Vysočany: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Cat-a-lot: přesunuto do Čtvrti v Praze |
rekonstrukce sekce historie, doplnění obrázků, zdrojů, informací značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 20:
| mapa = Soubor:Praha KÚ Vysočany.png
}}
'''Vysočany '''({{Vjazyce2|de|Wissotschan}})
== Do Vysočan patří ==
Řádek 29:
* [[nádraží Praha-Vysočany]] na turnovské a čelákovické dráze a východní část s odbavovací budovou nádraží [[Praha-Libeň (nádraží)|Praha-Libeň]] na kolínské trati;
* jižně od nádraží Praha-Libeň průmyslová a administrativní zóna kolem ulic ''Novovysočanská'', ''K Žižkovu'' a ''Pod Šancemi'' a obytná oblast ''Pod Balkánem'' kolem ''[[Vysočanské náměstí|Vysočanského náměstí]]'' a přilehlé části ''Spojovací ulice'' (tzv. Nové Vysočany; developerský projekt stejného názvu budovaný od roku 2005 se nachází v jiné části Vysočan).
== Název ==
Jméno Vysočany může odkazovat na vyvýšenou polohu místa<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Městská část Praha 9
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/predstaveni-regionu/mestska-cast-praha-9
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2016-08-30
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref>, původní jádro Vysočan se však nachází v údolí říčky [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]]. Tehdejší ves mohla být pojmenována i podle Vysočanů, tedy obyvatel vsi příchozích z nespecifikované obce jménem Vysoká.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Přehled: Jak vznikly názvy všech 112 pražských čtvrtí. A podle čeho se jmenuje Praha?
| url = https://www.blesk.cz/clanek/regiony-praha-praha-zpravy/427997/prehled-jak-vznikly-nazvy-vsech-112-prazskych-ctvrti-a-podle-ceho-se-jmenuje-praha.html
| periodikum = Blesk.cz
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Toulky Českem aneb kde se prtaly postole
| url = https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/toulky-ceskem-aneb-kde-se-prtaly-postole.A060804_173407_igcechy_tom
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2006-08-04
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref> Ve [[Stabilní katastr|stabilním katastru]] z roku [[1842]] je název obce uveden jako Wisoczan, plán Prahy z období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] uvádí německý přepis Wissotschan.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dvě Prahy
| url = http://dveprahy.cz/
| periodikum = dveprahy.cz
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref>
== Znak ==
[[Soubor:Praha 9 - Znak.jpg|vlevo|náhled|Znak Vysočan, resp. dnešní městské části Praha 9.]]
V roce 1902 byly Vysočany [[Seznam rakouských arcivévodů a císařů|císařem]] [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] povýšeny na město a získaly právo používat městský znak.<ref name=":0" /> V heraldicky pravé (z pohledu pozorovatele levé) polovině znaku je vyobrazen dvouocasý [[Český lev (heraldika)|český lev]] v červeném poli. Horní pole druhé poloviny je modré a nachází se v něm cukrová homole (jakožto symbol cukrovarnické rodiny Freyů<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Městská část Praha 9
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/predstaveni-regionu/mestska-cast-praha-9
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2016-08-30
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref>) a ozubené kolo jako symbol průmyslu. V dolním poli jsou zobrazeny bývalé vysočanské vinice. Nad hlavou štítu je umístěna koruna s pěti výběžky.
== Historie ==
=== Pravěk ===
Podle archeologických nálezů bylo údolí [[Rokytka (přítok Vltavy)|Rokytky]] osídleno již v pozdní [[Doba kamenná|době kamenné]]. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby [[Kultura se šňůrovou keramikou|kultury šňůrové keramiky]], v ulici Na Krocínce hroby [[Kultura se zvoncovitými poháry|kultury zvoncovitých pohárů]]. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení.<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Dějiny Vysočan
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/dejiny-vysocan
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2010-11-01
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref>
=== Středověk ===
[[Soubor:Beschreibende Darstellung 37 Wisoczan.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc-Praha.]]
První písemná zmínka o Vysočanech pochází pravděpodobně z roku [[1239]], kdy je měl kníže [[Vladislav I.]] darovat spolu se 128 dalšími [[Kladrubský klášter|kladrubskému klášteru]].<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Praha 9 - Historie obce
| url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/4842/praha-9/historie/
| periodikum = www.mistopisy.cz
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref><ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Vysočanské fragmenty
| url = https://www.praha9.cz/sites/default/files/vysocanske_fragmenty_2010dpi.pdf
| vydavatel =
| místo = Praha
| datum vydání = 2010-09-18
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref> V roce [[1325]] jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]].<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika
| titul = vinice Máchalka
| url = http://www.machalka.cz/html/historie.html
| periodikum = www.machalka.cz
| datum přístupu = 2019-05-18
}}</ref> a přibližně ve stejné době byla ve Vysočanech založena tvrz.<ref name=":1" /> V době [[Husitské války|husitských válek]] ves obsadili Pražané.<ref name=":3" />
=== Novověk ===
Od druhé poloviny [[15. století]] část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému [[špitál]]u u sv. Pavla, pražským dominikánům od [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru na Karlově]] nebo [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu sv. Apolináře]].<ref name=":1" /><ref name=":3" /> V [[17. století]] vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory [[David Jindřich Černín z Chudenic|David Jindřich]] [[Černínové z Chudenic|z Černína]]. V roce [[1634]] mu byl zabaven a odevzdán [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmiliánu]] J. [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffovi]]. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině [[17. století]] velkou část pozemků získalo [[Nové Město (Praha)|Nové Město Pražské.]]<ref name=":3" /> Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory [[Čvančarka]], [[Hytlovka]], [[Krocínka]], [[Flajšnerka]] a [[Jetelka]].<ref name=":3" />
Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]] a její [[Praha-Vysočany (nádraží)|železniční stanice]] v druhé polovině 19. století. Už v roce [[1835]] zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.<ref name=":2" /> Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar. V roce [[1896]] ve Vysočanech [[Emil Kolben]] založil továrnu ''Kolben a spol.'', která se později stala jednou z částí [[ČKD]]. O dva roky později nechal [[František Křižík]] do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z [[Libeň|Libně]].<ref name=":2" />
[[Soubor:Vysočany, zbořeniště ČKD (01).jpg|vlevo|náhled|Pozůstatky bývalých výrobních hal [[ČKD]].]]
[[Soubor:Ke Klíčovu, pekárny a mlýny (01).jpg|náhled|Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.]]
=== 20. století a současnost ===
V roce [[1902]] byly Vysočany dekretem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] povýšeny na město s právem užívat městský znak.<ref name=":0" /> V roce [[1911]] byla postavena budova [[Vysočanská radnice|vysočanské radnice]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 100 let vysočanské radnice
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/vysocany/100-let-vysocanske-radnice
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2010-11-01
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref> V roce [[1922]] se Vysočany staly součástí tzv. [[Velká Praha|Velké Prahy]], v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu [[Praha IX]], do nějž patřily ještě [[Prosek]] a [[Hloubětín]]. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích.<ref name=":2" /> Vymezení obvodu [[Praha 9]] zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část [[Praha 9]].
V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. mlýny a pekárny společnosti [[František Odkolek|Odkolek]], továrny [[ČKD]] areál [[Praga]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Auto Praga
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/auto-praga
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2010-11-01
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref>, letecké továrny [[Avia]] a Aero<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Z tradice letectví na našem území
| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/z-tradice-letectvi-na-nasem-uzemi
| periodikum = Městská část Praha 9
| datum vydání = 2010-11-01
| datum přístupu = 2019-05-18
| jazyk = cs
}}</ref> a výrobna laků TEBAS.<ref name=":2" /> Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], 25. března [[1945]], byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i historické jádro včetně přestavby historické tvrze.<ref name=":1" /> Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla městská spalovna odpadu (zbourána 2003) a továrna [[Pragotron|Elektročas (Pragotron)]].<ref name=":2" />
V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], Vysočany a [[Prosek]] (dnešní [[Freyova|Freyova ulice]]), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena [[B (linka metra v Praze)|trasa metra B]] se stanicemi [[Vysočanská (stanice metra)|Vysočanská]] a [[Kolbenova (stanice metra)|Kolbenova]].
V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby.
<br />
==
== Fotogalerie ==
| |||