Alžběta Bosenská: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlepy
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 12:
| typ dědice =
| dědic =
| král =
| choť = [[Ludvík I. Veliký]]
| potomstvo = Marie <br />Kateřina <br />[[Marie Uherská]]<br />[[Hedvika z Anjou]]
Řádek 31 ⟶ 30:
 
== Královna ==
[[Soubor:Ludvik1Uhry.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|upright|Alžběta s Ludvíkem na dobové iluminaci]]
Alžběta byla vychovávána na uherském královském dvoře a [[20. červen|20. června]] [[1353]] uzavřela v [[Budín (Budapešť)|Budíně]] sňatek s Ludvíkem Velikým (Uherským), který byl tou dobou už čtvrtý rok vdovcem; jeho první manželka byla [[Markéta Lucemburská (1335–1349)|Markéta Lucemburská]], dcera [[Karel IV.|Karla IV.]], která zemřela v roce [[1349]], aniž mu dala potomky. Právě ty si Ludvík pravděpodobně od sňatku sliboval především, s Alžbětinou rukou totiž nezískal ani území ani žádné výhodné politické spojenectví. Alžběta ovšem vyrůstala přibližně tři roky na uherském dvoře a mezi ní a králem se tedy mohl vytvořit vztah bez ohledu na dynastické zájmy, svůj podíl na organizaci tohoto sňatku mohla mít i Ludvíkova matka [[Alžběta Polská (1305–1380)|Alžběta Lokýtkovna]], která byla nejvlivnější osobností na jeho dvoře.
 
Řádek 39 ⟶ 38:
 
== Královna vdova a boj o dědictví ==
[[Soubor:HAZU 77 17 lipnja 2008.jpg|thumbnáhled|upright=1.0|leftvlevo|Královna Alžběta s dcerami na relikviáři z [[Kostel svatého Simeona (Zadar)|kostela sv. Simeona]] v [[Zadar]]<nowiki/>u]]
Po Ludvíkově smrti (1382) se Alžběta dostala do těžké situace. Část polské šlechty byla ochotná akceptovat jakoukoliv z Ludvíkových dcer, pokud bude i s manželem sídlit v Polsku. Druhá část chtěla za krále [[Piastovci|Piastovce]] [[Semovít Mazovský|Semovíta Mazovského]]. Alžběta se pokusila získat Polsko silou a vyslala do Polska vojsko v čele se Zikmundem Lucemburským, snoubencem Marie. Výprava však neměla velký úspěch. Alžběta se snažila, aby se polskou královnou stala nejstarší dcera Marie, což by jí jako [[regent]]ce umožnilo vládnout v Uhersku i v Polsku. Polská šlechta však uhersko-polskou personální unii odmítla a žádala nástupnictví mladší dcery Hedviky, která také do Polska roku [[1384]] odešla; stala se tam královnou a její svatba s [[Litevské velkoknížectví|litevským]] vládcem [[Vladislav II. Jagello|Jogailou]] roku 1386 položila základ dlouhotrvající [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské unii]]).
 
Marie byla už 17. září 1382 [[korunovace|korunována]] uherskou královnou. Vládu místo teprve jedenáctileté Marie však přebrala Alžběta. Pod vlivem svého rádce, [[Palatin (Uhry)|palatina]] [[Mikuláš I. Gorjanský|Mikuláše Gorjanského]], začala bez ohledu na dřívější úmluvy s [[Lucemburkové|Lucemburky]] plánovat svatbu Marie s členem francouzského panovnického rodu, [[Ludvík z Valois|Ludvíkem Orleánským]]. To vyvolalo odpor nejen Lucemburků, ale i [[Seznam neapolských králů|neapolského krále]] Karla a [[Seznam papežů|papeže]] [[Urban VI.|Urbana VI.]] Uherská šlechta se rozdělila do tří táborů: jedni chtěli za krále Zikmunda, druzí stáli za královnou a spojením s Francií, třetí tábor v čele se [[Záhřeb|záhřebskýmzáhřeb]]ským [[biskup]]em [[Pavel Horváth (biskup)|Pavlem Horváthem]] a bývalým [[Mačva|mačevským]] [[bán]]em [[Jan Horváth|Janem Horváthem]] prosazoval za panovníka Karla Neapolského.
 
V listopadu 1385, po obsazení Budína, si Zikmund vynutil sňatek s Marií, následně však znovu odtáhl do Čech, aby sebral silnější vojsko. Po jeho odchodu navázala Alžběta kontakt s Karlem Malým, který se zdržoval v [[Záhřeb]]u. Spoléhala se na přísahu, kterou dal králi Ludvíkovi ohledně práv jeho dcer na uherský trůn. Karel v čele silného vojska se však snažil ujmout vlády sám a [[31. prosinec|31. prosince]] [[1385]] byl nakonec za přítomnosti Alžběty a Marie korunován ve [[Székesfehérvár|Stoličném Bělehradě]] uherským králem.