Bazilika svatého Prokopa: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opravy chyb
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 3:
| šířka boxu =
| obrázek = Letecký pohled na areál třebíčského zámku crop2.jpg
| velikost obrázku =
| popisek = letecký pohled na baziliku
| církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]]
Řádek 44 ⟶ 43:
| název = Bazilika svatého Prokopa
| obrázek =
| Popiska =
| smluvní stát = Česko
| typ = kulturní dědictví
Řádek 60 ⟶ 58:
| titul = Do seznamu UNESCO se nově zařadil třebíčský zámek
| periodikum = TÝDEN.cz
| vydavatel =
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/relax/ostatni/do-seznamu-unesco-se-nove-zaradil-trebicsky-zamek_507305.html
| datum vydání = 2018-12-19
| jazyk = cs
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-01-08
}}</ref> Rada Kraje Vysočina odsouhlasila ke konci roku 2018 memorandum o spolupráci správců třebíčských objektů zapsaných v UNESCO.
Řádek 103 ⟶ 101:
| titul = Obnova památky UNESCO pokračuje, do baziliky v Třebíči se vrátí dělníci
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel =
| url = https://jihlava.idnes.cz/rekonstrukce-oprava-restaurovani-pamatka-unesco-bazilika-trebic-vysocina-1uv-/jihlava-zpravy.aspx?c=A180510_400465_jihlava-zpravy_Mv
| datum vydání = 2018-05-11
Řádek 112 ⟶ 110:
| titul = Třebíčská bazilika fascinuje, ale její materiál se po staletích rozpadá
| periodikum = iDNES.cz
| vydavatel =
| url = https://jihlava.idnes.cz/vysocina-trebic-bazilika-pamatka-unesco-rekonstrukce-pfb-/jihlava-zpravy.aspx?c=A180824_422813_jihlava-zpravy_epsal
| datum vydání = 2018-08-24
Řádek 121 ⟶ 119:
 
=== Členění interiéru ===
[[Soubor:Bazilika svatého Prokopa v Třebíči - interiér.jpg|thumbnáhled|Pohled na hlavní loď, v pozadí oltář]]
Bazilika svatého Prokopa má tři [[Loď (architektura)|lodi]], na západě se tyčí dvě [[věž]]e. Předsíně jsou dvě: severní je vnější, jižní je vnitřní. Příčná loď je poněkud potlačena. Hlavní loď je nejširší a má šest [[klenba|klenebních]] polí, dvě boční lodi mají devět klenebních polí; přitom jedno klenební pole hlavní lodi je dvojnásobného rozměru klenebního pole boční lodi. Chrám na délku měří 65,7 [[metr|m]], na šířku pak 20,2 m.<ref>Joura, l. c., str. 129.</ref>
 
Řádek 131 ⟶ 129:
Chór má dvě velká čtvercová klenební pole; sama klenba je zde kopulová, osmidílná, s žebry klínového vyžlabeného profilu. Pak následuje [[Apsida (architektura)|apsida]] tvaru pěti stran [[osmiúhelník]]a, zaklenutá osmidílnou klenbou s žebry obloukového profilu.
 
[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika opatska kaple.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|Výzdoba opatské kaple]]
 
=== Opatská kaple a jižní kaple ===
Řádek 143 ⟶ 141:
Do vnitřku kostela proudí světlo z každé strany hlavní lodi šesti lomenými horními okny. Tentýž počet oken mají i boční lodi. Třístěnná velká apsida hlavní lodi je zdobena třemi kruhovými okny. Z nich je nejcennější okno prostřední, [[Rozeta (architektura)|růžicové]], svým ztvárněním (avšak nikoli velikostí) podobné oknu v [[Katedrála Notre Dame (Remeš)|katedrále Notre-Dame]] v [[Remeš]]i.<ref>Joura, l. c., str. 125.</ref> Zajímavostí je, že všechna tato okna byla až do roku [[1871]] zazděna, současně s jejich odkrytím dostala obě boční okna jednoduchou plaménkovou kružbu.
 
[[Soubor:Trebic podklasteri bazilika kazatelna.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Kazatelna a P. František Puchnar]]
 
=== Velká apsida ===
Řádek 162 ⟶ 160:
Západní průčelí, dnes barokní, bylo při obléhání kláštera těžce poškozeno. Původně mělo pravděpodobně povahu [[westwerk]]u, tj. západní obranné části s hranolovými postranními věžemi. Dnešní věže zčásti pojaly věže staré.<ref>Bartušek, l. c., str. 34.</ref>
 
[[Soubor:Bazilika-Prokopa2007.JPG|thumbnáhled|Severní předsíň]]
 
=== Severní předsíň ===
Řádek 171 ⟶ 169:
Pro portál severní předsíně se též užívá jména ''Brána rajská''. Jeho autorem je taktéž [[Monsignore|Msgre.]] František Doležel.<ref>Joura, l. c., 135 Doležela cituje: „Když mají portál v [[Předklášteří]] u Tišnova ''Porta Coeli–Bránu nebes'', tak my v bazilice na [[Podklášteří]] máme ''Porta Paradisi–Bránu rajskou''.“</ref>
 
[[Soubor:Třebíč, bazilika sv. Prokopa, krypta 01.jpg|thumbnáhled|upright|Pohled do krypty]]
 
=== Krypta ===
Řádek 182 ⟶ 180:
| url = https://region.rozhlas.cz/krypta-pod-bazilikou-sv-prokopa-v-trebici-ma-drevene-stropy-vydrzely-diky-7737820
| datum vydání = 2019-01-25
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-03-02
}}</ref>
Řádek 189 ⟶ 187:
 
== Význam ==
[[Soubor:Trebic podklasteri castle basilica.svg|thumbnáhled|leftvlevo|Areál bývalého kláštera]]
Mimořádná architektonická hodnota baziliky svatého Prokopa tkví v tom, že v sobě spojuje principy dvou slohových období: [[románský sloh|románského]] a [[Gotika|gotického]]. Není to přitom stavba přechodní: prvky gotické nepřekrývají prvky románské. Přestože stavitelé chrámu vycházeli z románské koncepce, byli již seznámeni s gotickými prvky a pracovali s nimi; příkladem budiž masivní gotická žebra krypty. Přitom vnějšek velké apsidy je s výjimkou několika detailů takřka zcela románský.<ref>Bartušek, l. c., str. 35: „s výjimkou plastických detailů, jako jsou bobulové hlavičky sloupků středního okna a sloupky vnější galerie.“</ref>