COBE: Porovnání verzí

{{Infobox - kosmické těleso

| barva = #bcd2ee

| obrázek = Cosmic Background Explorer logo.jpg

{{Kosmické těleso-parametr|DMR|Diferenciální mikrovlnný radiometr}}

}}

'''COBE''' (z [[angličtina|anglického]] ''Cosmic Background Explorer'' někdy také '''Explorer 66''') byla první [[umělá družice|družice]], která se věnovala [[kosmologie|kosmologii]]. Družice byla vybavena třemi hlavními přístroji pro výzkum infračervené a mikrovlnné části [[Elektromagnetické spektrum|elektromagnetického spektra]]. Jejím úkolem bylo proměřit [[reliktní záření]] a získat tak informace, které by pomohly vylepšit naše znalosti o [[Vesmír]]u. Objevy družice COBE v oblasti teploty vyzařování reliktního záření odpovídaly předpokladům dle teorie [[Velký třesk|velkého třesku]] a tím tuto teorii podpořily.

 

 

== Navedení na oběžnou dráhu ==

COBE měla být vynesena na palubě [[Space Shuttle|raketoplánu]] při misi STS-82-B v roce [[1988]], ale havárie [[Challenger (raketoplán)|Challengeru]] plány posunula. Na svou [[oběžná dráha|oběžnou dráhu]] kolem [[Země]] [[Synchronní dráha|synchronní]] se [[Slunce]]m byla umístěna [[18. listopad]]u [[1989]] pomocí rakety [[Delta II]].

 

 

== Přístrojové vybavení ==

Konstrukce družice byla z větší části založena na designu infračerveného teleskopu [[IRAS]], avšak měla několik unikátních charakteristik. Kvůli povaze mise a potřebě měřit a kontrolovat zdroje systémových chyb, byl potřeba přesný a komplexní design. COBE měla pracovat minimálně šest měsíců a měla být schopna omezit rušivé působení vnějších vlivů jako byly umělé radiové signály ze Země a jiných družic a přirozené radiové interference planety Země, Měsíce a Slunce. Přístroje na palubě vyžadovaly teplotní stabilitu pro udržování konstantního příjmu a vysokou míru čistoty pro omezení vstupu zbloudilého světla a minimalizaci tepelného vyzařování částic. Pro snímání a následné modelování reliktního záření z různých úhlů bylo nutné, aby družice rotovala rychlostí 0,8 otáčky za minutu. Osa rotace byla nakloněna vůči vektoru orbitální rychlosti tak, aby se předešlo kontaktu citlivé optiky s možnými zbytky atmosféry. Také to předcházelo infračerveným zábleskům, pocházejícím z nárazů elektricky neutrálních, avšak vysokorychlostních částic do optické výbavy.

 

 

== Výsledky měření ==

Během dlouhého období příprav družice COBE bylo provedeno mnoho experimentů zabývajících se studiem reliktního záření. V roce 1981 oznámili současně dva universitní týmy, že se jim povedlo detekovat čtyřpólovou distribuci reliktního záření. Toto zjištění mohlo znamenat distribuci reliktního záření podle záření [[Absolutně černé těleso|absolutně černého tělesa]], což měl mít na starosti přístroj FIRAS na COBE. Tyto experimenty se však nepovedlo napodobit. V roce 1987 provedl Americko-Japonský tým experiment, který však předchozí závěry vyvracel, když nenalezl shodu mezi teoretickým vyzařováním absolutně černého tělesa a reliktního záření. Vědci tak museli počkat na výsledky z COBE. Přístroj FIRAS stanovil, že reliktní záření odpovídá záření absolutně černého tělesa s teplotou 2,7 K, což bylo přesně podle teorie velkého třesku.

 

Přístroj DRM mohl mapovat [[anizotropie|anisotropii]] reliktního záření po celé čtyři roky. DRM jako jediný nebyl závislý na chlazení kapalným heliem a mohl tak pracovat i po vyčerpání chladicího systému. Za tuto dobu byl schopen vytvořit mapu mikrovlnného reliktního záření pokrývající celou oblohu. Mikrovlnné reliktní záření je velmi slabé a DRM ho tak musel oddělit od ostatních zdrojů záření.

[[23. duben|23. dubna]] [[1992]] tým amerických vědců oznámil objevení [[anizotropie]] v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.