Wikipedie

Zločin proti lidskosti: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
značky: problematické ISBN nevhodná syntaxe v nadpisu editace z Vizuálního editoru
Bez shrnutí editace
značky: problematické ISBN editace z Vizuálního editoru
Řádek 31:
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
 
=== Mezinárodní právo ===
Trestné činy proti lidskosti byly zařazeny do trestního zákoníku na základě plnění těchto mezinárodních úmluv: [[Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání|Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání]], Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem [[diskriminace]], již zmíněné Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších.<ref name=":0">VANTUCH, Pavel. ''Trestní právo''. 2., dopl. a přeprac. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2010. <nowiki>ISBN 978-80-87001-17-2</nowiki>., s.181</ref>
Mezinárodní právo se v oblasti zločinů proti lidskosti začalo rozvíjet především po roce 1945 ve snaze zabránit opakování zvěrstev páchaných v [[Druhá světová válka|II. světové válce]]. V průběhu 90. let nastal další rozvoj mezinárodního práva vlivem ustanovení několika mezinárodních tribunálů:
 
* [[Mezinárodní tribunál pro bývalou Jugoslávii|Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY)]],
* [[Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu|Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (ICTR)]],
* [[Speciální tribunál pro Sierru Leone (SCSL)|Speciálního tribunálu pro Sierru Leone (SCSL)]]
 
a v roce 2002 [[Mezinárodní trestní soud|Mezinárodního trestního soudu (ICC)]].<ref name=":6">DRAŠTÍK, Antonín. ''Trestní zákoník: komentář''. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 9788074787904</nowiki>., s. 2961</ref>
 
 
Trestné činy proti lidskosti byly zařazeny do trestního zákoníku na základě plnění mezinárodních úmluv, kterými jsou například:
 
* [[Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání]],
* Mezinárodní úmluva o odstranění všech forem [[diskriminace]],
* [[Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]],
* [[Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia]],
* [[Úmluva o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti]],
* Mezinárodní úmluva proti braní rukojmí,
* [[Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání]],
* [[Římský statut Mezinárodního trestního soudu]],<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| titul = Čím je Mezinárodní trestní soud?
| url = https://www.cervenykriz.eu/cz/mezinarsoud.aspx
| vydavatel = ▼
| jménomísto = ▼
| datum vydání = ▼
| datum přístupu = 2019-05-1629▼
}}</ref>▼
* a dalších.<ref name=":0">VANTUCH, Pavel. ''Trestní právo''. 2., dopl. a přeprac. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2010. <nowiki>ISBN 978-80-87001-17-2</nowiki>., s.181</ref><ref name=":6" />
 
===[[ Promlčení]] trestnosti činu ===▼
}}</ref> avšak trestnéTrestné činy obsažené v Hlavě XIII trestního zákona, s výjimkou § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, §404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, se [[Promlčení|nepromlčují]] a to podle § 35 trestního zákoníku.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §35▼
| periodikum = ▼
| vydavatel = ▼
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1▼
| datum vydání = ▼
| url archivu = ▼
| datum přístupu = 2019-05-16▼
}}</ref> ▼
 
== Trestné činy proti lidskosti v trestním zákoníku ==
 
=== '''§ 400 [[Genocida|Genocidium]]'''===
Genocidiem se rozumí úplná nebo částečná likvidace některé rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné skupiny lidí, těmito způsoby:
 
Řádek 55 ⟶ 97:
 
Útok je zpravidla na skupinu, ale může být vykonán i na jednotlivce.<ref>MÚKA, Ondřej. ''Kriminalita motivovaná nenávistí ve světle právních a faktických opatření v ČR: Combating hate crime in the Czech Republic''. Praha: Český helsinský výbor, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-86436-22-7</nowiki>., s. 51</ref>
 
Genocidiem je např. uvěznění v koncentračních táborech, ghettech spojených s nuceným výkonem těžké fyzické práce ve zcela nedostatečných ubytovacích, stravovacích a hygienických podmínkách. Dále může mít podobu deportace do míst, kde je obživa vzhledem k přírodním a klimatickým podmínkám velmi obtížná.<ref>DRAŠTÍK, Antonín. ''Trestní zákoník: komentář''. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 9788074787904</nowiki>., s. 2963</ref>
 
Genocidium bylo v návaznosti na [[nacistické zločiny]] prohlášeno za zločin rezolucí [[Valné shromáždění OSN|Valného shromáždění OSN]] ze dne 11.12.1946. Česká republika ho zařadila do trestního zákona na základě mezinárodních závazků vycházejících z [[Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia|Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia]] (vyhl. č. 32/1955 Sb.).<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 65</ref>
Řádek 60 ⟶ 104:
Za trestné činy genocidia se ukládá [[trest odnětí svobody]] na dvanáct až dvacet let nebo [[výjimečný trest]]. Příprava je trestná.<ref name=":1" />
 
=== '''§ 401 Útok proti lidskosti''' ===
Jedná se o rozsáhlé nebo systematické zločiny páchané proti civilnímu obyvatelstvu s cílem prosazování ideových či politických představ násilně prosazovaných státem nebo určitou skupinou.<ref>DRAŠTÍK, Antonín. ''Trestní zákoník: komentář''. Praha: Wolters Kluwer, 2015. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). <nowiki>ISBN 9788074787904</nowiki>., s. 2965</ref>
 
Mezi útoky proti lidskosti patří skupina rozsáhlých nebo systematických nelidských činů spáchaných na civilním obyvatelstvu. Těmito činy jsou:
 
Řádek 86 ⟶ 132:
}}</ref>
 
=== § 402 Apartheid a diskriminace skupiny lidí ===
Uplatňování apartheidu nebo rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné diskriminace se trestá odnětím svobody na pět až dvanáct let. Příprava je trestná.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
Řádek 101 ⟶ 147:
Pojem apartheid vznikl v Jihoafrické republice jako označení pro politiku a [[Ideologie|ideologii]] vycházející především z [[Nacionalismus|nacionalismu]], [[Fašismus|fašismu]] a [[Rasismus|rasismu]].<ref>LACINA, Karel. ''Aktuálnost celosvětového boje proti apartheidu''. Praha: ÚV NF ČSSR, 1980, 1979., s. 7</ref> Politika apartheidu trvala a formovala se v průběhu 20. století, kde vzniklo několik rasistických a antidemokratických zákonů, které legalizovaly různá opatření, zaměřená především vůči Afričanům a míšencům, jako rozdělování smíšeného manželství, nuceného stěhování, zákaz vycestování a posléze došlo i k přidělení určité lokality Jižní Afriky, která byla určena pro pobyt Afričanů, třídění obyvatelstva podle rasy apod.<ref>LACINA, Karel. ''Aktuálnost celosvětového boje proti apartheidu''. Praha: ÚV NF ČSSR, 1980, 1979., s. 33-43</ref>
 
=== § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka ===
Tímto trestným činem se rozumí založení, podpora a propagace všech typů hnutí, které nějakým způsobem ohrožují lidská práva a svobody a které jsou založené na diskriminaci a zášti vůči určité rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní a jiné skupině.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
Řádek 120 ⟶ 166:
Uznání těchto činů jako trestných se odvíjí od historické zkušenosti že ''„každé hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásající národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť může po uchopení moci vyústit v režim, ve kterém dochází ke zločinům proti lidskosti.“''<ref name=":0" />
 
=== § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ===
Podstata tohoto trestného činu není v přímém úmyslu propagovat či podporovat hnutí za účelem získání nových členů a příznivců, je zde pouze úmysl veřejného přihlášení se k těmto nedemokratickým směrům a projevení sympatií hnutí.<ref name=":3">HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s.111</ref>
 
Možným projevem [[Extremismus|extremismu]] je používání, nošení, znázorňování symbolů typických pro projevy sympatie a propagaci fašismu, nacismu, rasismu apod.<ref name=":4">CHMELÍK, Jan. ''Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty''. Praha: Linde, 2001. <nowiki>ISBN 80-7201-265-7</nowiki>., s. 95</ref><ref name=":3" /> Tyto symboly jsou používány např. hnutím [[Skinhead|skinheads]], které má různé směry a které nelze označit jako celek za hnutí prokazatelně ohrožující lidská práva a svobody (kromě [[Ultrapravice|ultrapravicového]] a nacionalistického proudu existují směry tzv. skinheadů proti rasismu a další směry).<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 75</ref><ref>CHMELÍK, Jan. ''Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty''. Praha: Linde, 2001. <nowiki>ISBN 80-7201-265-7</nowiki>., s. 120</ref> Rozhodující je záměr a motivace k nošení těchto symbolů, zda dotyčný jedinec skutečně znal význam symbolu a používal ho s úmyslem vyjádření přízně či propagace extremistické ideologie.<ref name=":4" />
 
=== § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia ===
''"Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, [[Komunistický režim|komunistické]] nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
Řádek 136 ⟶ 182:
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref><br />{{Autoritní data}}
 
== Související pojmy ==
 
▲===[[Promlčení]] trestnosti činu ===
Trestní zákoník stanovuje promlčecí lhůtu trestných činů, kdy už pachatel nemůže být státem stíhán. Důvodem je, že pokud se od doby spáchání trestného činu jiného trestného činu nedopustil, není pachatel považován za nebezpečného pro veřejnost. Dále je také s dobou uplynulou od spáchání trestného činu obtížnější [[dokazování]] trestného činu.<ref>ŠKOP, Martin a Petr MACHÁČ. ''Právo pro sociální oblast: studijní text''. Havířov: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání, 2009. <nowiki>ISBN 978-80-87291-05-4</nowiki>., s. 177</ref> Délka promlčecí lhůty se obvykle odvíjí od [[Trestní sazba|trestní sazby]],<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení =
▲| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §34
▲| periodikum =
▲| vydavatel =
▲| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
▲| datum vydání =
▲| url archivu =
▲| datum přístupu = 2019-05-16
▲}}</ref> avšak trestné činy obsažené v Hlavě XIII trestního zákona, s výjimkou § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, §404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, se nepromlčují a to podle § 35 trestního zákoníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení =
▲| jméno =
▲| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §35
| periodikum =
▲| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
▲| datum vydání =
| url archivu =
▲| datum přístupu = 2019-05-16
▲}}</ref>
 
=== Výjimečný trest   ===
Podle § 54 trestního zákoníku rozeznáváme dva druhy výjimečných trestů a to trest odnětí svobody na dvacet až třicet let a trest odnětí svobody na [[doživotí]]. Trest odnětí svobody na dvacet až třicet let může soud uložit ve zvlášť závažných případech a v případech, kdy se náprava pachatele jeví nereálně. Trest odnětí svobody na doživotí se udílí za obzvláště závažné zločiny, jako je § 400 Genocidium a § 401 Útok proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
▲| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §54
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
▲}}</ref>
 
 
 
<br />{{Autoritní data}}
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Zločin_proti_lidskosti“