Počáteční vzdělávání: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →top: Robot: Kategorizovat |
<references />, typo, fmt, formulace |
||
Řádek 1:
{{Kategorizovat}}
'''Počátečním vzděláváním'''
== Součást celoživotního vzdělávání ==
Moderní pohled na koncept vzdělávání je, že se vnímá jako nepřetržitý tok, tudíž neustálou připravenost občana nastoupit ke studiu. Tak vznikl koncept [[Celoživotní učení|celoživotního vzdělávání]], kdy má občan právo v jakémkoli věku opět nastoupit ke studiu. Protože však potřebujeme rozlišit mezi studiem dítěte a ekonomicky aktivního jedince, dělí se tento pojem na počáteční vzdělávání a další vzdělávání. Předělem těchto dvou pojmů je pak moment, kdy se osoba dostává na trh práce nebo se přesune mezi ekonomicky neaktivní obyvatele
== Cíl počátečního vzdělávání ==
Cílem počátečního vzdělávání je zejména vybavit žáka tak, aby byl schopen a měl zájem pokračovat v dalším vzdělávání. Žák, který absolvuje počáteční vzdělávání by měl oplývat funkční gramotností a dále takovými dovednostmi, které jsou nezbytné pro vedení osobního života či vykonávání práce. Počáteční vzdělávání probíhá zejména v mladém věku, je možné jej ukončit po absolvování povinné školní docházky, kdy žák vstoupí na pracovní trh, nebo se stane ekonomicky neaktivním
▲Cílem počátečního vzdělávání je zejména vybavit žáka tak, aby byl schopen a měl zájem pokračovat v dalším vzdělávání. Žák, který absolvuje počáteční vzdělávání by měl oplývat funkční gramotností a dále takovými dovednostmi, které jsou nezbytné pro vedení osobního života či vykonávání práce. Počáteční vzdělávání probíhá zejména v mladém věku, je možné jej ukončit po absolvování povinné školní docházky, kdy žák vstoupí na pracovní trh, nebo se stane ekonomicky neaktivním <ref name="mšmt" />.
== Rovný přístup ==
V České republice se často vzdělání dětí odvíjí od úrovně vzdělání a sociálního statusu rodičů. Jedná se o problém, kdy jsou tímto způsobem opomínány talenty a nedochází k jejich rozvoji. Stěžejním problémem jsou přijímací zkoušky na střední školy, kdy je zapotřebí, aby dítěti byly předávány znalosti, s tím však souvisí domácí příprava. Tudíž jsou na střední školy přijímány zejména děti, které disponují kulturním zázemím a děti, které mohou být talentovány, ale nepochází ze vzdělanostně vybavených rodin, jsou opomíjeny. Jedním z možných řešení by tedy dle [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]] bylo rozšíření nabídky vzdělávacích příležitostí na základě rozmanitosti a dostupnosti, které by motivovaly celou populace ke vzdělávání
▲V České republice se často vzdělání dětí odvíjí od úrovně vzdělání a sociálního statusu rodičů. Jedná se o problém, kdy jsou tímto způsobem opomínány talenty a nedochází k jejich rozvoji. Stěžejním problémem jsou přijímací zkoušky na střední školy, kdy je zapotřebí, aby dítěti byly předávány znalosti, s tím však souvisí domácí příprava. Tudíž jsou na střední školy přijímány zejména děti, které disponují kulturním zázemím a děti, které mohou být talentovány, ale nepochází ze vzdělanostně vybavených rodin, jsou opomíjeny. Jedním z možných řešení by tedy dle [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy]] bylo rozšíření nabídky vzdělávacích příležitostí na základě rozmanitosti a dostupnosti, které by motivovaly celou populace ke vzdělávání <ref name="mšmt" />.
== Stupně počátečního vzdělávání ==
Do počátečního vzdělávání se zahrnuje základní, střední a terciární vzdělávání.
* [[Primární vzdělání|základní vzdělávání]] - obsahuje dobu povinné školní docházky, tudíž základní škola
* [[Sekundární vzdělání|střední vzdělávání]] - všeobecný či odborný charakter, ukončeno maturitní zkouškou, jako například průmyslovka či obchodní akademie
* [[Terciární vzdělání|terciární vzdělávání]] - vzdělání následující maturitní zkoušku, odborné vzdělání poskytováno vyššími školami i některými vyššími konzervatořemi
V měřítku [[ISCED]], neboli mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání, se jedná o prvních šest stupňů.
Řádek 33 ⟶ 29:
== Koncepce ==
V 60. a 70. letech 20. století byly definovány koncepty celoživotního vzdělávání, které formulovaly organizace jako [[Rada Evropy]], [[UNESCO]] a [[OECD]]. Tyto koncepty měly za cíl sociální a kulturní rozvoj společnosti pomocí rovného přístupu ke vzdělání bez jakékoliv diskriminace. [[Rada Evropy]] kladla důraz především na podporu rovnosti příležitostí v rámci vzdělávání. [[UNESCO]] se zaměřila na cíl zvýšení úrovně v zemích s různými úrovněmi sociálního a ekonomického rozvoj. [[OECD]] se zaměřila právě na počáteční vzdělávání, kdy se snažila nastavit jeho efektivitu.
[[OECD]], 1973: „''Periodické vzdělávání je komplexní vzdělávací strategie pro veškeré vzdělávání navazující na povinné, resp. základní vzdělávání, přičemž jeho základním rysem je rozložení vzdělávání do celého času života jednotlivce periodickým způsobem, tj. tak, že se střídá s jinými formami aktivního života, především s prací, ale též s volným časem a důchodem''“.
Koncept fungující v současné době je z 90. let. Je více zaměřen na neformální vzdělávání a praxi, distancuje se od školských institucí.
== Reference ==
<references />
| |||