Hedvábnictví: Porovnání verzí

Přidáno 77 bajtů ,  před 8 měsíci
→‎Historie: překlep
(→‎Historie: odkazy a dodatky)
(→‎Historie: překlep)
První zmínka o objevu [[hedvábí]] (silk) a [[Bourec morušový|bource morušového]] (''Bombyx mori'') pochází z [[Čína|Číny]]. Objev hedvábnictví je připisován [[konkubinát|konkubíně]] čínského císaře [[Žlutý císař|Chuang-ti]], který žil asi 3000 let před Kristem.{{Doplňte zdroj}}
 
Tajemství výroby [[hedvábí]] čínští výrobci velmi pečlivě střežili před světem vícetéměř jak 10002000 let. Podle čínského historika Man-Tua-Lina se výroba hedvábí v 1. století před naším letopočtem rozšířila dona JaponskaKorejský poloostrov a vceodtud 3.do století n.lJaponska. na Korejský poloostrov<ref>Henri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 6-7</ref>. Ve 3.století n.l. bylo hedvábnictví v Japonsku již národním řemeslem. Hrdinské eposy Ramajána a Mahábharata svědčí o výrobě hedvábí v rané době také v Indii. prvními Evropany byli podle písemně zaznamenané tradice dva ariánští mniši - čínští misionáři ve službách byzantského císaře [[Justinián I.|Justiniána I.]], kteří dokázali propašovat vajíčka bource morušového z [[Čína|Číny]] do [[Konstantinopole]] v dutých [[bambus]]ových holích<ref>Henri Silbermann,''Die Seide, Ihre Geschichte, Gewinnung Und Verarbeitung''. Dresden 1897, s. 26-29</ref>.
 
Hedvábné vlákno vytváří [[bourec morušový]] (latinsky: ''Bombyx mori'' - „hedvábný motýľ“). Dospělý jedinec žije asi jen tři dny, ve kterých snese okolo 300 vajíček. Bourec morušový se živí listy [[morušovník]]u. Když dosáhne asi třicetinásobku původní délky, [[Kukla|zakuklí]] se. [[Housenka]] se do hedvábného vlákna, které sama vytvoří, zamotává a vytvoří [[kokon]] (zámotek). Jeden kokon může obsahovat 200 až 900 metrů dlouhé vlákno.{{Doplňte zdroj}}