Vysočany: Porovnání verzí

* [[nádraží Praha-Vysočany]] na [[Železniční trať Praha–Turnov|turnovské]] a [[Železniční trať Praha – Lysá nad Labem – Kolín|čelákovické]] dráze a východní část s odbavovací budovou nádraží [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] na [[Železniční trať Praha – Česká Třebová|kolínské trati]], [[Harfa (Praha)|lokalita Harfa]];

}}</ref> a přibližně ve stejné době byla ve Vysočanech založena [[Vysočany (tvrz)|tvrz]].<ref name=":1" /> V době [[Husitské války|husitských válek]] ves obsadili Pražané.<ref name=":3" />

Od druhé poloviny [[15. století]] část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému [[špitál]]u u sv. Pavla, pražským dominikánům od [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru na Karlově]] nebo [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu sv. Apolináře]].<ref name=":1" /><ref name=":3" /><ref name=":4">{{Citace elektronického periodika
| titul = Vysočanské proměny
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/vysocanske-promeny
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2010-11-01
| datum přístupu = 2019-05-19
| jazyk = cs
}}</ref> V [[17. století]] vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory [[David Jindřich Černín z Chudenic|David Jindřich]] [[Černínové z Chudenic|z&nbsp;Černína]]. V roce [[1634]] mu byl zabaven a odevzdán [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmiliánu]] J. [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffovi]]. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině [[17. století]] velkou část pozemků získalo [[Nové Město (Praha)|Nové Město Pražské.]]<ref name=":3" /> Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory [[Čvančarka]], [[Hytlovka]], [[Krocínka]], [[Flajšnerka]] a [[Jetelka]].<ref name=":3" />

Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]] a její [[Praha-Vysočany (nádraží)|železniční stanice]]. Už v roce [[1835]] zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.<ref name=":2" /> Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce [[1896]] ve Vysočanech [[Emil Kolben]] založil továrnu ''Kolben a spol.'', která se později stala jednou z částí [[ČKD]]. O dva roky později nechal [[František Křižík]] do Vysočan prodloužit [[Elektrická drobná dráha Praha – Libeň – Vysočany|tramvajovou trať z [[Libeň|Libně]].<ref name=":2" />

}}</ref> a výrobna laků TEBAS.<ref name=":2" /> V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003). Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], 25. března [[1945]], byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby [[Vysočany (tvrz)|historické tvrze]].<ref name=":1" /> Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna [[Pragotron|Elektročas (Pragotron)]]<ref name=":2" /> a sběrný dvůr [[Pražské služby|Pražských služeb]]. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast [[Přední Hloubětín|Předního Hloubětína]].<ref>''Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9.'' Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 86.</ref>