Kudowa-Zdrój: Porovnání verzí

}}</ref>, [[Němčina|německy]] ''Bad Kudowa'', je polské lázeňské město pod [[Stolové hory|Stolovými horami]] v&nbsp;povodí Metuje, v&nbsp;nadmořské výšce okolo 400&nbsp;metrů. Leží v&nbsp;[[Kladsko (území)|Kladsku]], v [[Okres Kladsko|stejnojmenném okrese]] v&nbsp;jihozápadním [[Polsko|Polsku]], v&nbsp;[[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezském vojvodství]] při hranici s&nbsp;[[Česko|Českem]], jen několik kilometrů na severovýchod od města [[Náchod]], se kterým ho spojuje silnice E67 s&nbsp;významným hraničním přechodem. Město má kolem 11&nbsp;000 obyvatel. V minulosti bylo součástí tzv. [[Český koutek|Českého koutku]], malého kladského regionu s vysokým podílem česky mluvící menšiny.

Nejstarší částí města je [[Czermna (Kudowa-Zdrój)|Velká Čermná]] (do 1936 ''Tscherbeney'', 1936–1945 ''Grenzeck''; potom ''Czermna''), s historií sahající do 14. století. Tehdejší Lipoltov patřil s Čermnou k panství hradu [[Homole (hrad)|Homole]]. Poté tento kraj spravovala vrchnost z Náchoda, v roce 1623 získali panství jako konfiskát po [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických]] Erdman [[Trčkové z Lípy|Trčka z Lípy]]. Poté, co je společně s [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]] zavražděn roku 1634 v Chebu, stává se Chudoba spolu s okolními obcemi součástí panského majorátu se sídlem v [[Nové Město nad Metují|Novém Městě nad Metují]]. Celé zdejší panství získal od císaře za spoluúčast při vraždě Valdštejna a Trčky lacino skotský důstojník Walter von Leslie. Poté se majitelé často střídali. V roce [[1742]] za panování Marie Terezie bylo území postoupeno Prusku Fridricha Velikého. Stalo se tak později součástí Německého císařství (1871–1918) a Německé říše. Koncem 2. světové války byl v Žakši ''(Sackisch)'' pracovní koncentrační tábor pro židovské ženy. Po porážce Německa za druhé světové války mělo o území zájem i Československo. Rozhodnutím [[Jaltská konference|jaltské konference]] však připadlo Polsku, jehož tvoří dodnes součást. Po roce 1945 byly z obce odsunuti němečtí i čeští obyvatelé a nahrazení polskými vysídlenci z východní části Polska obsazené Sovětským svazem. Stejný rok po osídlení Poláky obec dostala prvně městská práva. Malá skupina Čechu a Němců žijících v obci měla ještě v letech 1951–1960, respektive 1947–1955, své vlastní školy.{{Zdroj?Doplňte zdroj}}

Za pozornost stojí rovněž kostnice ve [[Čermná (Kudowa-Zdrój)|Velké Čermné]], skanzen ve vsi [[Pstrążna (Kudowa-Zdrój)|Stroužná]] a [[národní park Stolové hory]], v jehož ochranném pásmu se lázně Kudowa-Zdrój nacházejí.