Kazatelna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
obrázek |
|||
Řádek 2:
[[Soubor:Město Brno - kazatelna v kostele Sv. Jakuba.jpg|náhled|Pozdněgotická kamenná kazatelna v kostele sv. Jakuba v Brně]]
[[File:Wien - Stephansdom, Kanzel (3).JPG|thumb|Gotická kazatelna ve Svatoštěpánském dómu ve Vídni]]
[[File:Brno-katedrála-venkovní-kazatelna2017.jpg|thumb|Venkovní kazatelna brněnského dómu]]
'''Kazatelna''' je vyvýšené místo v [[kostel]]e, odkud [[kněz]] přednáší [[kázání]].
Řádek 14 ⟶ 15:
== Historie ==
Kazatelny se v kostele stavěly od pozdního středověku, a to na severní straně, v místě s výbornou akustikou, aby bylo [[kněz]]e co nejlépe slyšet po celém prostoru kostela. V době husitské, když se kostelů zmocnila reformovaná církev, začali katolíci stavět kamenné kazatelny na vnější straně kostela, například dosud zachovaná kazatelna Jana Kapistrána v Brně.
Hojně byly využívány od 16. století. V době [[reformace]] se římsko-katolická církev snažila o posílení katolického povědomí lidí a protestantská naopak o získání co nejvíce původně [[katolictví|katolických]] věřících do svého středu. Nejhonosnější kazatelny pocházejí ze 17.-18. století a jsou provedeny v barokním slohu,
Po [[liturgická reforma|liturgické reformě]] [[Druhý vatikánský koncil|Druhého vatikánského koncilu]] ([[1962]]–[[1965|65]]) se kazatelna v katolických kostelích již obvykle přestala používat, někde byla úplně odstraněna. Homilii kněz přednáší od [[ambon]]y, což bylo umožněno pokrokem ozvučovací techniky. Kněz tak už není „nad“ lidmi, ale s nimi ve stejné rovině. V nových kostelích se kazatelny již nestaví a ve starých katolických chrámech se již většinou neužívají, v některých protestantských ano.
| |||