Spojené království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
→Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie: takže znovu po necitlivém řešení editačního konfliktu |
||
Řádek 161:
[[Soubor:The British Empire.png|náhled|upright 2.5|Mapa zeměkoule s červeně vyznačenými regiony, které někdy ovládala Velká Británie, a jejich anglickými názvy. Červeně podtržené jsou názvy těch regionů, které patří Británii doposud.]]
Mezinárodní postavení Velké Británie, posílené úspěchem ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] a po ní následujícím [[Utrechtský mír|utrechtským mírem]] (1713), umožnilo další [[Kolonialismus|koloniální]] expanzi v zámoří.{{Sfn|Morgan (2011)|p=336–337}} „První“ [[Britské impérium|Britskou říši]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]] rozbila [[americká revoluce]]: [[třináct kolonií]] se roku 1776 odtrhlo, [[Americká válka za nezávislost|odrazilo britská intervenční vojska]] a založilo [[Spojené státy americké]]. Pozornost Britů se tak upřela na další kontinenty. Již roku 1770 mořeplavec [[James Cook]] prohlásil [[Austrálie|Austrálii]] za britské území.
Kolem poloviny 18. století v Británii začala [[průmyslová revoluce]],{{Sfn|Morgan (2011)|p=335–340}} která se odtud později šířila do světa. V jejím čele stáli podnikatelé a inženýři jako [[Josiah Wedgwood]] a [[Isambard Kingdom Brunel]]. Rozvoj průmyslu vyžadoval a podnítil vynálezy jako byly [[tkalcovský stav]] s [[Létající člunek|létajícím člunkem]] ([[John Kay (vynálezce)|John Kay]], 1733), průmyslově použitelný [[parní stroj]] (pracovali na něm mj. [[Thomas Newcomen]], 1712, a [[James Watt]], 1765), [[portlandský cement]] ([[Joseph Aspdin]], 1824), [[parní lokomotiva]] ([[Richard Trevithick]], 1804, a [[George Stephenson]], 1825) nebo [[Bessemerův konvertor|Bessemerův proces]] výroby oceli ([[Henry Bessemer]], 1856). Ruku v ruce s tím šel rozmach věd. Samozřejmě přírodních, jež zastupovali například biolog [[Charles Darwin]] či fyzikové [[Michael Faraday]] a [[James Clerk Maxwell]], ale i humanitních od [[Skotské osvícenství|skotského osvícenství]] ([[David Hume]], [[Adam Smith]] a další) po [[John Stuart Mill|Johna Stuarta Milla]] a [[Francis Galton|Francise Galtona]]. Velká Británie se na čas stala „dílnou světa“.<ref>{{Citace elektronického periodika
|