Zmrzlé rameno: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: šablona:Pracuje se Syndrom “zmrzlého ramene” (“frozen shoulder”, pojmenoval R. Barbor r.1982)<ref>BARBOR. R., Das Schultergelenk, Manuelle Medizin, 10, 1982</re…
 
nový článek s odkazy
Řádek 1:
[[šablona:Pracuje se]]
 
'''Syndrom “zmrzlého ramene”''' (''“frozen shoulder”,'') pojmenoval R. Barbor r. 1982).<ref>BARBOR. R., Das Schultergelenk, Manuelle Medizin, 10, 1982</ref>
 
Jde o zvláštní onemocnění [[Rameno (anatomie)|ramenního kloubu]], které nemá obdobu v jiném [[Kloub|kloubu]] lidského těla. Postihuje častěji ženy než muže.<ref>RYCHLÍKOVÁ, Eva, Funkční poruchy kloubů končetin, Avicenum, 1980</ref>
 
Název nemá vztah k fyzickému zamrznutí ramene, vyjadřuje pouze ztuhlost/nehybnost kloubu patofyziologickými procesy v ramenním pletenci.
 
== Průběh ==
Rozvoj syndromu bývá popisován ve třech stupních:
1. bolest kloubu s relativně pohyblivým ramenním kloubem
2. zatuhnutí ramenního kloubu s pomalu odeznívající bolestí
3. navracení pohybu a vymizení bolesti s možnými reziduálními bolestmi a pohybovým omezením.
 
'''1.''' bolest kloubu s relativně pohyblivým ramenním kloubem
Etiologie
Etiologie syndromu není snadná, příčina není revmatoidní ani degenerativní (kostní změny), syndrom postihuje spíš měkké struktury ramenního kloubu: svaly, šlachy, burzy, vazy a kloubní pouzdro. V podpaží dochází k fibrózní kontraktuře - svraštění/slepení nařaseného pouzdra. Vedle faktorů metabolických (tenzního útisku svalů), funkčních (přetěžování repetitivními pohyby či dlouhými strnulými pozicemi), i např. prochlazením (stažené okénko auta, průvan), má svůj podíl zřejmě i psychika jedince.
 
'''2.''' zatuhnutí ramenního kloubu s pomalu odeznívající bolestí
Prevence
 
Mnozí doporučují udržovat stav kloubu pohyby do zachovalých rozsahů.<ref>RYCHLÍKOVÁ, Eva, Funkční poruchy kloubů končetin, Avicenum, 1980</ref><ref>REJHOLEC, Václav, Revmatismus (rady nemocným), Avicenum (1990)</ref> Doporučuje se zejména pohyb odtahující lopatku od hrudi, např. vzpažení v leže na zádech s paží ohnutou v lokti a lehké pružení vlastní vahou předloktí, či zapažení v stoje s opřením hřbetu ruky o záda a lehké repetitivní pružení/tlačení do zad. Pohyby by však neměly vyvolávat bolest.
'''3.''' navracení pohybu a vymizení bolesti s možnými reziduálními bolestmi a pohybovým omezením.
 
== Etiologie ==
Etiologie syndromu není snadná,. příčinaPříčina není [[Revmatoidní artritida|revmatoidní]] ani degenerativní (kostní změny), syndrom postihuje spíš měkké struktury ramenního kloubu: [[Sval|svaly]], [[Šlacha|šlachy]], burzy, [[Vaz|vazy]] a [[kloubní pouzdro]]. V podpaží dochází k fibrózní kontraktuře - svraštění/slepení nařaseného pouzdra. Vedle faktorů metabolických (tenzníhotenzní útiskuútisk svalů), funkčních (přetěžování repetitivními pohyby či dlouhýmistrnulou strnulýmipozicí pozicemitěla), i např. prochlazením (stažené okénko auta, průvan), má svůj podíl zřejmě i [[psychika]] jedince.
 
== Prevence ==
Mnozí doporučují udržovat stav kloubu pohyby do zachovalých rozsahů.<ref>RYCHLÍKOVÁ, Eva, Funkční poruchy kloubů končetin, Avicenum, 1980</ref><ref>REJHOLEC, Václav, Revmatismus (rady nemocným), Avicenum (1990)</ref> Doporučuje se zejména pohyb odtahující [[Lopatka|lopatku]] od hrudi, např. vzpažení v leže na zádech s paží ohnutou v lokti a lehké pružení vlastní vahou předloktí, či zapažení v stoje s opřením hřbetu ruky o záda a lehké repetitivní pružení/ či tlačení do zad. Pohyby by však neměly vyvolávat bolest.
 
== Terapie ==
Syndrom lze výrazně zkrátit jemnou [[Manipulační terapie|manipulační terapií]] <ref>VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi (1997)</ref>, Lewit doporučuje jemnou [[Postizometrická relaxace svalů|postizometrickou terapiirelaxaci]] [[Podlopatkový sval|podlopatkového svalu]] s postizometrickoujemným relaxacíprotažením [[Sval|“trigger-pointů” v podlopatkovém svalu]] a cvičení vedoucí kke [[Svalová dysbalance|svalové souhře]] svalů ramenního pletence.<ref>LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)</ref>
 
Terapie
Syndrom lze výrazně zkrátit jemnou manipulační terapií <ref>VÉLE, František, Kineziologie pro klinickou praxi (1997)</ref>, Lewit doporučuje jemnou postizometrickou terapii podlopatkového svalu s postizometrickou relaxací “trigger-pointů” v podlopatkovém svalu a cvičení vedoucí k svalové souhře svalů ramenního pletence.<ref>LEWIT, Karel, Manipulační léčba v rámci léčebné rehabilitace (1990)</ref>
Použít lze i prohřívací masti či lékařem aplikované injekce myorelaxancií do svalů a měkých tkání kloubu.<ref>REJHOLEC, Václav, Revmatismus (rady nemocným), Avicenum (1990)</ref>
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===