Scénář: Porovnání verzí

(Literární) scénáře si nacházejí cestu do filmových studií – buď jako zakázková a předem sjednaná práce od konkrétního scenáristy, nebo jako dílo, které jim nabízejí nezávislí tvůrci. Studia většinou mají lidi specializované na čtení a posuzování nekomisních scénářů – ti mohou z jejich přísunu filtrovat ty, které jsou dle jejich úsudku vhodní kandidáti na realizaci. U komisních scénářů často dochází k přepisování a psaní nových verzí. Zúžený seznam scénářů prochází přehodnocením zástupců studia z řad seniorských zaměstnanců a producentů, kteří nakonec rozhodnou, jaký scénář by mohlo studio realizovat – krom umělecké hodnoty scénáře zkoumají především realizovatelnost a její náročnost a rentabilitu, např. v korelaci s dlouhodobými trendy a při navrženém rozpočtu pro všechny fáze výroby. Již tato fáze zabírá čas, prostředky a lidské zdroje studia, a přitom scénář nakonec nemusí být vybrán. Scénář, který nakonec vybraný je, dostane tzv. „zelenou“ (''is greenlighted'') a postupuje do přípravné fáze (''pre-production''). V této fázi se vybírá filmový štáb, který realizuje druhou natáčecí fázi. Literární scénář zde slouží jako dokument pro tyto klíčové členy štábu, protože popisuje (přinejmenším v základech), jaké pro natáčení budou potřeba [[kulisa|kulisy]], [[rekvizita|rekvizity]], [[kostým]]y, masky, speciální efekty, lokace, komparz, zvířata, příprava herců, a další. Příprava těchto věcí jsou intenzivně konzultovány mezi těmito odpovědnými filmaři s režisérem a mezi režisérem a producentem. V této fázi také režisér konvertuje literární scénář v scénář technický. U kratších nebo na realizaci jednodušších filmů (nebo divadelních her) někteří režiséři pracují jen s verzí literárního scénáře, kde využívají jednostranného tisku a na nepopsaných stranách mají svoje vlastní poznámky.

 

 

== V jiném kontextu ==