Wikipedie

Spojené království: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎20. století: Jen takto. USA musejí mít link. Další změny prosím nedělejte, Bazi.
→‎20. století: rozšíření
Řádek 174:
Konflikt [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] a [[Srbsko|Srbska]] v létě 1914 se velmocím nepodařilo vyřešit ani omezit, postupně se zapojovaly další státy, až 4. srpna i Velká Británie vyhlásila válku Německu poté, co [[Německý vpád do Belgie (první světová válka)|přepadlo Belgii]]. [[První světová válka]] (1914–1918) byla na [[Západní fronta (první světová válka)|západní frontě]] zákopová a opotřebovávací a Britové bojující po boku Francouzů zde utrpěli mnohasettisícové ztráty. Mnoho padlých přinesla také [[bitva o Gallipoli]] (1915–1916), katastrofální pokus ovládnout [[Dardanely]]. Roku 1916 premiéra Asquitha vystřídal jeho stranický kolega [[David Lloyd George]], který sestavil vládu velké koalice a v duchu [[Totální válka|totální války]] zaměřil všechny síly země na boj. V září 1916 Britové [[Bitva na Sommě|na Sommě]] nasadili vozy [[Mark I (tank)|Mark I]], první bojeschopné [[Tank|tanky]] světa. Až na německé bombardování (zprvu [[Ztužená vzducholoď|vzducholoděmi]], později letadly) se boje Britským ostrovům vyhnuly, víc lidí tam zemřelo na epidemii [[Španělská chřipka|španělské chřipky]]. Británie patřila k vítězům, avšak za cenu více než 850 000 padlých.
 
Britské impérium dosáhlo své největší velikosti v roce [[1921]] získáním mandátu nad bývalými německými a osmanskými územími. Válka však podpořila nacionalismus a separatismus v mnoha jeho částech. V Irsku již roku 1916 proběhlo [[velikonoční povstání]] a roku 1919 vypukla partyzánská [[britsko-irská válka]] mezi britskými ozbrojenými silami a [[Irská republikánská armáda|Irskou republikánskou armádou]] poté, co hlavní irská strana [[Sinn Féin]] vyhlásila nezávislost ostrova. Příměří bylo přijato roku 1921 a následující rok vznikl [[Irský svobodný stát]]; najen většině území Irska. Pouze šest z devíti hrabstvíčást provincie [[Ulster]], kde většinu obyvatel tvořili protestanští loajalisté, zůstalozůstala součástí Velké Británie pod názvemjako [[Severní Irsko]].
 
Válka přinesla mnoho změn ve společnosti a politice. Ženy, jež za války musely přebírat mnoho tradičně mužských činností, získaly volební právo: část žen mohla volit již od roku 1918 a plné rovnoprávnosti u volebních uren dosáhly roku 1928. Liberální stranu, jejíž premiéři boje řídili, brzy po válce z parlamentu vytlačili labouristé. Již poválečné pravicové vlády posilovaly sociální stát, zejména program podpory sociálního bydlení. Prvním labouristickým premiérem se stal [[Ramsay MacDonald]] roku 1924, nejdelší dobu v [[Meziválečné období|meziválečném období]] vládl konzervativec [[Stanley Baldwin]].
 
[[Velká hospodářská krize]] zasáhla Británii roku 1931. V [[Německá říše|Německu]] dovedla k moci [[Nacismus|nacisty]], které se Baldwinovo a později [[Neville Chamberlain|Chamberlainovo]] vedení snažilo usmířit politikou [[Appeasement|appeasementu]]. [[Runcimanova mise]] do českého pohraničí v létě 1938 připravila půdu pro [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodu]], jížsnahu VelkáVelké Británie a Francie doufalyusmířit Německo usmířit výměnou za územníúzemními ústupky vynucenévynucenými na Československu. „Mír pro naši dobu“, jak Mnichov ohodnotilvnímal Neville Chamberlain, však vydržel jen necelý rok. Po [[Invaze do Polska (1939)|německém přepadení]] britského spojence Polska 1. září 1939 začala [[druhá světová válka]]. Německo na jaře 1940 pokořilo Francii a vláda nového britského premiéra [[Winston Churchill|Winstona Churchilla]] jen stěží stačila [[Operace Dynamo|evakuovat svá vojska]] z kontinentu. Pozemní boje opět probíhaly mimo Britské ostrovy, ty však zažily bombardování, leteckou [[Bitva o Británii|bitvu o Británii]] (1940) i útoky střelami [[V-1]] a [[V-2]]. V Londýně sídlila [[Prozatímní státní zřízení|exilová vláda Československa]] a její vojáci bojovali bok po boku Britů; k jejich úspěchům patřilo i [[Atentát na Heydricha|zabití nacistického pohlavára Heydricha]] (1942). [[Bitva o Singapur|Dobytí Singapuru]] Japonci (1942) bylo těžkou ranou britské koloniální říši. Ke konci války se Britové a jejich západní spojenci, předevšímse [[Spojenéroku státy americké|Američané]],1944 [[Bitva o Normandii|vylodili v Normandii]] (1944), osvobodili Francii a v květnu 1945 spolu se [[Sovětský svaz|Sověty]], vítěznýmiukončili válku v Evropě. Podíleli se také na východníjednáních frontěo poválečném uspořádání, ukončilijako válkubyla v[[Jaltská Evropěkonference]], a po válce [[Britská okupační zóna Německa|okupovali část Německa]].
 
[[Beveridgeova zpráva]] (1942) požadovala dobudování sociálního systému Velké Británie; v červenci 1945 pak [[Všeobecné volby ve Spojeném království 1945|vítězství labouristů]], vedených [[Clement Attlee|Clementem Attleem]], předznamenalo sociální charakter britské politiky dalších několika desetiletí. Druhá světová válka urychlila rozklad britské koloniální říše; její nejlidnatější část, Indie, získala nezávislost roku 1947. [[Suezská krize]] roku 1956, nepodařený pokus [[Anthony Eden|Edenovy]] vlády udržet Suezský průplav, ukázala nechopnost Británie a jejího spojence Francie prosadit své zájmy ve [[Třetí svět|třetím světě]] silou.
Ve stejnou dobu vznikla i ''[[BBC|British Broadcasting Corporation]]'' (BBC), první mezinárodní [[rozhlas]]ová vysílací síť. Společně s dalšími zeměmi [[Commonwealth]]u se Spojené království v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] postavilo na stranu [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] a bylo jednou z vítězů nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Britští ministerští předsedové [[Winston Churchill]] a jeho nástupce [[Clement Attlee]] se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Proces obnovy mohl být nastartován až díky [[Kanada|kanadským]] a [[Spojené státy americké|americkým]] půjčkám a především díky [[Marshallův plán|Marshallovu plánu]].▼
 
▲Ve stejnou dobu vznikla i ''[[BBC|British Broadcasting Corporation]]'' (BBC), první mezinárodní [[rozhlas]]ová vysílací síť. Společně s dalšími zeměmi [[Commonwealth]]u se Spojené království v [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] postavilo na stranu [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] a bylo jednou z vítězů nad [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]]. Britští ministerští předsedové [[Winston Churchill]] a jeho nástupce [[Clement Attlee]] se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Proces obnovy mohl být nastartován až díky [[Kanada|kanadským]] a [[Spojené státy americké|americkým]] půjčkám a především díky [[Marshallův plán|Marshallovu plánu]].
Po roce [[1945]] vznikl ve Velké Británii jeden z prvních komplexních sociálních a zdravotních systémů světa. Zároveň začali do země v souvislosti s obnovou ekonomiky a rozpadem britské [[Kolonie|koloniální]] říše přicházet lidé z celého Commonwealthu. Omezené možnosti vlivu Spojeného království ve světové politice se ukázaly již v průběhu [[Suezská krize|Suezské krize]] v roce [[1956]]. Přesto má Velká Británie díky rozšíření angličtiny jako světového jazyka nadále značný vliv na kulturní vývoj daleko mimo své hranice. Po období ekonomické [[stagnace]] a dokonce propadu sedmdesátých let [[20. století]] nastoupila do premiérského křesla [[Konzervativní strana (Spojené království)|konzervativní]] politička [[Margaret Thatcherová]], jejíž rozsáhlé reformy byly jejími příznivci slaveny jako příčina obnovy britské ekonomiky, její odpůrci však kritizovali zostření sociálních problémů.{{Doplňte zdroj}} Od poloviny devadesátých let [[20. století]] stáli v čele vlády [[Labouristická strana|labourističtí]] politici [[Tony Blair]] a [[Gordon Brown]], kteří již v politice tzv. [[Thatcherismus|thatcherismu]] nepokračovali.{{Doplňte zdroj}} Ani premiér [[David Cameron]], který vystřídal Browna po vítězství Konzervativní strany v parlamentních volbách {{kdy}}, se k thatcherismu v zásadě nevrátil. Po [[Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016|referendu v červnu 2016]] se vláda [[Theresa Mayová|Theresy Mayové]] potýká s komplikovanou otázkou [[brexit]]u, tj. vystoupení Spojeného království z [[Evropská unie|Evropské unie]].▼
 
▲Po roce [[1945]] vznikl ve Velké Británii jeden z prvních komplexních sociálních a zdravotních systémů světa. Zároveň začali do země v souvislosti s obnovou ekonomiky a rozpadem britské [[Kolonie|koloniální]] říše přicházet lidé z celého Commonwealthu. Omezené možnosti vlivu Spojeného království ve světové politice se ukázaly již v průběhu [[Suezská krize|Suezské krize]] v roce [[1956]]. Přesto má Velká Británie díky rozšíření angličtiny jako světového jazyka nadále značný vliv na kulturní vývoj daleko mimo své hranice. Po období ekonomické [[stagnace]] a dokonce propadu sedmdesátých let [[20.  století]] nastoupila do premiérského křesla [[Konzervativní strana (Spojené království)|konzervativní]] politička [[Margaret Thatcherová]], jejíž rozsáhlé reformy byly jejími příznivci slaveny jako příčina obnovy britské ekonomiky, její odpůrci však kritizovali zostření sociálních problémů.{{Doplňte zdroj}} Od poloviny devadesátých let [[20.  století]] stáli v čele vlády [[Labouristická strana|labourističtí]] politici [[Tony Blair]] a [[Gordon Brown]], kteří již v politice tzv. [[Thatcherismus|thatcherismu]] nepokračovali.{{Doplňte zdroj}} Ani premiér [[David Cameron]], který vystřídal Browna po vítězství Konzervativní strany v parlamentních volbách {{kdy}}, se k thatcherismu v zásadě nevrátil. Po [[Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016|referendu v červnu 2016]] se vláda [[Theresa Mayová|Theresy Mayové]] potýká s komplikovanou otázkou [[brexit]]u, tj. vystoupení Spojeného království z [[Evropská unie|Evropské unie]].
 
== Geografie ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_království“