Kudowa-Zdrój: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m narovnání šablon; oprava odkazů s rozlišovačem; kosmetické úpravy
Wietek (diskuse | příspěvky)
+ Zdroj
Řádek 78:
Chudoba je jedním z nejstarších lázeňských míst v Polsku a Evropě. Lázně zde existují už od [[15. století]], kdy byla celá oblast součástí zemí Koruny české. Prvně je zmiňováno [[Jindřich z Poděbrad a Minsterberka|Jindřichem Minstrberským]], synem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]. Původní jméno, tehdy ještě české vsi, zachycené v roce 1477, bylo Lipolitov, ale v polovině 16. století bylo přejmenováno na Chudoba, později na Kudoba, Bad Kudowa a v roce [[1945]] na Kudowa-Zdrój. Český název města je Chudoba či Lázně Chudoba.
 
Nejstarší částí města je [[Czermna (Kudowa-Zdrój)|Velká Čermná]] (do 1936 ''Tscherbeney'', 1936–1945 ''Grenzeck''; potom ''Czermna''), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu [[Homole (hrad)|Homole]]. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]] Erdman [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]]. Poté, co je společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v [[Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce [[1742]] za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši ''(Sackisch)'' pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím [[Jaltská konference|jaltské konference]] však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byly z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechu a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.{{Doplňte<ref>Krysztof zdroj}}Koźbiał: ''Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju''. In: Kladský Sborník 5-2003, s. 177–185</ref>
 
== Lázně ==