Výstaviště Praha: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 16982754 uživatele 78.10.112.62 (diskuse) zrušena – spam značka: vrácení zpět |
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 12:
| současný majitel =
| sloh =
| architekt =
| výstavba =
Řádek 29 ⟶ 28:
== Poloha ==
[[Soubor:Prazske-vystaviste-holesovice.jpg|náhled|vlevo|[[Průmyslový palác]] v roce [[2007]]]]
Výstaviště se nachází nedaleko stanice [[Nádraží Holešovice (stanice metra)|nádraží Holešovice]] na [[C (linka metra v Praze)|lince metra C]]. Areál vznikl ve východní části [[Královská obora|Královské obory]], jejíž zbytek, park Stromovka, s Výstavištěm tedy na západní straně sousedí. V sousedství výstaviště se ve Stromovce nachází [[Planetárium Praha]]. Na východní straně na výstaviště navazuje [[Tipsport arena (Praha)|Tipsport arena]], domovská hala klubu [[HC Sparta Praha]].
== Výstavy ==
=== Jubilejní zemská výstava 1891 ===
{{Podrobně|Jubilejní zemská výstava v Praze 1891}}
Výstaviště vzniklo vydělením východní části z původní rozlohy parku Královská obora při příležitosti Jubilejní zemské výstavy, uspořádané v roce 1891 v upomínku 100. výročí první průmyslové výstavy z roku 1791. Stala se přehlídkou kulturní a hospodářské vyspělosti českého národa. Během jejího konání (od 15. května do 18. října) navštívilo výstaviště přibližně 2,5 milionu lidí. Centrem Výstaviště se stal [[Secese|secesní]] [[Průmyslový palác]], otevřený 15. března 1891 a vystavěný dle projektu architektů [[Bedřich Münzberger|Bedřicha Münzbergera]] a [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]]. Veškeré výstavní budovy byly postaveny v rekordním čase jednoho roku. Návštěvníci měli možnost se seznámit s průmyslovou, zemědělskou, lesnickou, ale i společenskou a kulturní stránku života v Čechách. Před vchodem do Průmyslového paláce stála socha [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] od [[Bohuslav Schnirch|Bohuslava Schnircha]], kterou se dnes chlubí město [[Poděbrady]]. Vyhledávanou atrakcí byla balónová aréna, konaly se tu vyhlídkové lety upoutaným i volným balónem.
Vzhledem k účasti [[František Křižík|Františka Křižíka]] na výstavě nebylo pochyb o elektrickém osvětlení. Křižík použil obloukovky vlastní konstrukce – celkem jich nainstaloval 226. Nezaměřil se však jen na osvětlení, na věž Průmyslového paláce nainstaloval obří reflektor a také zkonstruoval [[Křižíkova světelná fontána|světelnou fontánu]]. Ta se stala jakýmsi symbolem výstavy. Lidé si zde domlouvali schůzky a v podvečerních hodinách nechtěl nikdo propásnout tuhle atrakci. S dnešní podobou však už má pramálo společného. Voda stříkala do výše několika desítek metrů a záři světelných zdrojů bylo vidět až ze Starého Města. Měnící se zabarvení tryskající vody bylo dosahováno různobarevnými skly, umístěnými nad obloukovkami a vyměňovány obsluhou v pravidelných intervalech.
=== Národopisná výstava českoslovanská 1895 ===
[[Soubor:Križikovi vodoskoci 2.JPG|
{{Podrobně|Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895}}
Ukončením první výstavy ale éra Výstaviště nekončila, ba právě naopak. Na konci 19. století se ujala myšlenka uspořádat národopisnou výstavu, jako možnost předvést lidovou kulturu českého národa v celé její šíři. Schromážděné exponáty se měly stát základem národopisného muzea. Hlavním programátorem výstavy byl ředitel Národního divadla [[František Adolf Šubert|F. A. Šubert]]. Výstava proběhla ve dnech 16. 5. – 31. 10. 1895 a předcházeli jí tři roky přípravných prací. Zastoupeny byly všechny země, ve kterých žil „českoslovanský“ národ: Čechy, Morava, Slezsko, Dolní Rakousy, Uhry a Spojené státy americké. Hlavní atrakcí byla vesnice s replikami lidových staveb. V Národopisném (Průmyslovém) paláci se nacházela expozice figurín v lidových krojích. Během výstavy se konaly i četné doprovodné akce, jako např. závody, dětské hry nebo III. [[všesokolský slet]]. U příležitosti zahájení výstavy vzlétli se svým balonem „Ressel“ vzduchoplavci František Hůlka a Ferdinand Wandas, kteří poté uskutečnili dalších 34 letů.
=== Výstava architektury a inženýrství 1898 ===
[[Soubor:Horská dráha.JPG|
Plný název výstavy v roce 1898 zněl „Výstava architektury a inženýrství spojená s výstavou motorů a pomocnách strojů pro živnostvníky a s odbornou výstavou klempířů v zemích koruny České“. Uskutečnila se ve dnech 15. června až 17. října 1898 a ze tří výstav 90. let 19. století byla relativně nejméně úspěšná – zavítalo na ni „jen“ něco přes půl milionu návštěvníků. Ke stavbám z minulých výstav přibyl ještě dřevěný pavilon pro Maroldovo [[Bitva u Lipan (panoráma)|panoráma bitvy u Lipan]]. Navrhl jej Jiří Justich, který byl i autorem malovaných pohlednic z výstavy. Kuriozitou výstavy se stala Krčma U Nesmysla, postavená podle projektu Jana Kouly, který tímto projektem zamýšlel výsměch vídeňské recesi. Krčma se stala velmi populární mezi umělci. Na výstavě působilo i kino s názvem Český kinematograf, ve kterém se promítaly první české filmy, natočené [[Jan Kříženecký|Janem Kříženeckým]] a Josefem Pokorným.
=== Jubilejní výstava Obchodní a živnostentské komory 1908 ===
Výstava se pořádala ve dnech 14. 5. – 18. 10. 1908 na oslavu 60 let panování císaře [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] a měla ukázat hospodářský pokrok v obvodu pražské Obchodní a živnostentské komory (OŽK), podíleli se na ní jak čeští, tak němečtí vystavovatelé. Hlavním architektem byl [[Rudolf Kříženecký]]. K významným stavbám patřil pavilon obchodu od [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]], zdobený plastikami od [[Jan Štursa|Jana Štursy]]. Kotěra navrhl i pavilon průmyslového školství. Bývalý pavilon retrospektivní výstavy z roku 1891 byl novobarokně přestavěn pro pavilon města Prahy (dnešní Lapidárium), nově byla vystavena Strojovna. V časopise Zlatá Praha si toho roku si lze přečíst: „''Nehlučná, avšak horlivá a neúnavná, asi od půldruha roku datující práce dospívá zdárných výsledků: stojíme již před brzkým otevřením bran nové velkolepé výstavy, která svým zevnějškem a hávem, svým bohatým obsahem, svou velkolepostí a daleko za hranice naší vlasti sahajícím významem předčiti má všecky dosavadní výstavy pražské a která – jak dnes již jest zjištěno – bude větší než všechny dosud v Rakousku vůbec pořádané výstavy mimo jedinou světovou vídeňskou z r. 1873“.''
=== Pražské vzorkové veletrhy ===
{{Podrobně|Pražský vzorkový veletrh}}
[[
V roce 1920 byly založeny z iniciativy Václava Boháče Pražské vzorkové veletrhy, jejichž pořadatelé si kladli za cíl organizovat výstavní a veletržní činnost a propagovat československé výrobky. První veletrh se konal v září 1920. Další se pak konaly každoročně na jaře a na podzim až do roku 1941 a dále v letech 1946 až 1951. Veletrhy přitahovaly nejen obchodníky z celého světa, ale i statisíce návštěvníků z Prahy a z celé republiky. Sloužily především k uzavírání obchodních kontaktů a v jejich rámci se konaly i menší, specializované výstavy jednotlivých druhů zboží.
=== Hospodářské výstavy ===
Na Výstavišti každoročně v květnu pořádala hospodářské výstavy Ústřední hospodářská společnost. Výstavy byly největším trhem hospodářských strojů, nejlepším domácím skotem na trhu a hodpodářského zvířectva. Po roku 1945 již Hospodářské výstavy nebyly obnoveny.
=== Motosalony ===
I. mezinárodní výstava automobilů, motocyklů a kol proběhla ve dvoraně Průmyslového paláce ve dnech 23. až 25. dubna 1905. Kromě domácích výrobců motocyklů [[Laurin & Klement|Laurin a Klement]], [[Walter (automobilka)|Josef Walter]] a dalších zde byli k vidění automobily značky Benz, [[Clément-Bayard]], Mercedes a Spitz. V průběhu dalších let byly přítomny automobilky [[FIAT (automobilka)|Fiat]], Delahaye a okruh vystavovatelů se dále rozšiřoval. První poválečný autosalon se konal v roce 1947, pak byla tradice přerušena na třiačtyřicet let – až do roku 1991.
=== Autopošta na Výstavišti ===
V roce 1937 uvedla Československá pošta do provozu nové zařízení – autopošty. V sobotu 16. října 1937 byl na Výstavišti představen první vůz autopošty značky Škoda. A protože se osvědčil, objednala pošta i druhý a ten byl dán do užívání v květnu 1938 při Hospodářské výstavě.
=== Letecké výstavy ===
V roce 1920 se v Průmyslovém paláci uskutečnila I. mezinárodní letecká výstava pod patronátem prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]], který zaštítil i výstavy následující. Celkem bylo k vidění 16 letadel. Na následující výstavě vystavovaly i zahraniční firmy, které předvedly 40 letadel, motory a příslušenství. V roce 1927 se konala již IV. mezinárodní letecká výstava, tradici ale poté přerušila hospodářská krize a po druhé světové válce se již letecké výstavy nepodařilo obnovit.
=== Mezinárodní výstava hasičsko-samaritánská 1928 ===
Mezinárodní výstava hasičstva, bezpečnosti a samaritánství proběhla na Výstavišti ve dnech 29. června až 8. července 1928 v rámci sjezdu Slovanského hasičstva. Výstavu navštívil i tehdejší prezident T. G. Masaryk. Jednotlivých cvičení se zúčastnilo i 2000 hasičů.
=== Slovanská zemědělská výstava ===
Výstava proběhla ve dnech 2. května až 10. července 1948 a zapadala do rámce oslav 100. výročí [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]] a zrušení poddanství. Lišila se od Hospodářských výstav tím, že jejím hlavním úkolem byla propagace nového [[Lidová demokracie|lidově-demokratického]] zemědělství a družstevnictví. Jednotný architektonický ráz vtiskl výstavě architekt. [[Jiří Kroha]], který ale bohužel nechal zbourat historickou výstavní bránu [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]] z roku 1891.
=== Bruselský pavilon ===
Řádek 101 ⟶ 100:
{{Portály|Praha|Architektura a stavebnictví|Kultura}}
[[Kategorie:Výstaviště Praha| ]]
|