Řád železné koruny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění obrázků značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 18:
| stuha = zlatožlutá s modrými okraji
| obrázek stuhy = Ordine imperiale della corona di ferro, austria.png
}}
'''Řád železné koruny''' (italsky ''Ordine della Corona Ferrea'', francouzsky ''Ordre de la Couronne de Fer,''
německy ''Österreichisch-Kaiserlicher Orden der Eisernen Krone'', latinsky ''ordo coronae ferreae'') byl původně [[Italské království (1805–1814)|napoleonský italský]], později [[Rakouské císařství|rakouský]] řád založený roku roku 1805 císařem [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem I.]] a roku 1816 převzatý rakouským císařem [[František I. Rakouský|Františkem I.]]
== Historie ==
=== Napoleonský řád ===
Habsburský řád byl přímým nástupcem [[Napoleon Bonaparte|napoleonského]] Řádu železné koruny, který založil Napoleon I. jakožto král italský dne 15. června 1805 po vzoru [[Řád čestné legie|Čestné legie]]. Řád byl pojmenován po starodávné železné koruně [[Lombardie]], kterou byli korunováni císaři Svaté říše římské, [[Karel Veliký]] a po jeho vzoru i Napoleon. Tento řád se dělil na tři stupně a to velkokříž, důstojník a rytíř, přičemž byl stanoven maximální počet 20 velkokřížů, 30 komandérů a 50 rytířů. S udělením řádu byla spojena roční renta 3000 lir pro velkokříže, 700 lir pro důstojníky a 300 lir pro rytíře.
Italským nositelům řádu náležel titul “rytíř království”. Příslušný majestát s erbem ale tyto osoby obdržely teprve tehdy, když prokázaly roční příjem v minimální výši 3000 liber. Titul mohli zdědit i jejich prvorození synové, pokud jim náležel roční příjem alespoň 2000 liber.
Řád byl udělován za služby prokázané italskému králi na bitevním poli, ve státní správě i za zásluhy kulturní a vědecké. Jeho odznakem byla stylizovaná koruna, okolo níž se obtáčí páska s řádovým heslem. Z koruny vyrůstá šest štíhlých, modře emailovaných cípů vpředu nesoucích zlatý medailon s hlavou Napoleona I. a vše je převýšeno francouzským císařským orlem. Stuha byla oranžová se zeleným okrajem.
První a druhá třída byly ze zlata, třetí třída byla ze stříbra. jako zvláštní vyznamenání se uděloval řád s brilianty, které dostal například [[Evžen de Beauharnais]], který byl italským vicekrálem. Řádová stuha byla oranžová se zeleným okrajem.
Řádek 40 ⟶ 39:
=== Habsburský řád ===
Podle ujednání [[Vídeňský kongres|Vídeňského kongresu]] z roku přešla vláda nad [[Království lombardsko-benátské|Lombardsko-Benátskem]] na Rakousko, jehož císař František I. obnovil dne 1. ledna 1816 Řád železné koruny. Zároveň umožnil dosavadním držitelům řádu nosit jej i nadále. Nikoli ale v původní podobě. Do vydání nových (rakouských) statut totiž směly tyto osoby nosit jen řádovou stuhu bez dekorace, protože ta obsahovala portrét svrženého císaře. Výjimku představovali prostí vojáci. Protože Ti nemohli noví rakouský řád získat (v případě vojáků byl vyhrazen důstojníkům), nosili od roku 1816 na řádové stuze (původní napoleonské) zvláštní stříbrnou medaili. Byla však přiznána jen nositelům napoleonského řádu, v Rakousku udílena nebyla.
Řád byl rozdělen do tří tříd, které byly číslovány. Zároveň byl zaveden [[numerus clausus]], jenž ale od počátku 40. let 19. století nebyl dodržován: 20 rytířů první, 30 druhé a 50 třetí třídy. Až do roku 1848 byl téměř výlučně udílen za zásluhy o Lombardsko-Benátsko, teprve po tomto datu byl udílen za všeobecné zásluhy všem mužským obyvatelům Rakouského císařství bez rozdílu. Roku byla u řádu zřízena válečná dekorace udílená za válečné zásluhy v podobě dvou vavřínových ratolestí položených na orlova křídla. Od roku 1916 mohl být řád udělen (za statečnost před nepřítelem) také s meči (u III. třídy byly kladeny na stuhu, u vyšších mezi klenot a korunu) a od roku 1918 bylo možné získat II. a III. třídu řádu také podruhé. Toto opakované udělení se vyjadřovalo u II. třídy prostřednictvím vavřínového věnce umístěného mezi dekoraci a závěs, u III. třídy pak pomocí spony umístěné na stuze.
Po ztrátě italských držav roku 1866 bylo dohodnuto s [[Italské království|Italským královstvím]], že po smrti císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]], který byl posledním lombardsko-benátským králem, přestane být řád udělován. Vzhledem k tomu, že František Josef zemřel roku 1916, kdy říše byla ve válce s Itálií, nebylo této dohody dbáno a řád uděloval i císař [[Karel I.]] Nicméně, protože v Itálii byl udělován [[Řád italské koruny]], který navazoval na Řád železné koruny, bylo v Itálii zakázáno tento řád nosit, a rakouský řád také nebyl Italům od tohoto roku udílen.
Řádek 62 ⟶ 61:
* [[Soubor:Ordine imperiale della corona di ferro, austria.png|60px]] III. třída (dekorace na náprsní stuze ve tvaru trojúhelníka)
[[Soubor:Divisa.Ord.Imp.CoronaFerrea.png|400px|
==== Významní nositelé ====
Řádek 84 ⟶ 83:
* Robert Freiherr von Procházka, ''Österreichisches Ordenshandbuch'', 1 - 4, Mnichov 1979
* Ivan Koláčný, ''Řády a vyznamenání Habsburské monarchie'', Elka Press Praha 2006, ISBN 80-902745-9-5
* Jan Županič, ''Nová šlechta Rakouského císařství'', Praha: Agentura Pankrác, 2006, [https://biblio.hiu.cas.cz/documents/108571 ISBN 80-86781-08-9].
* Jan Županič, ''[https://www.academia.edu/18133992/ŽUPANIČ_Jan_Inflace_titulů_Rakouské_nobilitace_ve_druhé_polovině_19._století_Český_časopis_historický_2015_vol._113_no_3_2015_p._748-781_ISSN_0862-6111 Inflace titulů? Rakouské nobilitace ve druhé polovině 19. století]'', in: Český časopis historický, 2015, vol. 113, no 3/2015, s. 748-781, [http://www.hiu.cas.cz/cs/nakladatelstvi/periodika/cesky-casopis-historicky.ep/ ISSN 0862-6111].
=== Externí odkazy ===
| |||