Akko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
aktualizace, odkazy |
m Robot: oprava parametru infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - sídlo světa
| jméno = Akko
| originální jméno = עכו<br />عكا
| obrázek = City_of_Acre,_Israel_(aerial_view,_2005).jpg
Řádek 19:
| url = http://cbs.gov.il/reader/shnaton/templ_shnaton_e.html?num_tab=st02_24&CYear=2016
| jazyk = anglicky, hebrejsky
| datum přístupu = 2016-10-09
}}</ref> | obyvatelé aktuální k = 2015
| hustota zalidnění = 3352,7 (r.2015)
Řádek 28 ⟶ 29:
| telefonní předvolba =
| psč =
| název dle unesco = staré město Akko
| typ = kulturní dědictví
Řádek 37:
'''‘Akko''' či '''Akkon''', česky dříve také ''Accra'' ([[Hebrejština|hebrejsky]] עכו, ''Ako''; [[Arabština|arabsky]] عكا, ''Aka'', v oficiálním přepisu do [[angličtina|angličtiny]] '''Akko'''<ref name="bycode2009">{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Izraelský centrální statistický úřad]]
| titul = יישובים 2009
| url = http://gis.cbs.gov.il/Website/yishuvim/yishuvim_2009/XLS/bycode.xls
| jazyk = hebrejsky
| datum přístupu = 2011-01-01
}}</ref>, přepisováno též '''Akra''', '''Acre''' nebo '''Saint-Jean d'Acre''') je [[Městská rada (Izrael)|město]] v [[Severní distrikt (Izrael)|Severním distriktu]] v [[Izrael]]i. == Geografie ==
Řádek 48 ⟶ 49:
| url = http://www.globalmasstransit.net/archive.php?id=5971
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2015-09-04
}}</ref> Provoz na nové železniční trati byl zahájen 20. září 2017.<ref name="GL17">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Globes
| titul = Karmiel railway line opens
| url = http://www.globes.co.il/en/article-karmiel-railway-line-opens-1001205829
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2017-09-21
}}</ref> == Dějiny ==
Akko sloužil(o) jako obchodní centrum již před 4000 let, od dob osídlení území [[Féničan]]y. Jeho název je doložen na tabulkách z
Během [[Křížové výpravy|křížových výprav]] bylo město součástí [[Jeruzalémské království|Jeruzalémského království]] a bylo několikrát dobyto a opět osvobozeno. Bylo posledním křižáckým městem ve [[Svatá země|Svaté zemi]].
=== Pád Akkonu ===
18. května 1291 muslimové překonali všechna opevnění poslední křižácké bašty ve Svaté zemi. Když muslimská vojska překonala po dlouhém obléhání vnější i vnitřní obranné hradby, rychle obsadila celé město. V nelítostných pouličních bojích, které se sváděly o každou píď země, se zbytkem křižáckých rytířů a jejich pomocných jednotek proteklo ještě hodně krve, ale vlastní masakr nastal, když byl i tento poslední odpor zlomen. Mameluci rozpoutali orgie násilí a neušetřili nikoho, ani staré muže, ženy, a děti. Pomstili se za podobně krvavou lázeň, kterou spáchali před bezmála sty lety na muslimském obyvatelstvu při dobývání Akkonu křižáci pod velením [[Richard I. Lví srdce|Richarda Lví srdce]]. Hrstka obyvatel, která měla pochybné štěstí a vyvázla životem, byla prodána do otroctví. Většina těchto žen a dívek navždy zmizela v harémech emírů.
Když přišla noc 18. května 1291, byl celý Akkon, až na templářský železný hrad na jihozápadním výběžku Akkonu, pod kontrolou sultána el-Ashraf Khalila. Přeživší templáři se opevnili spolu se skupinou obyvatel obojího pohlaví v budově řádu, která měla charakter pevnosti. Téměř po celý týden odolávali útokům mameluků. Až když jim sultán nabídl, že předají-li pevnost, nechá je čestně odejít, přijali podmínku, otevřeli bránu a umožnili emírovi a stovce ozbrojenců vstup. Na hradě již vlála sultánova vlajka, když v tom se situace vyostřila. Mamelukové porušili slib svého sultána, přepadli několik žen a chlapců a pokusili se je odvléci. Poté sáhli templáři opět po zbrani, zavřeli brány na závory a vrhli se na mameluky. Pobili muslimské bojovníky do posledního muže, strhli z věže sultánovu vlajku a přísahali s odvahou odsouzenců na smrt, že se budou bránit až do trpkého konce. Pod pláštěm noci se jim ještě podařilo naložit řádový poklad na loď a dopravit ho do hradu v [[Sidon]]u.
Sultán el-Ashraf Khalil chtěl konečně zlomit odpor, který hrozil jeho vojsku ostudou. Ale přesto, že jeho vojáci byli v přesile, nevěděl jak přimět templáře, aby se vzdali. když jim další den přislíbil, že mohou znovu bezpečně odejít, velitelé templářů vyšli ven, kde byli spoutáni, a mameluci jim usekli hlavy. Templáři věděli, že sultánovi nemohou věřit, a tak byli více než kdy jindy odhodláni bojovat do posledního muže. 28. května, deset dni po dobytí Akkonu, se začaly bortit hradní zdi a sultán nakázal dvěma tisícům svých nejlepších mužů, aby na hrad zaútočili. Zdi nápor nevydržely a hrad se zřítil. Trosky pod sebou zabily poslední obránce Akkonu, ale i sultánovu útočící jednotku. Po pádu Akkonu nadvláda křesťanů ve svaté zemi definitivně skončila.
Řád sv. Jana Jeruzalémského přesunul své sídlo na Maltu.
Řádek 84 ⟶ 87:
| jazyk = anglicky
}}</ref> Soužití Židů a Arabů v tomto smíšeném městě bylo poznamenáno etnickými nepokoji, které vypukly 8. října [[2008]] a eskalovaly do pětidenních násilností poté, co arabský obyvatel vjel autem během svátku [[Jom Kipur]] (kdy v Izraeli ustává veškerý silniční provoz) do převážně židovské čtvrti Akka.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| vydavatel
| titul
| url
| datum přístupu = 2009-3-1
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref>
| |||