Verze z 12. 3. 2019, 16:35 editovat Jarda 75 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 20 521 editací m přidána Kategorie:Starostové Sarajeva za použití HotCat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 5. 2019, 19:34 editovat zrušit editaci Mattan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 733 editací opravy značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: == Životopis == O Škaljićově dětství a raném mládí nejsou bližší zprávy. V rodném městě zřejmě navštěvoval mekteb a [[Madrasa\|medresu]], ~~muslimské~~islámské školy. Již v mladickém věku se začal věnovat soudcovské profesi, nejprve působil jako kádí v Rogatici, ~~pozdeji~~později i ve Srebrenici a [[Foča\|Foči]]. Roku [[1873]] se stal předsedou obchodního soudu v Sarajevu. Po rakousko-uherském záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878 zastával post kádího při okružním soudu v Sarajevu (1878–1880). Jistý čas byl starostou Rogatice. Roku [[1883]] byl jmenován soudcem Vrchní šarí‘atského soudu v Sarajevu. V této pozici setrval až do roku [[1899]], kdy byl penzionován. Roku 1899, kdy ze zdravotních důvodů rezignoval sarajevský starosta [[Mehmed Kapetanović\|Mehmed-beg Kapetanović]], na přání Zemské vlády pro Bosnu a Hercegovinu zaujal místo prvního muže sarajevského zastupitelstva. Sarajevským starostou se stal i navzdory tomu, že v komunálních volbách v březnu 1899 vůbec nekandidoval. V úřadu působil i po volbách v březnu 1902, kdy skončil na na nevolitelném desátém místě a Zemská vláda proto musela posunout volební census v jeho prospěch. V čele hlavního města setrval až do své smrti. Škaljić byl členem tříčlenné komise, která od podzimu [[1881]] do poloviny roku následujícího ve [[Vídeň\|Vídni]] připravovala reformu soudního systému v [[Habsburkové\|Habsburky]] [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny\|okupované Bosně a Hercegovině]]. Byl považován za odborníka na [[islámské právo]], a tudíž měl velký vliv na proměnu šarí‘atských soudů v Bosně a Hercegovině – ty byly nově dvoustupňové (vícero chotárských soudů a jeden vrchní v Sarajevu) a získaly příslušnost pouze pro rodinné a dědické právo. Sám se podílel na částečném překladu osmanského občanského zákoníku, ''Mecelle'', do [[Bosenština\|bosenského jazyka]]. Po osamostatnění [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině\|islámského společenství v Bosně a Hercegovině]] na [[Osmanská říše\|osmanské říši]] roku 1882 zasedl v nejvyšší duchovní radě, Rijasetu. Roku 1890 vedl skupinu sarajevských muslimů na [[Hadždž\|pouť do Mekky]].<ref>{{Citace periodika \| příjmení = \| jméno =

Nezir Škaljić: Porovnání verzí