Spojené království: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Linkfix |
→Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie: u Trafalgaru byli i Španělé, bojovalo se nejen na bitevních polích |
||
Řádek 155:
=== Osmnácté a devatenácté století: Hannoverská dynastie ===
[[Zákon o nástupnictví]] (1701) vyloučil katolické Stuartovce z dědictví trůnu, a tak roku 1714 britskou korunu získal hannoverský kurfiřt [[Jiří I.]] Jeho dynastii zpočátku ohrožovala [[Jakobitské povstání|jakobitská povstání]], vznikající již od roku 1688 na podporu svrženého [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]] a jeho dědiců, ta však skončila [[Bitva u Cullodenu|bitvou u Cullodenu]] (1745), poslední regulérní pozemní bitvou na půdě Velké Británie. Povaha vykonávání moci se začala proměňovat, když se whig [[Robert Walpole]] stal po [[Jihomořská bublina|burzovním krachu roku 1720]] nejmocnějším ministrem, prvním z řady [[Seznam premiérů Spojeného království|britských premiérů]].{{Sfn|Morgan (2011)|p=324–335}} Panovník zůstal ceremoniální [[Hlava státu|hlavou státu]], zatímco hlavní výkonnou moc získal ministerský předseda a jím vedená [[Vláda Spojeného království|vláda]]. Vznikl takzvaný [[westminsterský systém]], jenž se pak spolu s [[Angloamerické právo|anglosaským právem]] rozšířil do mnoha zemí v britské sféře vlivu. Whigové pak řídili Velkou Británii až do roku 1770, kdy se premiérem stal [[Frederick North|lord North]], toryovský politik připomínaný jako ten, kdo ztratil většinu kolonií v Severní Americe.
K dalším britským politikům 18. století patřili podporovatel kolonialismu [[William Pitt]], který Británii provedl [[Sedmiletá válka|sedmiletou válkou]], a jeho syn [[William Pitt mladší]], který ji řídil během [[Napoleonské války|napoleonských válek]]. Po neúspěšném [[Irské povstání roku 1798|irském povstání]] z roku 1798 [[zákony o unii Velké Británie a Irska]] s účinnosti od roku 1801 zrušily Irské království a připojily ho k Velké Británii, čímž vzniklo Spojené království Velké Británie a Irska. Roku 1830 prosadil premiér [[Charles Grey]] první významnou [[Reformní zákon (1832)|reformu voleb]], jež dala volební právo asi 14 % dospělých mužů, zatímco předtím mohlo volit méně než 10 % mužů. Později proběhly další reformy volebního a politického systému, takže roku 1885 smělo volit již asi 56 % dospělých mužů. [[Velký irský hladomor]] z konce 40. let 19. století, při
[[Soubor:The British Empire.png|náhled|upright 2.5|Mapa zeměkoule s červeně vyznačenými regiony, které někdy ovládala Velká Británie, a jejich anglickými názvy. Červeně podtržené jsou názvy těch regionů, které patří Británii doposud.]]
Mezinárodní postavení Velké Británie, posílené úspěchem ve [[Válka o španělské dědictví|válce o španělské dědictví]] a po ní následujícím [[Utrechtský mír|utrechtským mírem]] (1713), umožnilo další [[Kolonialismus|koloniální]] expanzi v zámoří.{{Sfn|Morgan (2011)|p=336–337}} „První“ [[Britské impérium|Britskou říši]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]] rozbila [[americká revoluce]]: [[třináct kolonií]] se roku 1776 odtrhlo, [[Americká válka za nezávislost|odrazilo britská intervenční vojska]] a založilo [[Spojené státy americké]]. Pozornost Britů se tak upřela na další kontinenty. Již roku 1770 mořeplavec [[James Cook]] prohlásil [[Austrálie|Austrálii]] za britské území.
Kolem poloviny 18. století v Británii začala [[průmyslová revoluce]],{{Sfn|Morgan (2011)|p=335–340}} která se odtud později šířila do světa. V jejím čele stáli podnikatelé a inženýři jako [[Josiah Wedgwood]] a [[Isambard Kingdom Brunel]]. Rozvoj průmyslu vyžadoval a podnítil vynálezy, jako byly [[tkalcovský stav]] s [[Létající člunek|létajícím člunkem]] ([[John Kay (vynálezce)|John Kay]], 1733), průmyslově použitelný [[parní stroj]] (pracovali na něm mj. [[Thomas Newcomen]], 1712, a [[James Watt]], 1765), [[portlandský cement]] ([[Joseph Aspdin]], 1824), [[parní lokomotiva]] ([[Richard Trevithick]], 1804, a [[George Stephenson]], 1825) nebo [[Bessemerův konvertor|Bessemerův proces]] výroby oceli ([[Henry Bessemer]], 1856). Ruku v ruce s tím šel rozmach věd. Samozřejmě přírodních, jež zastupovali například biolog [[Charles Darwin]] či fyzikové [[Michael Faraday]] a [[James Clerk Maxwell]], ale i humanitních – od [[Skotské osvícenství|skotského osvícenství]] ([[David Hume]], [[Adam Smith]] a další) po [[John Stuart Mill|Johna Stuarta Milla]] a [[Francis Galton|Francise Galtona]]. Velká Británie se na čas stala „dílnou světa“.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BBC - History - The Workshop of the World
| url = http://www.bbc.co.uk/history/british/victorians/workshop_of_the_world_01.shtml
| periodikum = www.bbc.co.uk
| datum přístupu = 2019-05-10
| jazyk = en
}}</ref> Ke sporným stránkám britské ekonomiky patřil [[Transatlantický obchod s otroky|obchod s otroky]] (v Británii zakázán roku 1807) a vůbec špatné zacházení s domorodými národy, bezohledné [[vykořisťování]] dělníků, jaké kritizovali například [[Friedrich Engels]] a [[Karl Marx]], anebo [[opiové války]], jimiž si Britové vynutili právo dodávat své [[opium]] na čínský trh.
Kulturní a vnitropolitické dějiny Británie obvykle rozlišují [[georgiánské období]] od Jiřího I. po [[Jiří IV.|Jiřího IV.]] (1714–1830), často se zahrnutím vlády [[Vilém IV. Britský|Viléma IV.]] do roku 1837, a navazující [[viktoriánské období]] za vlády královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] (1837–1901). Georgiánská kultura prošla od doznívajícího [[Baroko|baroka]] a [[Klasicismus|klasicismu]] po [[romantismus]] a [[Novogotika|novogotiku]], která pak pod vlivem teoretika umění [[John Ruskin|Johna Ruskina]] dominovala [[viktoriánská architektura|architektuře viktoriánské]]. Ve Velké Británii 18. a 19. století působili mistři všech druhů tehdejšího umění, od původem německého skladatele [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]] po předchůdce [[Impresionismus|impresionismu]] malíře [[William Turner|Williama Turnera]]. Významná je zejména tvorba literátů:
=== Od začátku 20. století do meziválečného období ===
|