Cornštejn: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 15:
| současný majitel = [[Jihomoravský kraj]]
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]
| stavební materiál =
| architekt =
| výstavba = počátek [[14. století]]
Řádek 25 ⟶ 24:
}}
 
[[Soubor:Cornštejn.JPG|thumbnáhled|Zřícenina hradu Cornštejn]]
'''Cornštejn''' ({{Vjazyce2|de|''Zornstein''}}) je [[zřícenina]] [[Lichtenburkové|lichtenburského]] [[hrad]]u nacházející se na katastrálním území [[Bítov (okres Znojmo)|Bítov]], asi 8 km severozápadně od městyse [[Vranov nad Dyjí]] v [[Okres Znojmo|okrese Znojmo]] na [[Morava|Moravě]]. Německý původ jména hradu značí hněv (Zorn) a kamenný hrad (Stein). Od roku [[1958]] je chráněn jako [[Kulturní památka České republiky|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref>{{MonumNet|název=Hrad Cornštejn, zřícenina|ID=157386|datum=2016-11-05}}</ref> V roce 2008 byl hrad v anketě čtenářů [[Mladá fronta DNES|MF DNES]] a [[iDNES.cz]] vybrán jako nejromantičtější místo na jižní Moravě.<ref>http://brno.idnes.cz/Brno-zpravy.aspx?c=A080622_170622_brno_taj</ref>
 
Hrad stojí na vysoké skalnaté šíji mohutného říčního ostrohu řeky [[Dyje]], nedaleko ústí [[Želetavka|Želetavky]], půldruhý kilometr JV od hradu [[Bítov (hrad)|Bítov]]. Říční údolí pod hradem je z části zatopeno [[Vranovská přehrada|Vranovskou přehradou]]. Svahy v okolí hradu, porostlé teplomilnou [[lesostep]]ní vegetací, jsou chráněny jako [[Cornštejn (přírodní rezervace)|přírodní rezervace Cornštejn]] o rozloze 18,6 ha.
 
== Historie ==
Původně zeměpanské území náleželo k [[Bítov (hrad)|hradu Bítovu]], koncem [[13. století]] však přešlo jako trvalá zástava do rukou mocného českého šlechtice [[Rajmund z Lichtenburka|Rajmunda z Lichtenburka]]. Ten nechal také někdy ve 20. letech 14. století se souhlasem krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] postavit hrad Cornštejn. Nový hrad posílil obranu [[Bítov (hrad)|Bítova]], neboť téměř dokonale chránil příjezdovou cestu z [[Rakouské arcivévodství|Rakous]] a od [[Vranov nad Dyjí (zámek)|vranovského hradu]]. Posloužil také jako další rezidence pro četné potomstvo Raimundova rodu. [[První písemná zpráva]] o hradu pochází z [[31. květen|31. května]] roku [[1343]], a to z listiny [[Moravský markrabě|moravského markraběte]] [[Karel IV.|Karla]], podle níž směli synové Raimunda z Lichtenberka [[Smil z Bítova|Smil]] a [[Čeněk z Bítova|Čeněk]] rozdělit bítovské [[léno]] s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly.<ref>Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 7, p.347. http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=68&page=351</ref>
 
V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburky]] a [[páni z Hradce|pány z Jindřichova Hradce]] a na [[Telč]]i. Lichtenburkové však hrad uhájili. Roku 1422 se hrad pokoušeli dobýt [[Husitství|husité]]. Patrně neúspěšně. Největší rozkvět hrad zažil v 2. třetině 15. století za Jana z Lichtenburka a Cornštejna, nejvyššího komorníka zemského soudu v [[Olomouc]]i. Jeho syn Hynek se pak zapsal dokonce do dějin mezinárodní politiky. Odmítl přísahat věrnost králi [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]] a podporován římským [[papež]]em zahájil v roce [[1463]] otevřenou vzpouru.<ref>[[František Palacký]], ''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě'', díl IV. Praha 1894.</ref> Hrad byl obléhán 11 měsíců moravským zemským vojskem, v okolí hradu tehdy útočníci vybudovali tři opevněné tábory. Silou však hrad dobyt nebyl, posádka se nakonec v červnu 1465 vzdala kvůli hladu.
Hrad byl poté odbojnému Lichtenburkovi zkonfiskován a udělen jako svobodné zboží pánům [[Krajířové z Krajku|Krajířům z Krajku]]. S Lichtenburky na Bítově se nicméně Krajířové neustále hašteřili, a tak nakonec kolem roku 1530 se hrad vrací koupí zpět do rukou [[Bítovští z Lichtenburka|Lichtenburků]]. Kvůli [[Osmansko-habsburské války|tureckému nebezpečí]] byl Cornštejn v roce 1542 ještě naposledy opevněn.
Po vymření rodu v roce 1576 koupili Cornštejn [[Štrejnové ze Švarcenavy]], kteří přestali sídlo udržovat. Když jej roku [[1617]] přebírali [[Jankovští z Vlašimi]], byl hrad označen za pustý. Mezi dalšími majiteli se v novověku vystřídala hrabata z Daunu ([[1788]]) a naposledy [[Haasové z Hasenfelsu]] ([[1912]]). Na základě [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]] byl hrad v roce [[1945]] zestátněn. V roce 1987 byl hrad převeden do správy [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě|Jihomoravského muzea ve Znojmě]], které je od roku 2003 příspěvkovou organizací [[Jihomoravský kraj|Jihomoravského kraje]].
 
Řádek 41 ⟶ 40:
 
== Zpřístupnění hradu veřejnosti ==
Na dnešní podobě hradu se podepsala zejména rekonstrukce z let 1973-1979, kterou prováděl předchůdce dnešního [[Národní památkový ústav|Národního památkového ústavu v Brně]]. Rekonstrukce pokřivila celkový ráz hradu a naštěstí nebyla dokončena. V letech 1998-1999 provedlo [[Jihomoravské muzeum ve Znojmě]] nezbytné sanační práce v nedotčeném zbytku hradního areálu, a Cornštejn tak mohl být poprvé oficiálně zpřístupněn veřejnosti. Na přelomu let 2010/2011 proběhly další stavební úpravy: vznikl zde nový objekt pokladny a občerstvení pro návštěvníky, obnoveny dřevěné ochozy na hradbách předsunuté pevnůstky včetně dělostřelecké bašty a schodiště do sklepení obou hradních paláců.<ref>http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/cornstejn-laka-na-vyhlidky-i-sklepeni20110531.html</ref>
 
== Galerie ==
<gallery>
File:Cornštejn outwork.jpg|Předsunuté opevnění Na Baště z poloviny 15. stol.
File:Cornštejn New Palace cellar.jpg|Sklepení nového paláce
File:Cornštejn Old Palace 1.jpg|Starý palác s částí parkánu od východu
File:Cornštejn Tower House.jpg|Obytná věž a strážnice u šesté brány
File:Cornštejn View From the Tower House.jpg|Pohled z horní komnaty obytné věže směrem na jih ke Chmelnici a Farářce
File:Cornštejn View From the New Palace north.jpg|Výhled z okénka nového paláce na sever, na Horku