Zločin proti lidskosti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: doplnění chybějícího prvku referencí dle žádosti ze dne 19. 1. 2018 |
Editaci tohoto hesla jsem provedla pro velký nedostatek informací vysvětlujících tento pojem a vztahujících se k němu. Rozsah textu byl nedostačující. Dalším důvodem byla nepřítomnost zdrojů o které by se text opíral. značky: problematické ISBN nevhodná syntaxe v nadpisu špatné umístění textu editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Zločiny proti lidskosti''' jsou trestné činy z nenávisti zaměřené na rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou, třídní nebo jinou podobnou skupinu lidí. Tyto trestné činy mohou mít různou podobu jako vraždy, vyhlazování, perzekuce, zotročování, mučení a podobně. Trestné činy proti lidskosti najdeme v díle 1 hlavy XIII trestního zákoníku pod §400 až 405.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §400-405
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| periodikum =
| datum přístupu = 2019-05-16
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> ''(trestní zákoník)''
Objektem hlavy XIII je ochrana národů před nelidským zacházením vyplývající z ''práva každého člověka na život, ochranu života, zachování lidské důstojnosti, nedotknutelnosti, svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání, svobodu rozhodnutí o své národnosti, možnost všestranného rozvoje, svobody pohybu a pobytu všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod,
| url = http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich-prav-a-svobod/
| periodikum =
| datum přístupu = 2019-05-16
| příjmení =
| jméno =
| vydavatel =
| datum vydání =
| url archivu =
}}</ref> podle Listiny základních práv a svobod, kterou Česká republika přijala jako součást svého ústavního pořádku v roce 1998 a podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která byla v tehdejším Československu ratifikována v roce 1992. Důležité je, že základní práva a svobody, jak je deklaruje Listina základních práv a svobod , ''"se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení"''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Usnesení č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, čl. 3
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/listina-zakladnich-prav-a-svobod/
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>Trestné činy proti lidskosti byly zařazeny do trestního zákoníku na základě plnění těchto mezinárodních úmluv: Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem diskriminace, již zmíněné Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a dalších.<ref name=":0">VANTUCH, Pavel. ''Trestní právo''. 2., dopl. a přeprac. vyd. Brno: Rašínova vysoká škola, 2010. <nowiki>ISBN 978-80-87001-17-2</nowiki>., s.181</ref>
== Trestné činy proti lidskosti v trestním zákoníku ==
=== '''§ 400 Genocidium''' (latinské vyjádření pro vyvraždění národa nebo rasy)<ref>CHMELÍK, Jan. ''Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty''. Praha: Linde, 2001. <nowiki>ISBN 80-7201-265-7</nowiki>., s. 94</ref> ===
Genocidiem se rozumí úplná nebo částečná likvidace některé rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné skupiny lidí, těmito způsoby: uvedení takové skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich úplné nebo částečné fyzické zničení; provedení opatření směřujících k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí; násilné převádění dětí z jedné takové skupiny do druhé; nebo způsobení příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdraví nebo smrt.<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §400
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref> Útok je zpravidla na skupinu, ale může být vykonán i na jednotlivce.<ref>MÚKA, Ondřej. ''Kriminalita motivovaná nenávistí ve světle právních a faktických opatření v ČR: Combating hate crime in the Czech Republic''. Praha: Český helsinský výbor, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-86436-22-7</nowiki>., s. 51</ref>
Genocidium bylo v návaznosti na nacistické zločiny prohlášeno za zločin rezolucí Valného shromáždění OSN ze dne 11.12.1946. Česká republika ho zařadila do trestního zákona na základě mezinárodních závazků vycházejících z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia (vyhl. Č. 32/1955 Sb.).<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 65</ref> ''(Herczeg, s.65)''
Za trestné činy genocidia se ukládá trest odnětí svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečný trest. Příprava je trestná.<ref name=":1" />
=== '''§ 401 Útok proti lidskosti''' ===
Mezi útoky proti lidskosti patří skupina rozsáhlých, nebo systematických nelidských činů spáchaných na civilním obyvatelstvu, těmito činy jsou: a) vyhlazování lidí, b) zotročování, c) deportace nebo násilný přesun skupiny obyvatelstva, d) znásilnění, sexuálního otroctví, vynucená prostituce, vynucené těhotenství, vynucená sterilizace nebo jiné formy sexuálního násilí, e) perzekuce skupiny obyvatelstva na politickém, rasovém, národnostním, etnickém, kulturním nebo náboženském základě, z důvodu pohlaví nebo jiného podobného důvodu, f) apartheid nebo jiná podobná segregace nebo diskriminace, g) zbavení osobní svobody, zavlečení na neznámé místo nebo jakékoli jiné omezení osobní svobody s následným nedobrovolným zmizením osob, h) mučení, i) vražda, nebo j) jiný nelidský čin obdobné povahy. Za trestné činy útoku proti lidskosti se ukládá trest odnětí svobody na dvanáct až dvacet let nebo výjimečný trest. Příprava je trestná.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §401
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
=== § 402 Apartheid a diskriminace skupiny lidí ===
Tyto trestné činy apartheid a diskriminace jsou zaměřeny na nelidské nebo ponižující zacházení a uvrhnutí do těžkých životních podmínek rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou, třídní, nebo jinou podobnou skupinu lidí. Za trestné činy apartheidu a diskriminace skupiny lidí se ukládá trest odnětí svobody na pět až dvanáct let. Příprava je trestná.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §402
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
Pojem apartheid vznikl v Jihoafrické republice jako označení pro politiku a ideologii vycházející především z nacionalismu, fašismu a rasismu.<ref>LACINA, Karel. ''Aktuálnost celosvětového boje proti apartheidu''. Praha: ÚV NF ČSSR, 1980, 1979., s. 7</ref> Politika apartheidu trvala a formovala se v průběhu 20. století a vzniklo několik rasistických a antidemokratických zákonů, které legalizovaly různá opatření, zaměřená především vůči Afričanům a míšencům, jako rozdělování smíšeného manželství, nuceného stěhování, zákaz vycestování a posléze došlo i k přidělení určité lokality Jižní Afriky, která byla určena pro pobyt Afričanů, třídění obyvatelstva podle rasy apod.<ref>LACINA, Karel. ''Aktuálnost celosvětového boje proti apartheidu''. Praha: ÚV NF ČSSR, 1980, 1979., s. 33-43</ref>
=== § 403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka ===
Tímto trestným činem se rozumí založení, podpora a propagace všech typů hnutí, které nějakým způsobem ohrožují lidská práva a svobody a které jsou založené na diskriminaci a zášti vůči určité rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní a jiné skupině.<ref name=":2">{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §403
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref> Rozlišujeme '''podporu''' materiální a morální. Finanční podpora může být přímá (poskytnutí peněz na podporu hnutí) i nepřímá (vstupné z koncertů extrémistické scény, nákup předmětů, které jsou nabízeny za účelem podpory hnutí). Dále se může za materiální podporu považovat poskytnutí prostor, či služeb pro potřeby hnutí. Morální podpora je čin, kterým člověk napomáhá hnutí získat nové členy, nové podporovatele, utvrzuje stávající podporovatele a ukazuje sílu hnutí. K takovým činům často dochází na koncertech extrémistických hudebních skupin. '''Propagace''' hnutí je čin, kterým se pachatel snaží rozšířit povědomí o hnutí a jeho ideologii. Propagace může mít přímou (přímá slovní propagace ideologie, postojů a cílů hnutí) a nepřímou podobu (uveřejňování ideologie, postojů a cílů hnutí jinými způsoby, jako jsou různé články, knihy, filmy i umělecká díla). Podpora a propagace hnutí se liší od projevů sympatie tím, že pachatel úmyslně šíří ideologii tohoto hnutí za účelem získání nových příznivců.<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 73</ref>
Hnutím se rozumí skupina lidí, která je v různé míře organizovaná, může i nemusí být registrovaná a její činnost vede k diskriminaci osob a staví se proti lidským právům a rovnosti všech lidí bez rozdílu.<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 73-74</ref>
Trestní zákoník rozlišuje dvě skupiny trestních sazeb za provedení tohoto trestného činu. Pokud se někdo dopustí těchto činů, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let, pokud se tohoto trestného činu dopustí člověk v rámci organizované skupiny; jako voják; při stavu ohrožení státu, nebo za válečného stavu; pokud tento trestný čin spáchá za použití některé z forem médií, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.<ref name=":2" />
Uznání těchto činů jako trestných se odvíjí od historické zkušenosti že ''„každé hnutí směřující k potlačení práv a svobod občanů nebo hlásající národnostní, rasovou, třídní nebo náboženskou zášť může po uchopení moci vyústit v režim, ve kterém dochází ke zločinům proti lidskosti.“''<ref name=":0" />
=== § 404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka ===
Podstata tohoto trestného činu není v přímém úmyslu propagovat, či podporovat hnutí za účelem získání nových členů a příznivců, je zde pouze úmysl veřejného přihlášení se k těmto nedemokratickým směrům a projevení sympatií hnutí.<ref name=":3">HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s.111</ref>
Možným projevem extremismu je používání, nošení, znázorňování symbolů typických pro projevy sympatie a propagaci fašismu, nacismu, rasismu apod.<ref name=":4">CHMELÍK, Jan. ''Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty''. Praha: Linde, 2001. <nowiki>ISBN 80-7201-265-7</nowiki>., s. 95</ref><ref name=":3" /> Tyto symboly jsou používány např. hnutím skinheads, které má různé směry a nelze označit jako celek za hnutí, které by prokazatelně ohrožovalo lidská práva a svobody. Kromě ultrapravicového a nacionalistického proudu je zde totiž směr tzv. skinheadů proti rasismu a další směry.<ref>HERCZEG, Jiří. ''Trestné činy z nenávisti: právní monografie''. Praha: ASPI, 2008. <nowiki>ISBN 978-80-7357-311-9</nowiki>., s. 75</ref><ref>CHMELÍK, Jan. ''Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty''. Praha: Linde, 2001. <nowiki>ISBN 80-7201-265-7</nowiki>., s. 120</ref> Rozhodující je záměr a motivace k nošení těchto symbolů, zda dotyčný jedinec skutečně znal význam symbolu a používal ho s úmyslem vyjádření přízně, či propagace extremistické ideologie.<ref name=":4" />
=== § 405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia ===
''"Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny nebo zločiny proti míru, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta."''<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §405
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/cast-2-hlava-13
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
<br />
== Související pojmy ==
=== Promlčení trestnosti činu ===
Trestní zákoník stanovuje promlčecí lhůtu trestných činů, kdy už pachatel nemůže být státem stíhán. Důvodem je, že pokud se od doby spáchání trestného činu jiného trestného činu nedopustil, není pachatel považován za nebezpečného pro veřejnost. Dále je také s dobou uplynulou od spáchání trestného činu obtížnější dokazování trestného činu.<ref>ŠKOP, Martin a Petr MACHÁČ. ''Právo pro sociální oblast: studijní text''. Havířov: Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání, 2009. <nowiki>ISBN 978-80-87291-05-4</nowiki>., s. 177</ref> Délka promlčecí lhůty se obvykle odvíjí od trestní sazby,<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §34
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref> avšak trestné činy obsažené v hlavě třinácté trestního zákona, s výjimkou §403 Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, §404 Projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka a §405 Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia, se nepromlčují a to podle §35 trestního zákoníku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §35
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
=== Výjimečný trest ===
Podle §54 trestního zákoníku rozeznáváme dva druhy výjimečných trestů a to trest odnětí svobody na dvacet až třicet let a trest odnětí svobody na doživotí. Trest odnětí svobody na dvacet až třicet let může soud uložit ve zvlášť závažných případech a v případech, kdy se náprava pachatele jeví nereálně. Trest odnětí svobody na doživotí se udílí za obzvláště závažné zločiny, jako je §400 Genocidium a §401 Útok proti lidskosti.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, §54
| periodikum =
| vydavatel =
| url = http://zakony.centrum.cz/trestni-zakonik/?full=1
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2019-05-16
}}</ref>
<br />{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zločiny proti lidskosti| ]]
[[Kategorie:Porušování lidských práv]]
<references />
| |||