Referendum: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 4 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) (Martin Urbanec) |
||
Řádek 37:
Referendum je jednou z forem [[přímá demokracie|přímé demokracie]]. V referendu se však obvykle nehlasuje o osobách, čímž se liší od [[Volby|voleb]]. V některých případech mohou autoritářští vůdci státu využívat referenda k legitimizaci své moci (schválení převratu, prodloužení funkčního období; k tomu přistoupili nejnověji např. vládci některých zemí [[Střední Asie]]<ref>http://euroasia.euweb.cz/9-2002_sa_stejskalova.htm</ref><ref>http://kult.webz.cz/kosobnost.htm</ref> či v roce 2014 [[Vladimir Putin]] po anexi [[Krymské referendum (2014)|Krymu]]).
V mnoha [[Demokracie|demokratických]] státech světa jsou rozhodnutí přijatá ve všelidovém hlasování pro volené reprezentanty a státní správu závazná a právo na referendum je zakotveno v [[Ústava|ústavě]]. Příkladem je [[Švýcarsko]] a [[Lichtenštejnsko]] (od roku 1848), ale i (v různě vyvinuté podobě) většina států [[Spojené státy americké|USA]], částečně [[Irsko]], všechny [[Německé spolkové země|spolkové země]] [[Německo|Německa]] <ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.wegweiser-buergergesellschaft.de/politische_teilhabe/abstimmungen/ |datum přístupu=2005-09-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20030228033607/http://www.wegweiser-buergergesellschaft.de/politische_teilhabe/abstimmungen/ |datum archivace=2003-02-28 |nedostupné=ano }}</ref> (například v Bavorsku od roku 1995, v prvním desetiletí 835 referend, 1371 iniciativ<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.democracy-international.org/referendumsinbavaria.html |datum přístupu=2005-10-21 |url archivu=https://web.archive.org/web/20051231040932/http://www.democracy-international.org/referendumsinbavaria.html |datum archivace=2005-12-31 |nedostupné=ano }}</ref>) nebo [[Itálie]]. Základní otázky jsou podřízeny rozhodnutí občanů v ''povinném referendu''. Zatímco rozhodnutí v jiných záležitostech jsou předmětem ''fakultativního referenda'', které je vyvoláno závaznou občanskou [[iniciativa|iniciativou]]. Např. referenda o schválení tzv. [[Smlouva o Ústavě pro Evropu|ústavy EU]] se v té či oné formě konaly v řadě [[členské země|členských zemí]] [[Evropská unie|EU]], přičemž občané [[Francie]] a [[Nizozemsko|Nizozemska]] v létě 2005 návrh odmítli. (Vzdor tomu obě vlády přistoupily po několika měsících k nové, parlamentární proceduře, a znění ústavy byla nakonec ratifikováno.)
== Typy ==
Řádek 66:
=== Místní referendum ===
Český právní řád umožňuje pořádání tzv. ''[[místní referendum|místního referenda]]''.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html |datum přístupu=2006-06-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20060630211609/http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/referend.html |datum archivace=2006-06-30 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html |datum přístupu=2006-06-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070313212947/http://www.mvcr.cz/rady/zakladni/refere2.html |datum archivace=2007-03-13 |nedostupné=ano }}</ref> Pro platnost místního referenda je na rozdíl od voleb do zastupitelstev stanovena minimální procentuální hranice účasti. Původní zákon č. 298/1992 Sb. tuto hranici stanovil na 25 % oprávněných voličů.
Zákon č. 22/2004 Sb. (proti kterému hlasoval pouze senátor [[Jaroslav Kubera]]<ref>[http://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=32895&o=4 22. schůze, 100. hlasování, 23. října 2003, 15:13, Vládní návrh zákona o místním referendu], Poslanecká sněmovna PČR</ref><ref>[http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=3402&O=4 12. schůze, 54. hlasování, 11. 12. 2003 – senátní tisk 210 - Návrh zákona o místním referendu a o změně některých zákonů, schválit], Senát PČR</ref>) zvýšil účast nutnou pro platnost místního referenda na 50 % oprávněných voličů. Největší obcí, kde se podařilo v letech 2004 až 2007 překročit tuto hranici, byla [[Velká Bíteš]] s necelými 4 000 voliči.<ref>Filip Rigel (Nejvyšší správní soud): [http://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/sprava/rigel_filip.pdf Platnost a závaznost rozhodnutí v místním referendu ve světle zkušeností z praxe], In ''Europeanization of the national law, the Lisbon Treaty and some other legal issues'' (CD ROM). 1. vyd. Brno: Tribun EU, 2008. s. 618-628, 11 s. ISBN 978-80-210-4630-6.</ref> Např. v místním referendu o poloze [[Brno hlavní nádraží|hlavního nádraží v Brně]], konaném v roce 2004 a iniciovaném sdružení [[Nádraží v centru]], přišlo k urnám 25 % oprávněných voličů, takže podle tehdejší úpravy bylo neplatné, a to přestože se rozhodovalo o největším projektu v historii města (celková výše investic cca 30 miliard Kč). Od přijetí novely zákona č. 169/2008 Sb. je hranice platnosti stanovena na 35 % účasti všech oprávněných voličů. Rozhodnutí přijaté v referendu je závazné, pokud pro něj hlasovala většina hlasujících a nejméně 25 % všech oprávněných voličů, tedy i těch, kteří nevolili. Při účasti 35 % je rozhodnutí závazné, pokud pro něj hlasuje 71,43 % zúčastněných.<ref name="MistniQuorum">Jan Břeň: [http://denik.obce.cz/clanek.asp?id=6352602 Místní referendum - nová pravidla pro jeho platnost a závaznost], Deník veřejné zprávy, 9. 1. 2009, zdroj: OF 5/2008</ref> Největší obcí, kde se od té doby podařilo platné místní referendum uspořádat, byla v roce 2013 [[Plzeň]].<ref>Miroslav Petr, Kateřina Tauchenová: [http://zpravy.ihned.cz/c1-59111750-vysledky-referend-plzen-zamitla-nakupni-centrum Obyvatelé Plzně odmítli stavbu nákupního centra. Zamítavé jsou i výsledky dalších referend], Hospodářské noviny, 12. 1. 2013</ref>
| |||