Černobylská havárie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→20 let poté: 9 000 až 60 000 zemře: tato čísla, které budou mnozí přebírat, musí být ozdrojovaná |
→Potřeba budoucích oprav: pokud něco eroduje uvnitř krytu, jak to přispívá k úniku radioaktivity? navíc u kovové konstrukce nejde o erozi, ale korozi |
||
Řádek 258:
Sarkofág postavený v roce 1986 nedokáže trvale účinně uzavřít zničený čtvrtý reaktor. Jeho chvatná konstrukce, v mnoha případech prováděná na dálku průmyslovými [[robot]]y, má za následek jeho rychlé stárnutí a pokud by se zhroutil, mohl by se uvolnit další mrak radioaktivního prachu.
Pod sarkofágem zůstalo po havárii asi 95 % paliva reaktoru, což představuje radioaktivitu asi 18 [[Curie|MCi]] = 0,67 [[Becquerel|EBq]]. Radioaktivní materiál se skládá ze zbytků jádra reaktoru, prachu a lávě podobných „palivo obsahujících materiálů“ ([[korium (materiál)|FCM]]), které ztuhly do keramické formy. V reaktoru byl popsán i nový nerost – [[černobylit]].<ref>Pazukhin E. M. 1994. Fuel-containing lavas of the Chernobyl NPP fourth block: topography, physicochemical properties, and formation scenario. Radiochemistry. číslo 36. Ss. 109–154. (anglicky)</ref> Podle střízlivých odhadů se pod železobetonovým obalem nachází také nejméně 4 tuny radioaktivního prachu. Do betonu pokrývajícího reaktor prosakuje voda a vyplavuje radioaktivní materiály do okolních podzemních vod. Vysoká vlhkost uvnitř krytu přispívá k další [[eroze|erozi]] jeho ocelové konstrukce a následnému úniku radioaktivity.{{Fakt/dne|20190601201115|}}
Bylo diskutováno mnoho plánů na výstavbu nového krytu, jejich realizaci však dlouho brzdila korupce. Velká část peněz věnovaných zahraničními zeměmi na pomoc Ukrajině byla vyplýtvána neefektivním rozvržením stavebních smluv a celkovým řízením nebo zpronevěřena.
| |||