Verze z 23. 12. 2017, 10:29 editovat Nazgul02 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 937 editací →‎Neoliberalismus: Částečné promazání vybraných neozdrojovaných (a IMHO nepravdivých) tvrzení ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 5. 2019, 20:11 editovat zrušit editaci 95.85.216.129 (diskuse) →‎Historie liberalismu Přejít na další porovnání →
Řádek 9: Pro liberalismus konce 18. a začátkem 19. století byla cílem svoboda a individualismus. Pomocí „[[laissez faire]]“ mělo docházet k omezování státních zásahů do hospodářství, a tedy i posílení role jednotlivce. V politice šlo hlavně o ochranu občanských svobod jednotlivců. Avšak v první třetině 20. století hlavně v USA nabývá tento pojem zcela jiný nádech, nadále má vyjadřovat spíše blahobyt a rovnost, které se mají konečně stát alternativou svobody. Americká levice tedy pod pojmem liberalismus prosazuje odlišné záměry oproti původnímu významu pojmu i oproti evropskému úzu; pro americkou levici liberalismus představuje podporu centralizované moci a široké zásahy do ekonomické oblasti. Změna v chápání liberalismu je citelnější v oblasti ekonomické než v politické. V některých vyspělých zemích, např. ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]], se prosadila tato definice liberalismu: ''Svoboda a zodpovědnost – pro každého bez rozdílu.'' Svoboda a ~~zodpovědnost~~zĎĎodpovědnost jak ekonomická, tak politická, tak sociální. Tito liberálové jej považují za jedinou alternativu k [[tržní fundamentalismus\|tržnímu fundamentalismu]], „divokému kapitalismu“ (svoboda bez zodpovědnosti) na straně jedné a k „všeovládajícímu státu“ (zodpovědnost bez svobody) na straně druhé. Nepovažují se za ani pravé, ani levé. Poukazují na to, že svoboda bez zodpovědnosti směřuje k rozpadu společnosti na „mocensko-politické klany“, jejímž zájmům je společnost vydána napospas. Zároveň poukazují na to, že zodpovědnost bez svobody vede k [[Totalitarismus\|totalitě]] a k rostoucí [[byrokracie\|byrokracii]], jejímž zájmům je společnost nakonec podřízena. [[Peru]]ánský ekonom [[Hernando de Soto (ekonom)\|Hernando de Soto]] a jeho [[Institut pro svobodu a demokracii]] tvrdí, že stát, v dnešním pojetí s vysokou [[participace\|participací]] občanů, má mimo jiné důležitý úkol – svobodu a zodpovědnost chránit (viz též [[právní stát]]).{{Zdroj?}} Matrice dvou aspektů politického spektra má podle jedné z prací (''sociotopological modeling'') Institutu Sotomo Univerzity v [[Curych]]u, dvě hlavní dimenze – na jedné ose dole konzervativní (snažící se co nejvíce zachovat, trvající na jednou, kdysi, prosazeném) a nahoře liberální (tolerantní, otevřená změnám, pokroku) a na druhé ose klasickou dimenzi levou (orientace více na společnost a na zástupcům delegované kompetence) a pravou (orientace více na jednotlivce a jeho přímou zodpovědnost). Liberály podle jejich politiky a činů curyšští experti zobrazují v horních dvou čtvercích.{{Zdroj?}}

Liberalismus: Porovnání verzí