|
[[Soubor:Alpine flora.png|náhled|Ukázka [[Alpy|alpského]] klimatu{{fakt?|}}]]
ahoj
'''Podnebí''' neboli '''klima''' je dlouhodobý stav [[počasí]], podmíněný [[Energetická bilance (klimatologie)|energetickou bilancí]], cirkulací [[Atmosféra|atmosféry]], charakterem [[Aktivní povrch|aktivního povrchu]] a dnes i [[člověk]]em. Změny probíhají v dlouhodobých časových úsecích. Podle měřítka rozsahu, v němž se podnebí uplatňuje, se rozeznává [[makroklima]], [[mezoklima]], místní klima a [[mikroklima]]. Mikroklima uzavřených prostor se označuje jako [[kryptoklima]].
Studiem podnebí se zabývá [[klimatologie]]. Popis podnebí pro určitou oblast, obvykle pro hydrometeorologicky uzavřený celek – [[povodí]], se nazývá [[klimatografie]]. Podnebí se popisuje pomocí klimatických prvků, což jsou statistické charakteristiky odvozené z prvků [[Meteorologie|meteorologických]]. Základními jsou průměry [[Teplota vzduchu|teploty vzduchu]] a průměrné úhrny [[Srážky|srážek]]. Stručné a souhrnné informace jsou nejčastěji prezentovány v [[klimagram]]ech (klimogramech).
Na [[Země|Zemi]] rozlišujeme různé podnebné pásy: [[Tropický podnebný pás|tropický]], [[Subtropický podnebný pás|subtropický]], [[Mírný podnebný pás|mírných šířek]], [[subpolární podnebný pás|subpolární]] a [[polární podnebný pás|polární]] (arktický a antarktický). Pro každý pás jsou stanoveny intervaly hodnot základních klimatických prvků jako jsou [[teplota]], [[srážky]], [[sluneční svit]], ale i další. Dále rozlišujeme [[klima měst]], [[klima hor]], [[klima uzavřených prostor]], apod.
Na základě intenzity vlivu oceánu na podnebí v dané oblasti rozeznáváme podnebí [[kontinentální podnebí|kontinentální]] a [[oceánické podnebí|oceánické]].
Slovo klima má původ v [[Řečtina|řeckém]] ''klimein'' = sklánět se.
== Podnebí jako půdotvorný faktor ==
| 