Verze z 16. 5. 2019, 08:52 editovat Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací m →‎20. století: překlepy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 16. 5. 2019, 08:54 editovat zrušit editaci Ioannes Pragensis (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 39 798 editací →‎20. století: formulace značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 177: Válka přinesla mnoho změn ve společnosti a politice. Ženy, jež za války musely přebírat mnoho tradičně mužských činností, získaly volební právo: část žen mohla volit již od roku 1918 a plné rovnoprávnosti u volebních uren dosáhly roku 1928. Liberální stranu, jejíž premiéři boje řídili, brzy po válce z parlamentu vytlačili labouristé. Již poválečné pravicové vlády posilovaly sociální stát, zejména program podpory sociálního bydlení. Prvním labouristickým premiérem se stal [[Ramsay MacDonald]] roku 1924, nejdelší dobu v [[Meziválečné období\|meziválečném období]] vládl konzervativec [[Stanley Baldwin]]. [[Velká hospodářská krize]] zasáhla Británii roku 1931. V Německu dovedla k moci [[Nacismus\|nacisty]], které se Baldwinovo a později [[Neville Chamberlain\|Chamberlainovo]] vedení snažilo usmířit politikou [[Appeasement\|appeasementu]]. [[Runcimanova mise]] do českého pohraničí v létě 1938 připravila půdu pro [[Mnichovská dohoda\|Mnichovskou dohodu]], jíž Velká Británie a Francie doufaly Německo usmířit výměnou za územní ústupky vynucené na Československu. Mír pro naši dobu, jak Mnichov ohodnotil Neville Chamberlain, však vydržel jen necelý rok. Po [[Invaze do Polska (1939)\|německém přepadení]] britského spojence Polska 1. září 1939 začala [[druhá světová válka]]. V prvním roce války Německo pokořilo Francii a vláda nového britského premiéra [[Winston Churchill\|Winstona Churchilla]] jen stěží stačila [[Operace Dynamo\|evakuovat svá vojska]] z kontinentu. Pozemní boje pak opět probíhaly mimo Britské ostrovy, ty však zažily bombardování, leteckou [[Bitva o Británii\|bitvu o Británii]] (1940) i útoky ~~raketami~~střelami [[V-1]] a [[V-2]]. V Londýně sídlila [[Prozatímní státní zřízení\|exilová vláda Československa]] a její vojáci bojovali bok po boku Britů; k jejich úspěchům patřilo i [[Atentát na Heydricha\|zabití nacistického pohlavára Heydricha]] (1942). [[Bitva o Singapur\|Dobytí Singapuru]] Japonci (1942) bylo těžkou ranou britské koloniální říši. Po vstupu Spojených států do války se Britové se svými spojenci dokázali [[Bitva o Normandii\|vylodit v Normandii]] (1944) a v květnu 1945 vítězně ukončit válku v Evropě. Ve stejnou dobu vznikla i ''[[BBC\|British Broadcasting Corporation]]'' (BBC), první mezinárodní [[rozhlas]]ová vysílací síť. Společně s dalšími zeměmi [[Commonwealth]]u se Spojené království v [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] postavilo na stranu [[Spojenci (druhá světová válka)\|Spojenců]] a bylo jednou z vítězů nad [[Nacistické Německo\|nacistickým Německem]]. Britští ministerští předsedové [[Winston Churchill]] a jeho nástupce [[Clement Attlee]] se výrazným způsobem podíleli na tvorbě poválečného uspořádání světa. Přesto válka Velkou Británii finančně i fyzicky poškodila. Proces obnovy mohl být nastartován až díky [[Kanada\|kanadským]] a [[Spojené státy americké\|americkým]] půjčkám a především díky [[Marshallův plán\|Marshallovu plánu]].

Spojené království: Porovnání verzí