Lesní lánová ves: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Překlad používal chybné termíny
značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
[[Soubor:Wieś łańcuchówka.svg|náhled|Schéma lesně-rolnickélesní lánové vsi]]
[[Soubor:Königswalde.jpg|náhled|[[Königswalde (Sasko)|Königswalde]], příklad německé lesně-rolnickélesní lánové vsi ''Waldhufendorfu'']]
[[Soubor:Nowotaniec (farmland).JPG|náhled|[[Nowotaniec]], příklad polské lesně-rolnickélesní lánové vsi ''łańcuchówky'']]
[[Soubor:Lancuchowka1852Skopirka207112119460 0008.jpg|alt=|náhled|Obec [[Stebnik]],Malíkov způsobnad řazeníNežárkou]], [[Katastrální mapa]] z roku 18521828]]
'''Lesně-rolnickáLesní ves''', též '''lesně-[[Lán (jednotka)|lánová]] ves''' či údolní lánová ves (německy ''Waldhufendorf'', polsky ''wieś łańcuchowa'', zkráceně ''łańcuchówka)'' je charakteristický typ údolní vesnice, založené na podélném systému, jehož osou byl zpravidla potok spolu se souběžnou komunikací. Tento typ vesnic byl zakládán obvykle v průběhu kolonizace členitých podhorských a horských oblastí.<ref name="Škabrada, 1999"/>
 
'''Lesně-rolnická ves''', též '''lesně-[[Lán (jednotka)|lánová]] ves''' či údolní lánová ves (německy ''Waldhufendorf'', polsky ''wieś łańcuchowa'', zkráceně ''łańcuchówka)'' je charakteristický typ údolní vesnice, založené na podélném systému, jehož osou byl zpravidla potok spolu se souběžnou komunikací. Tento typ vesnic byl zakládán obvykle v průběhu kolonizace členitých podhorských a horských oblastí.<ref name="Škabrada, 1999"/>
 
== Historie ==
Původ tohoto druhu vsí je zřejmě u [[středověk]]ých saských osadníků. Vsi byly zakládány podle [[Magdeburské právo|magdeburského práva]] v zalesněných horských oblastech. Tento druh uspořádání obcí byl rozšířen v době kolonizace předkrkonošské části [[Slezsko|Slezska]], jižní části [[Malopolsko|Malopolska]] a [[Červená Rus|Červené Rusi]] ([[12. století|12.]]–[[15. století]]).
 
Tento způsob osídlení se vedle částí Německa existoval také v Českých zemích a na území dnešního Polska. Rovněž osady zakládané v době tzv. [[Josefinská kolonizace|Josefinské kolonizace]] na přelomu [[18. století|18.]] a [[19. století]] majímohou strukturumít ''lesně-rolnicképodobnou vsi''strukturu. V lidové polské mluvě se osady zakládané v lesích nazývají ''huby'', ''kąty'' (kouty, úhly), ''majdany'' (mýtiny). Základy těchto pradávných pojmenování obcí můžeme dodnes pozorovat u mnohých místních názvů polských obcí.
 
== Uspořádání ==
[[Soubor:Lancuchowka.jpg|náhled|vlevo|Způsob řazení lesně-rolnické vsi, 12.–15. stol.]]
Stavení byla zakládána buď na jednom či na obou březích potoka po stranách cesty, jež obvykle procházela [[údolí]]m. Každá chalupa, statek, či hospodářství stála na vlastním pruhu pozemku – [[lán (jednotka)|lánu]]. Ke každému hospodářství náležel též kus lesa (odtud druhý název ''lesně-rolnická ves''), který sahal až k [[rozvodí]] určujícímu hranice vsi. Způsob obdělávání půdy postupoval v pořadí: zahrada, pole, louky a les.<ref name="www.lidova-architektura.cz"/>
 
== Příklady lesně-rolnickýchlesních lánových vsí v Čechách a na Moravě ==
Mezi půdorysnými formami vrcholně středověkých sídel v [[Země Koruny české|zemích Koruny české]] tvoří výraznou skupinu tzv. kolonizační typy vesnic. Pro ně je charakteristická lánová záhumenicová [[plužina]], bezprostředně navazující na usedlost, která je obvykle velká. Struktura zástavby v takové vesnici je zpravidla rozvolněná.
[[Soubor:Kerhartice-ceska kamenice.jpg|náhled|Kerhartice u České Kamenice, okres Děčín]]
Řádek 26 ⟶ 25:
 
== Další typy vsí ==
[[Okrouhlice]], [[návesná ves|návesní ves]], [[řadová ves]], [[uliční ves]], [[křižovatková ves]], [[vidlicová ves]]
 
== Odkazy ==