Kostel svatého Václava (Břeclav): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Popis kostela: typografické úpravy |
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19:
| výstavba = [[1992]]
| architekt = [[Ludvík Kolek]]
| sloh =
| umístění oltáře =
Řádek 39 ⟶ 38:
| commonscat = Church of Saint Wenceslaus in Břeclav
}}
Kostel [[Svatý Václav|sv. Václava]] v [[Břeclav]]i je farním kostelem [[Římskokatolická farnost Břeclav|farnosti Břeclav]]. Se stavbou kostela se začalo v roce [[1992]].
Kostel se nachází na náměstí, na místě původního [[Baroko|barokního]] kostela z poloviny [[18. století]]. Ale ještě dříve, před tímto barokním kostelem zde stál [[Románský sloh|románský]] kostel, později přestavěn v [[Gotika|gotickém]] slohu.
== Historie ==
=== Původní kostel ===
Nejstarší kostel na území Břeclavi byl asi z 2. poloviny [[9. století]]. Tento kostel byl součástí areálu velmožského dvorce. Nejstarší jeho popis je z roku [[1673]] a zní takto: byl kamenný, měl plochostropou loď a klenuté kněžiště. Hlavní oltář byl zasvěcen [[Maria (matka Ježíšova)|Panně Marii]] a boční oltáře [[Filip (apoštol)|sv. Filipovi]], [[Jakub Větší|sv. Jakubovi]] a [[Antonín z Padovy|sv. Antonínu Paduánskému]]. Zbořen byl možná v roce [[1736]] (městečko by ovšem muselo být 20 let bez kostela).
S plánováním výstavby nového barokního kostela se začalo v roce [[1730]]. První plán vypracoval [[Antonio Beduzzi]], ale jeho návrh byl v roce [[1735]] nahrazen návrhem [[Anton Erhard Martinelli|Antona Erharda Martinelliho]]. O stavbu nového kostela se zasloužili architekti i stavitelé [[Gaetano Matteo Pisoni]], [[Ignaz Mödlhammer]] a [[Jan Kaša]]. Hlavní oltář byl zasvěcen sv. Václavovi. Levý boční oltář byl zasvěcen sv. Filipovi a sv. Jakubovi. Pravý boční oltář [[Svatý Kříž|sv. Kříži]] (od roku [[1901]] Božskému Srdci Páně).
Při leteckém útoku na město [[20. listopad]]u [[1944]] byl kostel poškozen zvenku i zevnitř; rekonstrukce byla nicméně realizovatelná. Na opravu se shromáždilo 1 327 000 Kč, místní [[Komunismus|komunisté]] nicméně nechali roku [[1946]] pozůstatky kostela odstranit. Farnost měla od roku [[1945]] pronajatý sklad [[
=== Nový kostel ===
Nový kostel, který byl postaven skoro po 50 letech, se nachází na náměstí [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]] na místě původního kostela. Soutěže o nový projekt kostela se zúčastnilo 14 [[architekt]]ů. Nakonec se rozhodovalo mezi třemi projekty: od [[Ludvík Kolek|Ludvíka Kolka]], který navrhoval také kostel v [[Hustopeče|Hustopečích]], architektů Jiřího Adama a Martina Pánka, a architekta Kupky. Zvítězil návrh Ludvíka Kolka. Základní kámen nového kostela byl posvěcen papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] [[22. duben|22. dubna]] [[1990]]. Se stavbou se začalo [[1. září]] [[1992]] za velké pomoci brněnské firmy Moravostav a místních věřících. Kostel vysvětil [[Vojtěch Cikrle]] (biskup brněnský) dne [[10. září]] [[1995]]. Hlavní břeclavské náměstí dostalo tedy po několika letech novou dominantu.
== Popis kostela ==
V trojdílné věži se nachází tři [[zvon]]y. Toto trojvěží znázorňuje [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]] a pohledem z města připomíná sepjaté ruce. Kostel je dlouhý 44,5 m a široký 27 m. Jako stavební materiál posloužil [[železobeton]]. Střecha je z [[Měděný plech|měděného plechu]]. Interiér kostela je vytvořen se snahou o souzvuk moderní architektury a starého umění (zvláště [[Gotika|gotiky]] a [[Baroko|baroka]]). Vznikl za spolupráce několika výtvarníků, na koncepci se podílel i farář [[Josef Ondráček]]. Pražský umělec [[Karel Stádník]] navrhl [[oltář]] z bělošedého italského mramoru, [[ambon]] a [[sedes]]. Stejný oltář nalezneme také v bazilice sv.Markéty v Praze – Břevnově. Nad oltářem visí jednoduchý kříž, který společně s trojdílnou věží se třemi zvony symbolizuje Nejsvětější Trojici. Tento kříž je kopií kříže postranního oltáře kostela Matky boží před Týnem v Praze. Kruh, jenž uzavírá podvěží, je ozdoben holubicí, která má v zobáku [[eucharistie|eucharistii]] a je symbolem [[Duch svatý|Ducha svatého]]. Nachází se zde také socha [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]], kopie gotické [[Madona|madony]] ze [[Strakonicko|Strakonicka]].
Na obraze v závěru kostela je znázorněno zavraždění svatého Václava. Je to kopie barokního obrazu [[Petr Brandl|Petra Brandla]] od Jany Lukešové z Prahy. Obraz je zasazen do barokního pozlaceného rámu z konce [[17. století]]. Ten byl restaurován Karlem Stádníkem poté, co ho zachránil ze zničeného [[Kostel svatého Prokopa (Praha-Hlubočepy)|kostela sv. Prokopa]] v [[Praha-Hlubočepy|Praze-Hlubočepích]]. I [[křížová cesta]] je dílem Karla Stádníka. Je zajímavá a neobvyklá tím, že znázorňuje nikoliv běžných 14 zastavení, ale 15. Poslední 15. zastavení znázorňuje zjevení vzříšeného Ježíše „nevěřícímu" učedníku Tomášovi. Ludvík Kolek navrhl též tmavé dubové lavice a svícen před oltářní menzou. Na dvou větších oknech je barevnými sklíčky znázorněn ''Křest Kristův'' (vlevo) a ''Snímání z Kříže'' (vpravo). Pak tu najdeme ještě dvě vitráže oken na kruchtě na téma ''Andělé svolávají k poslednímu soudu'' a ''Vzkříšení''. Autorem těchto uměleckých oken je PhDr. [[Karel Rechlík]]. Varhany od firmy „Žloutek-Kubát“ byly posvěceny [[28. září]] [[1997]].
Největší ze tří [[zvon]]ů v kostelní věži se nazývá ''Santa Maria Bassanella'', váží 752 kg a byl kostelu věnován od věřících ze [[Soave]] v severní [[Itálie|Itálii]]. Druhý zvon sv. Václava váží 615 kg a darovali jej manželé Dohnalovi z [[Spojené státy americké|USA]]. Třetí, nejmenší zvon [[Svatý Josef|sv. Josefa]] váží 311 kg a je od břeclavských farníků. V podzemních prostorách nalezneme zachované části základů původního gotického kostela.
Celá stavba stála 31,5 miliónů Kč. Peníze byly shromážděny od farníků této i jiných farností a od různých dárců ze [[zahraničí]] ([[Itálie]], [[Rakousko]], [[Německo]]). Redakce Církevních památek také připomíná, že o výstavbu nového kostela se osobně podílel P. Josef Ondráček, farář [[Římskokatolická farnost Břeclav|břeclavské farnosti]].
<gallery caption="Fotogalerie" perrow="3">
Řádek 84 ⟶ 83:
| rok = 1997
| počet stran = 15
| strany =
| isbn = 80-901836-9-7
}}
{{Portály|Architektura a stavebnictví|Křesťanství|Morava}}
[[Kategorie:Kostely brněnské diecéze|Václav (Břeclav)]]
[[Kategorie:Kostely zasvěcené svatému Václavu|Břeclav]]
| |||