Wikipedie

Dobrodružná literatura: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 17284133 uživatele 193.86.240.18 (diskuse) zrušena - nesmysl
značka: vrácení zpět
napřímené odkazů 1
Řádek 12:
* lidové [[pohádka|pohádky]] (např. pohádka o Sindibádu námořníkovi z [[Arabové|arabského]] souboru [[pohádka|pohádek]] ''[[Tisíc a jedna noc]]''),
* [[starověk]]é hrdinské [[epos]]y (jmenujme alespoň přes tři tisíce let starý [[Akkadská říše|akkadský]] ''[[Epos o Gilgamešovi]]'' nebo [[Homér]]ovu ''[[Ilias]]'' a ''[[Odysseia|Odysseu]]'' z [[8. století př. n. l.]]),
* [[Starověk|antické]] dobrodružné [[román]]y (např. ''Zlatý osel'' od [[Starověký Řím|římského]] spisovatele [[Lucius Apuleius|Apuleia]] z poloviny [[2. století]]),
* [[středověk]]é hrdinské [[epos]]y, jako je [[Anglie|anglický]] [[Beowulf]] z [[8. století]], [[Francie|francouzská]] ''[[Píseň o Rolandovi]]'' z [[9. století]], [[Španělsko|španělská]] ''[[Píseň o Cidovi]] (Cantar del Mío Cid)'' z poloviny [[12. století]] nebo [[Německo|německá]] ''[[Píseň o Nibelunzích]]'' z počátku [[13. století]],
* [[středověk]]é [[Evropa|evropské]] i [[orient]]ální [[cestopis]]y, např. cestopis [[Arabové|arabského]] cestovatele [[Abú Abdallah ibn Battúta|Abú Abdullaha Muhammada ibn Battúty]] nebo ''[[Milion (kniha)|Milión]]'' od Benátčana [[Marco Polo|Marka Pola]] (oboje počátek [[14. století]]),
* vymyšlená a většinou i fantaskní díla tzv. podivuhodných cest, která navázala na klasickou cestopisnou literaturu, např. ''[[MandevillůvJohn cestopisMandeville|Cestopis pana Johna Mandevilla]]'' z poloviny [[14. století]] nebo satirické spisy [[Cyrano de Bergerac|Cyrana z Bergeracu]] ''Cesta na Měsíc ([[1649]], L’histoire comique contenant les états et empires de la lune'' a ''Cesta do Sluneční říše ([[1650]], L’histoire comique contenant les états et empires du soleil)'', které jsou jakousi předzvěstí [[Science fiction|vědeckofantastické literatury]].
* [[Rytířský román|rytířské romány]], např. ''[[Artušova smrt]] ([[1485]], Le Morte d'Arthur'') od [[Anglie|Angličana]] [[Thomas Malory|sira Thomase Maloryho]] nebo ''[[Amadís Waleský]] ([[1508]], Amadís de Gaula)'' od [[Španělsko|Španěla]] [[Garci Rodríguez de Montalvo|Garciho Rodrigueze de Montalva]], dosahující svého vrcholu v [[román]]u ''[[Důmyslný rytíř Don Quijote de la Mancha]] ([[1605]]-[[1615]], El ingenioso hidalgo Don Quijote de la Mancha)'' od [[Španělsko|španělského]] spisovatele [[Miguel de Cervantes y Saavedra|Miguela de Cervantese y Saavedry]],
* [[Román#Pikareskní román|pikareskní (šibalské) romány]], např. anonymní [[Španělsko|španělské]] dílo ''[[Lazarillo z Tormesu]] ([[1554]], Lazarillo de Tormes)'', [[Německo|německý]] [[román]] ''[[Dobrodružný Simplicius Simplicissimus]] ([[1668]]-[[1671]], Der abenteuerliche Simplicissimus Teutsch)'' od [[baroko|barokního]] prozaika [[Hans JacobJakob Christoffel von Grimmelshausen|Hanse Jacoba Christoffela von Grimmelshausena]] nebo ''[[Gil Blas]] ([[1715]]-[[1735]], Gil Blas de Santillane)'' od [[Francie|Francouze]] [[Alain-René Lesage|Alaina-Reného Lesage]].
 
== Osmnácté století ==
V [[18. století]] se začala zásadně měnit [[Kompozice literárního díla|kompozice]] dobrodružného literárního díla. Podle [[kompozice]] můžeme totiž v dobrodružné [[literatura|literatuře]] rozlišit dva základní typy literárních děl:
* Díla s nečekaným střídáním událostí bez jakéhokoliv řádu. Události jsou v díle rovnoměrně rozmístěny a mají stejnou důležitost, jejich pořadí lze pozměnit a děj i tak bude dávat smysl, vše je podřízeno zdůraznění hrdinova statečného chování. Tato [[kompozice]] je charakteristická pro výše uvedené [[Dobrodružná literatura#Nejstarší žánry dobrodružné literatury|nejstarší žánry]], jejichž ohlasy můžeme ovšem nalézt v [[literatura|literatuře]] dodnes.
* Díla, ve kterých jsou příhody, které hrdina prožívá, na sobě časově a příčinně vázány, a to často utajeným motivem. Tuto kompozici můžeme najít v různých druzích [[román]]ů, [[povídka|povídek]] a [[novela (literatura)|novel]] vznikajících od období [[Preromantismus|preromantismu]] a [[Romantismus (literatura)|romantismu]] až po dnešek. Za první díla tohoto druhu jsou považovány [[Anglie|anglické]] předromantické [[gotický román|gotické romány]], např. ''[[Otrantský zámek]] ([[1764]], The Castle of Otranto)'' [[Horace Walpole]]ho nebo ''[[Záhady Udolfa]] ([[1794]], Mysteries of Udolpho )'' [[Ann Radcliffová|Ann Radcliffové]].
 
Sílící vliv [[měšťanMěšťanstvo|měšťanstva]]stva v období [[Industrializace|průmyslové revoluce]] přinesl sebou mimo jiné také potřebu poutavé a zábavné [[literatura|literární]] tvorby určené již ne jen šlechtickým kruhům, ale širší veřejnosti. Již roku [[1719]] napsal [[Anglie|anglický]] spisovatel [[Daniel Defoe]] dobrodružný [[román]] ''[[Robinson Crusoe]] (The Life and Strange Surprising Adventures of Robinson Crusoe of York)'' líčící život trosečníka na pustém ostrově. [[Daniel Defoe|Defoe]] tímto svým dílem inicioval vznik [[žánr|subžánru]] dobrodružné literatury, označovaný jako [[robinzonáda]]. Ta přetrvala až do dnes, setkáváme se s ní i ve [[Science fiction|vědeckofantastických]] [[román]]ech. Další [[román]] [[Daniel Defoe|Daniela Defoa]] ''Dobrodružný život kapitána Singletona ([[1720]], The Life, Adventures and Piracies of the Famous Captain Singleton)'' se dá považovat za jedno z prvních děl s pirátskou tematikou.
 
Žánr fantastických cestopisů a podivuhodných cest vyvrcholil jednak v satirickém spise [[Jonathan Swift|Jonathana Swifta]] ''[[Gulliverovy cesty]] ([[1726]], Travels of Lemuel Gulliver''), jednak v knize [[Německo|německého]] spisovatele [[Gottfried August Bürger|Gottfrieda Augusta Bürgera]] ''[[Baron Prášil (kniha)|Baron Prášil]] ([[1786]], Wunderbare Reisen zu Wasser und zu Lande, Feldzüge und lustige Abenteuer des Freiherrn von Münchhausen)'', který v ní ovšem rozvíjí i [[pohádka|pohádkové]] motivy.
Řádek 30:
== Devatenácté století ==
[[19. století]] začalo nástupem [[romantismus|romantismu]], což se v dobrodružné literatuře projevilo následujícím skutečnostmi:
* Zájem o středověk a o dějiny vůbec měl za následek vznik poutavých a napínavých '''dobrodružných [[historieHistorický román|historických]] [[románrománů]]ů''', např. ''[[Ivanhoe]] ([[1819]])'' od [[Walter Scott|Waltera Scotta]], ''[[Tři mušketýři]] ([[1844]], Les Trois Mousquetaires)'' od [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]] nebo ''[[Hrbáč (román)|Hrbáč]] ([[1857]], Le Bossu)'' od [[Paul Féval starší|Paula Févala staršího]]. Dají se sem zařadit i [[historie|historické]] [[román]]yromány [[Polsko|polského]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Henryk Sienkiewicz|Henryka Sienkiewcize]], zejména romnánovárománová [[trilogie]] ''[[Ohněm a mečem]] ([[1884]], Ogniem i mieczem)'', ''[[Potopa (kniha)|Potopa]] ([[1886]], Potop)'' a ''[[Pan Wołodyjowski]] ([[1888]])'' a romány ''[[Quo vadis]] ([[1896]])'' a ''[[Křižáci (Sienkiewicz)|Křižáci]] ([[1897]]-[[1900]], Krzyżacy)''.
* Zobrazování osudů výjimečných hrdinů vedlo k tvorbě '''příběhů s tajemnou a dokonce i s policejní zápletkou''', např. ''[[Hrabě Monte Cristo]] ([[1844]]-[[1845]], Le comte de Monte-Cristo)'' opět od [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]] nebo ''[[Černé hábity|Tajnosti Londýna]] ([[1844]], Les Mystères de Londres)'' od [[Paul Féval starší|Paula Févala staršího]]. Některé z těchto knih inicializovaly '''[[detektivní román|detektivní literaturu]]''', jako např. ''[[Vraždy v ulici Morgue]] ([[1841]], The Murders in the Rue Morgue)'' od [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] nebo díla [[Émile Gaboriau|Émila Gaboriaua]], jiná stála u zrodu '''[[horor]]u''', např. ''[[Frankenstein]] ([[1818]], Frankenstein or The Modern Prometheus)'' od [[Mary Shelleyová|Mary Shelleyové]], mnohé [[novela (literatura)|novely]] [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] nebo ''[[Podivný případ Dr. Jekylla a pana Hyda]] ([[1886]], The Strange Case Of Dr. Jekyll And Mr. Hyde)'' od [[Robert Louis Stevenson|Roberta Louise Stevensona]]. Za klasická díla v této oblasti lze pak považovat [[novela (literatura)|novelu]] ''Carmilla'' ([[1872]] ) od [[Irsko|irského]] autora [[Joseph Sheridan Le Fanu|Josepha Sheridana Le Fanu]] a [[román]] ''[[Drákula (kniha)|Drákula]] ([[1897]], Dracula)'' rovněž [[Irsko|irského]] autora [[Bram Stoker|Brama Stokera]].
* '''Zájem o exotické kraje''' měl za následek tvorbu děl odehrávajících se zejména v [[Indie|Indii]], v [[Afrika|Africe]] nebo v [[Jižní Amerika|Jižní Americe]], např. ''[[Hrdinný kapitán Korkorán (kniha)|Hrdinný kapitán Korkorán]] ([[1867]], Aventures merveilleuses mais authentiques du capitaine Corcoran)'' od [[Alfred Assollant|Alfreda Assollanta]], knihy [[Henry Rider Haggard|Henryho Ridera Haggarda]], které se často odehrávají v neexistujících prostředích tzv. ztracených světů, nebo ''[[Knihy džunglí]] ([[1894]]-[[1895]], The Jungle Books)'' [[Anglie|anglického]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]]. Kromě toho vznikaly také '''díla s námořní a pirátskou tematikou''', např. ''Lodivod ([[1824]], The Pilot)'' a ''Rudý pirát ([[1827]], The Red Rover)'' od [[James Fenimore Cooper]]a, ''Piráti ([[1836]], The Pirate)'' od [[Frederick Marryat|Fredericka Marryata]], ''[[Děti kapitána Granta]] ([[1867]]-[[1868]]), Les enfants du capitaine Grant)'' [[Jules Verne|Julese Verna]], nebo ''[[Ostrov pokladů]] ([[1883]], Treasure Island)'' od [[Robert Louis Stevenson|Roberta Louise Stevensona]]. Vrcholným díle tohoto [[žánr|subžánru]] je [[román]] ''[[Bílá velryba]] ([[1851]], Moby-Dick)'' [[Herman Melville|Hermana Melvilleho]], který ovšem překračuje rámec dobrodružné literatury.
Řádek 36:
* Snaha o zprostředkování zábavné prózy co nejširšímu okruhu čtenářů pak vedla ke vzniku tzv. '''[[Román#román-fejeton|románů-fejetonů]]''', tj. děl vycházejících na pokračování v novinách, a později ke vzniku '''[[román#kolportážní román|kolportážních románů]]''', vycházejících v sešitech na pokračování. Zatímco jako romány-fejetony vycházela ještě díla poměrně slušné literární úrovně, např. ''[[Tajnosti pařížské]] ([[1842]]-[[1843]], Les Mystères de Paris)'' od [[Eugène Sue|Eugèna Suea]] či mnohá díla [[Alexandre Dumas starší|Alexandra Dumase staršího]], [[román#kolportážní román|kolportážní romány]] jsou již většinou literárním brakem.
 
Rozvoj [[Spojené státy americké|americké]] literatury přinesl sebou nové náměty. V období [[romantismus|romantismu]] vedla potřeba vyjádřit se k ostrým společenským problémům (boj proti [[kolonialismus|kolonizaci]], [[otrokářství]], boj farmářů proti násilné kapitalizaci, nesouhlas s utlačováním původního [[Indiáni|indiánského]] obyvatelstva) k tomu, že mnozí [[Spojené státy americké|američtí]] spisovatelé začali hledat svůj ideál mimo městské a podnikatelské prostředí v exotických krajinách, v nedotčené americké přírodě, v prériích. Díky [[James Fenimore Cooper|Jamesu Fenimorovi Cooperovi]] a jeho [[pentalogie|pentalogii]] ''[[Příběhy Kožené punčochy]] ([[1826]]-[[1841]], Leatherstocking Tales)'' tak vznikl jeden z nejoblíbenějších [[žánr|subžánrů]] dobrodružné literatury '''[[western]]''', resp. '''indiánka''', který dále rozvinul především [[Německo|německý]] spisovatel [[Karel May]]. [[James Fenimore Cooper|Cooper]] rovněž inicializoval svým [[román]]em ''Vyzvědač ([[1821]], The Spy)'' vznik '''špionážního románu'''. Další [[Spojené státy americké|americký]] spisovatel [[Edgar Allan Poe]] uváděl ve svých dílech člověka za hranice reálného světa a psal i podivuhodné příběhy odehrávající se v tajemných i neexistujících prostředích, např. ''[[Příběhy Arthura Gordona Pyma]] ([[1838]], The Narrative of Arthur Gordon Pym)''. Jiní autoři zobrazili pomocí drsných, až surově [[realismus (literatura)|realistických]] příběhů život [[zlatokopTěžba zlata|zlatokopů]]ů, např. [[Francis Bret Harte]] nebo [[Jack London]]. Poslední ze jmenovaných proslul rovněž jako autor děl odehrávajících se v exotických jižních mořích. Díla [[Mark Twain|Marka Twaina]] ''[[Dobrodružství Toma Sawyera]] ([[1876]], The Adventures of Tom Sawyer)'' a zejména ''[[Dobrodružství Huckleberryho Finna]] ([[1884]], Adventures of Huckleberry Finn)'' zase rozvíjejí téma úniku ze stísňujících provinciálních poměrů. V oblasti [[horor]]u navázal na [[Edgar Allan Poe|Edgara Allana Poea]] [[Ambrose Bierce]], mistr černého humoru a demaskér válečné slávy stíhající [[cynismus]] a [[Sadismus a masochismus|sadismus]].
 
Rozvoj techniky v druhé polovině [[19. století]] vedl ke vzniku '''[[Science fiction|vědeckofantastické literatury]]''' neboli [[Science fiction|science-fiction]]. Za její zakladatele jsou považování [[Francie|francouzský]] spisovatel [[Jules Verne]] (pokud jde o technickou [[Science fiction|science-fiction]]) a [[Anglie|Angličan]] [[Herbert George Wells]], který se věnoval spíše vlivu technologií na člověka a ve svém díle nastolil témata, z nichž vychází [[Science fiction|science-fiction]] dodnes (například kontakt s mimozemskými civilizacemi, cesty časem, biotechnologie atp.). Paralelně se rozvíjel další [[žánr]] fantastické literatury známý jako '''[[fantasy]]''', jež vychází z [[pohádka|pohádek]] a [[mytologie]] a částečně se překrývá se [[Science fiction|science-fiction]] a [[horor]]em.
Řádek 47:
* Vznikala i další dobrodružná díla odehrávající se v exotických krajích. Do [[Afrika|Afriky]] je například situován děj [[román]]u ''[[Pouští a pralesem]] ([[1912]], W pustyni i w puszczy)'' [[Henryk Sienkiewicz|Henryka Sienkiewcize]] nebo série o [[Tarzan]]ovi, kterou v letech [[1912]] až [[1947]] napsal [[Spojené státy americké|Američan]] [[Edgar Rice Burroughs]].
* Dobrodružná historická díla psal například [[Anglie|anglický]] spisovatel [[Rafael Sabatini]]. Dají se sem zařadit některá díla [[Nizozemsko|nizozemského]] spisovatele [[Johan Fabricius|Johana Fabricia]], [[Francie|Francouze]] [[Robert Merle|Roberta Merleho]], [[Finsko|finského]] spisovatele [[Mika Waltari|Miki Waltariho]] nebo také [[román]] ''Řeka bohů ([[1993]], River God)'' od [[Wilbur Smith|Wilbura Smitha]]. Patří sem i mnohá díla tzv. '''válečné literatury''' především z [[Druhá světová válka|druhé světové války]], např. [[Eric Lambert|Erica Lamberta]], [[James Clavell|Jamese Clavella]], [[Ray Rigby|Raye Rigbyho]] a dalších. V poslední době je velmi oblíbeným žánrem tzv. '''[[historická detektivka]]''', ve které vynikají zejména [[Lindsey Davisová]] se svým detektivem z [[Starověk|antického]] [[Starověký Řím|Říma]] Didiem Falcem nebo [[Ellis Petersová]] popisující případy mnicha Cadfaela odehrávající se v [[Anglie|Anglii]] v první polovině [[12. století]].
* [[Detektivní román|Detektivní literaturu]] po [[Edgar Allan Poe|Edgaru Allanovi Poeovi]] a [[Émile Gaboriau|Émilovi Gaboriauovi]] rozvinul především [[Anglie|angličtí]] [[spisovatel]]é [[Arthur Conan Doyle|sir Arthur Conan Doyle]], autor [[román]]ů a [[povídka|povídek]] o soukromém detektivovi [[Sherlock Holmes|Sherlockovi Holmesovi]] z let [[1887]] až [[1927]], a [[Gilbert Keith Chesterton]] svými ''Povídkami otce Browna'' ([[1911]] až [[1935]]). K dalším světoznámým představitelům tohoto [[žánr]]u patří [[John Dickson Carr]], [[Erle Stanley Gardner]], [[Sue Graftonová]], [[Dashiell Hammett]], [[Raymond Chandler]], [[Agatha Christie]], [[Ross Macdonald]], [[Evan Hunter|Ed McBain]], [[Dorothy L. Sayersová]], [[Georges Simenon]], [[Ellery Queen]], [[Patrick Quentin]], [[Robert van Gulik]], [[Edgar Wallace]] a další.
* K oblasti [[Detektivní román|detektivní literatury]] se velice úzce váží tzv. '''thrillery''' s kriminální zápletkou, jako jsou díla [[Dan Brown|Dana Browna]], např. ''[[Šifra mistra Leonarda]] ([[2003]], The Da Vinci Code)''. K dalším představitelům tohoto [[žánr|subžánru]] patří především [[Tom Clancy]], [[Frederick Forsyth]], [[John Grisham]], [[Robert Ludlum]], [[Thomas Harris]] a další.
* Vedle [[Detektivní román|detektivní literatury]] se paralelně vyvíjí také špionážní příběhy, z nichž za nejznámější lze považovat sérii knih [[Ian Fleming|Iana Fleminga]] o fiktivním [[Spojené království|britském]] tajném agentovi [[James Bond|Jamesi Bondovi]] z let [[1953]] až [[1966]].
* Do oblasti hororu lze zařadit např. [[mysticismusMystika|mystická]] a [[okultismusEsoterismus|okultní]] díla [[Rakousko|rakouského]] spisovatele [[Gustav Meyrink]]a, z nichž je nejznámější ''[[Golem (román)|Golem]] ([[1914]], Der Golem)''. Symbolem přechodu staré okultní prózy k modernímu [[horor]]u je [[Spojené státy americké|americký]] spisovatel [[Howard Phillips Lovecraft]]. Dají se sem také zařadit mnohá díla [[Anglie|Angličanky]] [[Daphne du Maurier]]ové, zejména její povídka ''Ptáci ([[1952]], The Birds''). K mistrům současného [[horor]]u patří zejména [[Anglie|Angličan]] [[Clive Barker]] a [[Spojené státy americké|Američan]] [[Stephen King]].
* [[Science fiction|Science-fiction]] patří k nejrozšířenějším současným literárním [[žánr]]ům. K nejvýznamnějším představitelům patří [[Isaac Asimov]], [[Ray Bradbury]], [[Edgar Rice Burroughs]], [[Orson Scott Card]], [[Arthur Charles Clarke|Arthur C. Clarke]], [[Michael Crichton]], [[Philip K. Dick]], [[Michael Moorcock]], [[William Gibson]], [[Robert Anson Heinlein|Robert A. Heinlein]], [[Frank Herbert]], [[Kurd Lasswitz]], [[Ursula K. Le Guinová]], [[Stanisław Lem]], [[Robert Merle]], [[Josef Nesvadba]], [[Frederik Pohl]], [[Clifford D. Simak]], [[Ludvík Souček]], [[Kurt Vonnegut|Kurt Vonnegut, Jr.]], [[Jan Weiss]], [[John Wyndham]], [[Janusz A. Zajdel]] a další.
* Za spisovatele, kteří nejvíce ovlivnili vývoj [[fantasy]] literatury jsou považováni [[Spojené státy americké|Američan]] [[Robert E. Howard]], tvůrce tzv. hrdinské [[fantasy]] a barbara [[Barbar Conan|Conana]] v letech [[1932]]-[[1936]], a [[Anglie|Angličan]] [[John Ronald Reuel Tolkien]], který se svou [[trilogie|trilogií]] ''[[Pán prstenů]] ([[1954]]-[[1955]], The Lord of the Rings)'' stal zakladatelem tzv. [[high-fantasy]]. K dalším významným autorům patří [[Terry Brooks]], [[David Eddings]], [[Raymond Elias Feist|Raymond E. Feist]], [[David Gemmell]], [[Lyon Sprague de Camp|L. Sprague de Camp]], [[Neil Gaiman]], [[Fritz Leiber]], [[Clive Staples Lewis|C. S. Lewis]], [[Anne McCaffrey]], [[George R. R. Martin]], [[Terry Pratchett]], [[Roger Zelazny]] a další.
* Vznikaly i další robinzonády, a to nejen klasické, ale také [[Science fiction|sci-fi]], např. ''[[Trosečníci v řece meteorů]] ([[1962]], Ci z Dziesiatego tysiaca)'' od [[Jerzy Broszkiewicz|Jerzyho Jerzy Broszkiewicze]]. Za jeden z vrcholů tohoto subžánru lze pak považovat [[román]] ''[[Pán much]] ([[1954]], Lord of the Flies)'' [[Anglie|anglického]] nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[William Golding|Williama Goldinga]], který ovšem přesahuje rámec dobrodružné literatury.
* [[Western]] je až na malé výjimky [[žánr]]em především [[Spojené státy americké|americké]] dobrodružné literatury. Převážná většina westernů se dá považovat za [[Brak (literatura)|brakovou]] literaturu. Existuje však celá řada autorů, kteří povýšili tento [[žánr]] na skutečné [[umění]]. Patří k nim např. [[Jack Schaefer]] se svým mistrovským ''[[Jezdec z neznáma|Jezdcem z neznáma]] ([[1949]], Shane)'' nebo [[Walter Van Tilburg Clark]], který napsal [[román]] odhalující a odsuzující podstatu lynče ''Jízda do Ox-Bow ([[1940]], The Ox-Bow Incident)''. Za kvalitní dobrodružné čtení lze považovat díla [[Joseph Altsheler|Josepha Altshelera]], [[Louis L'Amour|Louise L'Amoura]], [[Max Brand (spisovatel)|Maxe Branda]], [[James Oliver Curwood|Jamese Olivera Curwooda]], [[Zane Grey]]ho, [[Ernest Haycox|Ernesta Haycoxe]] a dalších. Dají se sem zařadit i některá díla záhadného [[Německo|německého]] spisovatele [[B. Traven|Bruna Travena]], ta se však vyznačují silným sociálním zaměřením.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobrodružná_literatura“