovna|Moravské zemské knihovně v Brně]], původně pocházející z františkánských klášterních knihoven v [[Dačice|Dačicích]] (pravděpodobně restituováno františkánům), [[Žilina|Žilině]] a [[Hlohovec|Hlohovcu]]. Další exempláře z františkánských konventů v [[Klášter Hájek|Hájku]] a [[Františkánský klášter Čtrnácti sv. Pomocníků|Kadani]] jsou uloženy v knihovně františkánů u [[Kostel Panny Marie Sněžné (Praha)|P. Marie Sněžné v Praze]]. Viz též {{Citace monografie

| vydavatel = Országos Széchényi könyvtár

| poznámka = č. 1495, 1496
}} zaznamenávající exempláře ve františkánském klášteře v Căpleni (Kaplau) v dnešním Rumunsku (signatura Kaplony 1409, Kaplonz 1486).</ref>

| vedoucí = Nina Pavelčíková

| citace = 1.10.2014
}} Přípis v knize svolující osobní užívání viz např. {{Citace monografie

| vydavatel = Moravská zemská knihovna v Brně

| strany = č. 1066}} (jedná se rovněž o výklad řehole od [[Jan Damascén Charvát|J.D. Charváta]]v lidovém jazyce vytištěný v Skalici).</ref> Obě zmíněné knihy vytisk v [[Skalica|Skalici]] v Olomouci zaučený tiskař [[Josef Antonín Škarnicl]]. Již v Olomouci tiskl tento řádový příznivec knihy pro františkány<ref>{{Citace sborníku

| sborník = Františkánský kontext teologického a filozofického myšlení

| isbn = 978-80-7308-436-3}} BAJGER, ''Česká františkánská knižní kultura'' (cit.), s. 419 (kapitola „Olomouc, klášter františkánů u chrámu Neposkvrněného početí P. Marie“) </ref> a v této praxi evidentě pokračoval i v Skalici,<ref>Více o tiskařském působení Škarniclů v Skalici viz {{Citace monografie

| titul = Dejiny Škrniclovskej kníhtlačiarne v Skalici

| vydavatel = Matica slovenská

| rok = 1958}} V Skalici Josef Antonín Škarnicl rovněž v roce 1765 vytiskl další výklad františkánské řehole lidovém jazyce ''Fractio panis ...Neb: Lámánj Chléba K Požjwánj Bratrůw Menssých. To gest: Krátký Wýklad Na Regulu Bratrůw Menssých'', jehož autorem byl [[Jan Damascén Charvát|Charvath, Damasus Jan]]. Viz [[Knihopis]] č. 3299.</ref> snad přičiněním samotného Presla, jehož životní cesta byla se Skalicí rovněž silně provázána.