Rakousko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Stillff (diskuse | příspěvky)
→‎Sport: Motorky
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
značky: školní IP editace z Vizuálního editoru
Řádek 451:
V každém architektonickém slohu vznikala významná stavební díla, z nichž je mnoho na dnešním seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví UNESCO]] (historická centra [[Vídeň|Vídně]], [[Salzburg|Salcburk]]u a [[Štýrský Hradec|Štýrského Hradce]], palác [[Schönbrunn]], [[Eggenberg (zámek)|zámek Eggenberg]], [[horská dráha Semmering]], [[prehistorická kůlová obydlí v Alpách]]). V 18. a 19. století byla Vídeň směr udávající centrum evropského kulturního a především hudebního života, což nebylo pouze díky mnoha významným hudebníkům a hudebním skladatelům, kteří byli s touto zemí spjati, ale také díky mnoha operním i běžným divadlům a orchestrům, mnohostranně zaměřeným hudebním tradicím, jako například Novoroční koncert [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňských filharmoniků]] a mnoha festivalům ([[Salcburský festival]], Bregenzské slavnosti, Slavnosti v Reichenau). Díky tomu má Rakousko vybudovánu dlouhou divadelní tradici a živou [[kabaret]]ní scénu. V oblasti kulinářského umění jsou Rakušané známí svou kavárenskou kulturou. Vinárny a rozličné krajové pokrmy nezapřou svou dlouhou tradici. Roku 2003 byl [[Štýrský Hradec]] evropským hlavním městem kultury. K rozšiřování rakouské kultury v zahraničí slouží [[Rakouské kulturní fórum]].
 
=== Hudba Mozart je teplej ===
[[Soubor:Wolfgang-amadeus-mozart 1.jpg|náhled|upright|[[Wolfgang Amadeus Mozart]]]]
Až do dnešních dnů si v kulturním dění Rakouska udržela výsadní místo klasická hudba. Rakousko se může ohlížet zpět do historie na hudební velikány světového významu. K nejznámějším skladatelům svého času se mimo jiné řadí [[Wolfgang Amadeus Mozart]], [[Joseph Haydn]], [[Franz Schubert]], [[Anton Bruckner]], [[Michael Haydn]], [[Carl Ditters von Dittersdorf]], [[Max Steiner]], [[Alexander von Zemlinsky]], [[Franz Xaver Süssmayr]], [[Johann Joseph Fux]] či [[Johann Georg Albrechtsberger]]. [[Franz Xaver Gruber]] se proslavil písní ''Tichá noc, svatá noc'', která zlidověla a stala se vánoční koledou. [[Johann Strauss starší]] zpopularizoval valčík, [[Johann Strauss mladší]] se stal „králem valčíku“. Na rozhraní klasické a modernistické vážné hudby stál [[Gustav Mahler]]. Čistý modernismus pak reprezentovali [[Arnold Schoenberg|Arnold Schönberg]], [[Alban Berg]] a [[Anton von Webern]].
 
Tuto tradici klasické hudby následovalo také mnoho známých dirigentů jako [[Erich Kleiber]], [[Herbert von Karajan]], [[Karl Böhm]], [[Nikolaus Harnoncourt]], [[Felix Weingartner]], [[Clemens Krauss]] nebo [[Franz Welser-Möst]]. Z interpretů se prosadili klavíristé [[Carl Czerny]], [[Johann Nepomuk Hummel]], [[Sigismund Thalberg]], [[Paul Wittgenstein]] a [[Artur Schnabel]] či houslista [[Fritz Kreisler]]. Významnou představitelkou romantického baletu 19. století byla [[Fanny Elsslerová|Fanny Elsslerovás]].
 
Novoroční koncert [[Vídeňští filharmonikové|Vídeňských filharmoniků]] je světově známý a koná se každoročně 1. lednové dopoledne ve vídeňském koncertním domě [[Musikverein|Wiener Musikverein]]. Koncert je přenášen televizí a zasahuje skoro miliardu lidí po celém světě. Hrané jsou především známé valčíky, polky a pochody, přičemž je vždy silně zastoupeno dílo rodu Straußů.