Fridrich I. Míšeňský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 4:
| obrázek = Eisenach Georgenkirche - Friedrich der Freidige 2.jpg
| popisek = Fridrichův náhrobek v Eisenachu
| vláda =
| datum korunovace =
| tituly =
| celé jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
|
| partner1 = Anežka Tyrolská
| partner2 = [[Alžběta z Lobdeburgu]]
| potomstvo = Fridrich<br/>Alžběta<br/>[[Fridrich II. Míšeňský]]
| rod =
| dynastie = [[Wettinové]]
| hymna =
| motto =
| otec = [[Albrecht II. Míšeňský]]
| matka = [[Markéta Štaufská]]
Řádek 27 ⟶ 26:
| datum úmrtí = [[16. listopad]]u [[1323]]
| místo úmrtí = [[Eisenach]]
| datum pohřbení =
| místo pohřbení = [[klášter Reinhardsbrunn]]
}}
Řádek 33 ⟶ 32:
== Život ==
[[
[[
Narodil se jako syn [[Albrecht II. Míšeňský|Albrechta II. Míšeňského]] a [[Markéta Štaufská|Markéty]], dcery císaře [[Fridrich II. Štaufský|Fridricha II.]] Podle legendy, jeho matka, v roce 1270
Po smrti [[Konradin
Tyto nároky se setkaly s malou odezvou. [[Švábsko]] se rozpadlo na územní jednotky. V zámoří byl nedoceněný, [[Karel I. z Anjou]] měl moc v jižní Itálii pevně v rukou. Markrabě Fridrich v roce 1269 navrhl invazi do Itálie a sháněl podporu u [[Lombardie|Lombardských]] [[Guelfové a ghibellini|guelfů a ghibellinů]], ale své plány nikdy neuskutečnil a už nikdy nesehrál velkou roli v italských záležitostech. Od roku 1280 byl falckrabětem saským.
Protože otec upřednostňoval Fridrichova nevlastního bratra Apitze, vedl proti němu Fridrich i s bratrem [[Dětřich Lužický|Dětřichem]] válku. Fridrich byl v roce 1281 zajat, ale po dlouhé válce oběma bratrům otec uznal jeho práva. Po smrti jejich bratrance [[FRidrich Tuta|Fridricha Tuty]], se oba bratři zmocnili jeho území, Fridrich [[Míšeňsko|Míšeňska]], takže otci zůstal pouze [[Landsberg]]. Nicméně, král [[Adolf Nasavský]] se domníval, že po Tutově smrti by se měla Míšeň a Východní Marka vrátit ke koruně, a koupil [[Durynsko]] od zadluženého Albrechta. Bratři opět volali do zbraně k obraně svého dědictví, ale nakonec se museli země vzdát. Fridrich zůstal daleko od domova až do Adolfovy smrti, kdy se vrátil zpět domů. Otec se s ním smířil. Nicméně, brzy poté si král [[Albrecht I. Habsburský]] nárokoval Durynsko, v čemž byl podpořen městy, která toužila po nezávislosti ([[Říšská bezprostřednost]]). Rodina lantkraběte byla obléhána na [[Wartburg
Po Dětřichově smrti (1307) vzdali vazalové [[lenní hold|poctu]] pouze Fridrichovi, protože král Albrecht se vzdal svého práva za roční důchod. Pouze města byla stále proti Fridrichovi. [[Erfurt]] byl podroben násilí, a tak se Fridrich usmířil s novým králem [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem VII.]], jemuž se původně odmítl podrobit. V roce 1310 mu císař udělil jeho pozemky v léna.
Řádek 46 ⟶ 45:
Nicméně, boj s [[Braniborsko|Braniborskem]] ještě pokračoval, a když byl Fridrich zajat markrabětem Valdemarem, musel zaplatit 32 000 stříbrných marek a vzdát se [[Dolní Lužice]], aby se dostal na svobodu. Tyto spory byly roku 1316 obnoveny, ale skončily v roce 1317 ''Magdeburským mírem''. Zánikem [[Askánci|askánské]] dynastie, Fridrich získal všechny ztracená území s výjimkou Landsbergu a Dolní Lužice. Nyní byl schopen sjednat obecný mír.
Roku 1321 ho ranila mrtvice, zůstal ochrnutý<ref>{{Citace monografie | příjmení = Bobková | jméno = Lenka | odkaz na autora = Lenka Bobková| titul = Jan Lucemburský: Otec slavného syna | vydavatel = Vyšehrad | místo = Praha | rok = 2018 | počet stran = 600 | isbn = 978-80-7429-342-9 |
V roce 1285 se oženil s Anežkou, dcerou [[Menhard II. Tyrolský|Menharda II. Tyrolského]] a [[Alžběta Bavorská (1227–1273)|Alžběty Bavorské]], ovdovělé matky [[Konradin
| |||