Voroplavba: Porovnání verzí

Přidáno 249 bajtů ,  před 13 lety
klausy
m (redukce červených odkazů)
(klausy)
 
Protože čeští plavci plavili dříví i do [[Německo|Německa]], pronikly do českého názvosloví [[němčina|německé]] výrazy. Vory nebo celé jejich sestavy se nazývaly ''prameny'' (zřejmě z německého ''Prahmenflösserei'' – voroplavba), propusti se říkalo ''šlajsna'' (z německého ''Schleuse'').
 
Na horním toku potoků sloužících plavení dříví se zřizovaly vodní nádrže zvané [[klausa|klausy]] (v jednotném čísle „klausa“). Jejich vypouštěním byl krátkodobě uměle zvyšován průtok potoků tak, aby umožnil plavbu.
 
V potocích, horních tocích řek a v umělých kanálech se [[klády]] posílaly po vodě jednotlivě. Pak se svazovaly do menších [[vor]]ů a níže na řece po jejím soutoku s jinými toky se převazovaly do větších. [[Vaziště]] je místo na břehu vodního toku, kde se kmeny sestavují nebo převazují. K vazišti se kmeny dopravují také jiným způsobem, například za [[kůň|koněm]], [[traktor]]em nebo na [[vůz|voze]]. Někde sami plavci [[strom]]y i káceli – byli tedy zároveň [[dřevař]]i. Výtoň nebo výteň byla [[naturální daň]], [[mýtné]], vytnutím příslušného podílu přepravovaného dřeva. Některým místům bývalých vazišť zůstalo toto pojmenování, přestože plavba vorů již v nich byla skončena (například [[Přední Výtoň]] na Šumavě, [[Výtoň (Praha)|Výtoň]] v Praze atd.)