Hérakleitos: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 7 měsíci
m (Úprava rozcestníku za pomoci robota: Filón - změna odkazu/ů na Filón Alexandrijský; kosmetické úpravy)
Značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
 
=== Politické působení ===
[[Strabón]] podává příhodné vysvětlení královského titulu a postavení rodu, ze kterého Hérakleitos pocházel: "([[Ferekýdés Athénský]]) říká, že tažení Iónů, které probíhalo později než aiolská kolonizace, vedl [[Androklos]], zákonitý syn [[Athény|athénského]] krále [[Kodros|Kodra]]. Stal se tak zakladatelem Efesu. Proto tam prý byla ustanovena královská hodnost Iónie, a ještě nyní se ti, kdo jsou z tohoto rodu, nazývají králi a náleží jim jisté pocty: Přední místo při závodech, purpurový šat jako znak královského rodu, hůl namísto žezla a vedení posvátných obřadů Démétry Eleusinské."<ref name="ha2447">Hérakleitos A 2, strana 447</ref> Významná otázka související s Hérakleitovým životem je, jaké postavení jako příslušník ionského královského rodu měl; byl to pouze titul krále-obětníka, nebo i určitá výkonná moc? Tu měli basileové, tedy Andorklovi potomci, v Efesu v době po jeho založení v 11. století př. n. l.;<ref>Hérodotos: ''Dějiny''; překlad a poznámky Jaroslav Šonka. Praha, nakladatelství Akademia, 2004 (3. vydání). ISBN 80-200-1192-7</ref> již kolem roku 560 př. n. l. byl však Efesos pod navládou [[Kroisos|Kroise]], krále sousední [[Lýdie]]. Závislost na něm se zatím omezovala na platbu daní.<ref name="Kessidi" /> Roku [[547 př. n. l.]] (to znamená asi sedm let před Hérakleitovým narozením, jestliže dáme za pravdu Díogenovým údajům) však Efesos (stejně jako jiná maloasijská města) dobyl perský král [[Kýros II.]] a učinil jej součástí [[Perská říše|perské říše]]. Vládnoucí rod basileů byl násilně svržen a vládu převzali perští [[satrapie|satrapové]] ([[Tyrannis|tyrani]]) Athénagoras a Kómas – později vládli například Pindaros nebo Pýthagorás.<ref name="Kessidi" /> Původní aristokracie, a s ní i Hérakleitos, si však i přesto uchovala jistý [[politika|politický]] vliv, hlavně proto, že (jak je psáno v knize ''Herakleitos z Efezu'' od slovenského autora Júlia Špaňára) v Efesu "...i za perské nadvlády probíhaly neúprosné politické boje."<ref name="Špaňár" />; lid stále bojoval za nezávislost na peršanechPeršanech a také za demokracii, a původní aristokraté hráli v tomto boji významnou roli.<ref name="Špaňár" />
 
Předpokládejme tedy, že Hérakleitos byl jakožto příslušník královského politicky (a kulturně) významnou osobou, a věnujme se nyní jeho politickým názorům a aktivitě. Július Špaňár uvádí, že "Nelze pochybovat o tom, že se Hérakleitos plně účastnil politického života v Efesu..."<ref name="Špaňár" />; dáme-li mu za pravdu, je nutno zjistit, na jaké straně stál. Je pravděpodobné, že byl zaměřen proti peršanům, a společně s dalšími původními aristokraty a masami lidu oponoval skupině obchodníků, kteří zastávali perskou nadvládu, neboť jim obchodní styky s Perskou říší přinášely zisk.<ref name="Špaňár" /> Například zlomek "Bozi i lidé ctí zabité Areem (tedy v boji – Ares je řecký bůh války)"<ref name="hb24144">Hérakleitos B 24, strana 144</ref> mluví v duchu iónského boje proti Peršanům a Themistios píše, že když byl Efesos v perském obležení (není však řečeno, při jaké příležitosti), Hérakleitos využil symbolické cesty, aby svým spoluobčanům naznačil, že se mají začít uskrovňovat, jelikož jim brzy dojdou zásoby – Efesané totiž i přesto, že nepřítel tábořil před branami, hodovali jako obvykle. Poté, co Efesané vyslechli jeho radu, Peršané odtáhli.<ref>Hérakleitos B 3b/1, strana 448</ref>
Anonymní uživatel