Krkonošský národní park: Porovnání verzí

Geologické podloží krkonošské oblasti je velmi pestré, většina území spadá do oblasti tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika, jehož významná část [[krkonošsko-jizerský pluton]], který je taky tvořený [[granit]]oidy, zasahuje na území národního parku. Tvoří hlavní hřbet od Mrtvého vrchu (1060 m) až k západnímu úpatí [[Sněžka|Sněžky]] (1603 ). V kontaktním dvoře, který se táhne od [[Hvězda (Krkonoše)|Hvězdy]] (959 m), přes Čertovu horu (1210 m) ke Svorové hoře (1411 m), jsou šedé [[svor]]y až [[fylit]]y. Východní část je pak tvořena krkonošskými [[Rula (hornina)|rulami]] a fylity, západní část je tvořena fylity ponikelské skupiny. Okrajově do oblasti Krkonošského národního parku zasahuje podkrkonošská pánev, kde jsou uloženy sedimentární horniny stáří [[karbon]]u až [[perm]]u.

 

Pro horské oblasti ve střední Evropě je typické výrazné střídání ročních období a vliv [[Atlantský oceán|Atlantického oceánu]], což má za následek velmi proměnlivé počasí. Pro mikroklimatické podmínky je zásadní orientace svahů vůči slunečnímu svitu a proudění větrů - to jsou faktory, které ovlivňují rostliny, které na těchto místech rostou. V horských oblastech Krkonoš je v zimních a podzimních měsících častá [[Inverze teploty vzduchu|teplotní inverze]], která může trvat i několik týdnů. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 0,2&nbsp;°C na Sněžce, v nižších polohách jsou průměrné roční teploty vyšší (např. [[Dolní Malá Úpa]] 3,9&nbsp;°C, [[Bedřichov (Špindlerův Mlýn)|Bedřichov]] 4,7&nbsp;°C) a nejteplejším měsícem je červenec a nejstudenějším leden. Sněhová pokrývka na vrcholcích hor se udrží až 180 dní.<ref name="krnap">{{Citace elektronické monografie

| titul = Krkonošská flóra