Spojené království: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie: Nový odstavec. Předlouhé věty rozděleny.
→‎Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie: Typo, odkaz. Britská Indie je právě ten potřebný výraz, aby se to nepletlo s dnešní "zmenšenou" Indií.
Řádek 163:
Mezinárodní postavení Velké Británie, posílené úspěchem ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] a po ní následujícím [[Utrechtský mír|utrechtským mírem]] (1713), umožnilo další [[Kolonialismus|koloniální]] expanzi v zámoří.{{Sfn|Morgan (2011)|p=336–337}} „První“ [[Britské impérium|Britskou říši]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]] rozbila [[americká revoluce]]: [[třináct kolonií]] se roku 1776 odtrhlo, [[Americká válka za nezávislost|odrazilo britská intervenční vojska]] a založilo [[Spojené státy americké]]. Pozornost Britů se tak upřela na další kontinenty. Již roku 1770 mořeplavec [[James Cook]] prohlásil [[Austrálie|Austrálii]] za britské území.
 
[[Napoleonské války]] přinesly Británii významná vojenská vítězství. [[Admirál]] [[Horatio Nelson]] rozdrtil francouzskou flotu v [[Bitva u Trafalgaru|bitvě u Trafalgaru]] roku 1805. [[Arthur Wellesley, 1. vévoda z Wellingtonu|Vévoda z Wellingtonu]] uspěl v [[Bitva u Waterloo|bitvě u Waterloo]] roku 1815. Z vojenských úspěchů vyplynul úspěch politický: Velká Británie – v  čele „druhé“ Britské říše – zůstala po celé 19. století nejmocnějším státem světa. Ve své [[Skvělá izolace|skvělé izolaci]] se nevázala žádnými pakty a jejím jediným vážnějším soupeřem bylo [[Ruské impérium]], s nímž hrála „[[Velká hra|velkou hru]]“ o [[Střední Asie|Střední Asii]]. Britská [[Britská Východoindická společnost|Východoindická společnost]] svou soukromou armádou ovládla [[Britská Indie|IndiiBritskou 7Indii]], kterou ovšem po [[Velké indické povstání|velkém indickém povstání]] (1857–1859) musela předat britské koruně. Britové se úspěšně účastnili i [[dělení Afriky]] na konci 19. století a získali zde řadu kolonií od [[Egypt|Egypta]] se [[Suezský průplav|Suezským průplavem]] na severu až po území současné [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] na samém jihu kontinentu.
 
Kolem poloviny 18. století v Británii začala [[průmyslová revoluce]],{{Sfn|Morgan (2011)|p=335–340}} která se odtud později šířila do světa. V jejím čele stáli podnikatelé a inženýři jako [[Josiah Wedgwood]] a [[Isambard Kingdom Brunel]]. Rozvoj průmyslu vyžadoval a podnítil vynálezy jako byly [[tkalcovský stav]] s [[Létající člunek|létajícím člunkem]] ([[John Kay (vynálezce)|John Kay]], 1733), průmyslově použitelný [[parní stroj]] (pracovali na něm mj. [[Thomas Newcomen]], 1712, a [[James Watt]], 1765), [[portlandský cement]] ([[Joseph Aspdin]], 1824), [[parní lokomotiva]] ([[Richard Trevithick]], 1804, a [[George Stephenson]], 1825) nebo [[Bessemerův konvertor|Bessemerův proces]] výroby oceli ([[Henry Bessemer]], 1856). Ruku v ruce s tím šel rozmach věd. Samozřejmě přírodních, jež zastupovali například biolog [[Charles Darwin]] či fyzikové [[Michael Faraday]] a [[James Clerk Maxwell]], ale i humanitních od [[Skotské osvícenství|skotského osvícenství]] ([[David Hume]], [[Adam Smith]] a další) po [[John Stuart Mill|Johna Stuarta Milla]] a [[Francis Galton|Francise Galtona]]. Velká Británie se na čas stala „dílnou světa“.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 173:
}}</ref> Ke sporným stránkám britské ekonomiky patřil [[Transatlantický obchod s otroky|obchod s otroky]] (v Británii zakázán roku 1807) a vůbec špatné zacházení s domorodými národy, bezohledné [[vykořisťování]] dělníků, jaké kritizovali například [[Friedrich Engels]] a [[Karl Marx]], anebo [[opiové války]], jimiž si Britové vynutili právo dodávat své [[opium]] na čínský trh.
 
Kulturní a vnitropolitické dějiny Británie obvykle rozlišují [[georgiánské období]] od Jiřího I. po [[Jiří IV.|Jiřího IV.]] (1714–1830), často se zahrnutím vlády [[Vilém IV. Britský|Viléma IV.]] do roku 1837, a navazující [[viktoriánské období]] za vlády královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] (1837–1901). Georgiánská kultura prošla od doznívajícího [[Baroko|baroka]] a [[Klasicismus|klasicismu]] po [[romantismus]] a [[Novogotika|novogotiku]], která pak pod vlivem teoretika umění [[John Ruskin|Johna Ruskina]] dominovala [[viktoriánská architektura|architektuře viktoriánské]]. Ve Velké Británii 18. a 19. století působili mistři všech druhů tehdejšího umění, od původem německého skladatele [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]] po předchůdce [[Impresionismus|impresionismu]] malíře [[William Turner|Williama Turnera]]. Významná je zejména tvorba literátů: psali zde básníci jako [[William Blake]], [[Robert Burns]] či [[George Gordon Byron|lord Byron]], romanopisci jako [[Jane Austenová]], [[Charles Dickens]] či [[Walter Scott]], dramatici jako [[Oscar Wilde]], satirici jako [[Jonathan Swift]] i průkopníci dětské a zábavné literatury jako [[Lewis Carroll]] (''[[Alenka v říši divů]]''), [[Arthur Conan Doyle]] ([[Sherlock Holmes]]) a [[Rudyard Kipling]] ([[Mauglí]]). Významný deník ''[[The Times]]'' se datuje do roku 1785, ke konci viktoriánského období se objevila i [[Bulvární médium|bulvárnější]] periodika jako ''[[Daily Mail]]'' (1896). Británie byla také průkopnicí moderního sportu[[sport]]u, zejména [[Kolektivní sport|kolektivního]], a sportovní termíny proto z angličtiny přecházely do jiných jazyků včetně češtiny – například [[fotbal]], [[hokej]], [[gól]], [[žokej]] i samo slovo sport.
 
=== Od začátku 20. století do meziválečného období ===