Milan Machovec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Mashaunix (diskuse | příspěvky)
ne skrze celou svou praci
m Robot: již v nižší kategorii dle žádosti ze dne 15. 5. 2019; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox - filosof
| celé jméno = Milan Machovec
| obrázek = MMachovec,_FFUK,_1999.jpg
| velikost obrázku =
Řádek 35:
Coby syn [[Střední škola|středoškolského]] učitele prošel Machovec striktní katolickou výchovou. Jeho názor, že [[náboženství]] je stejně důležité jako [[morálka]], byl podnícen hlavně matkou.
 
Poté, co absolvoval střední školu, pracoval roku [[1944]] krátce jako učitel na odborné škole v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]]. Na [[Jaro|jaře]] roku [[1945]] začal studovat [[Filosofie|filosofii]] a klasickou [[filologie|filologii]] na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově v Praze]]. Také po zkušenostech v rámci [[nacismus|nacistické]] diktatury se Milan Machovec brzy obrátil k [[marxismus|marxismu]]. V letech [[1948]] – [[1950]] absolvoval [[Základní vojenská služba|základní vojenskou]] službu. Nedlouho poté se stal [[Odborný asistent|odborným asistentem]] na univerzitě v Praze a okamžitě poté, co habilitoval v roce [[1953]], profesorem [[Dialektický materialismus|dialektického materialismu]] a [[marxismus-leninismus|marxismu-leninismu]] tamtéž. V této pozici získal mezinárodní renomé; změnil "Seminář pro marxistické kritiky náboženství a náboženské historie" Univerzity Karlovy v "dialogický seminář", kterého se jako hosté zúčastnili [[Filosof|filosofovéfilosof]]ové jako [[Erich Fromm]], stejně jako [[Teologie|teologové]], například [[Karl Rahner]]. Byl pravidelným diskusním partnerem filosofů a teologů na celém světě, ale především v [[Německo|Německu]], pravděpodobně proto, že mluvil plynně německy. Konečně, Machovec byl jeden z inspirátorů "[[Pražské jaro 1968|pražského jara]]" roku [[1968]].
 
Po rozdrcení pražského jara byl v roce [[1970]] vyhozen z univerzity, postaven pod státní dozor a podroben mnohým [[Represe|represím]]. Vydělával si na živobytí hlavně jako [[varhaník]] v katolickém [[kostel]]e. Přesto podepsal [[Charta 77|Chartu 77]] a stal se proto ještě více politicky pronásledovanou osobou. Celé jeho sociální prostředí bylo uvedeno pod tlak a hrozilo, že bude jeho dílo zabaveno a zničeno. Stále znovu ho však vyhledávali studenti, se kterými udržoval tajné "bytové semináře".
Řádek 52:
Jeho první kniha publikovaná v cizích jazycích a pravděpodobně také nejlépe známá je ''[[Ježíš pro moderního člověka]]'' (původní název ''Ježíš pro ateisty''), jež přichází s prohlášením: „Učení [[Ježíš Kristus|Ježíše]] prorazilo do světa nikoliv kvůli zvláštní významnosti teorie tohoto učení, ale protože on sám byl totožný s tímto učením.“ To bylo zřejmě vzorem pro ateistické marxisty.{{Zdroj?}} Avšak při prohlášení, že důležité jsou křesťanské ctnosti, jako je upřímnost, prostota a soucit ilustrovaný jako příklad, bylo vlastně to, co říkal Milan Machovec, pozitivním pro křesťany.
 
''V'' knize ''Indoevropané v pravlasti'' se Machovec pokusil o rekonstrukci myšlení indoevropských předků v době, ze které se nedochovaly žádné písemné památky. Jde o čtivou publikaci, ale v řadě ohledů je nevěrohodná a s omyly.<ref>KOLOC, Tomáš. Zkouškou dospělosti našich indoevropských předků bylo nejspíš kradení dobytka. ''Kulturní noviny'' [online]. 2016, č. 10 [cit. 27. 12. 2018]. Dostupné z: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/archiv/online/2016/10-2016/zkouskou-dospelosti-nasich-indoevropskych-predku-bylo-nejspis-kradeni-dobytka</ref><ref>DAVID, Jaroslav. Lidová a bakalářská etymologie vlastních jmen (na příkladu toponym). ''Naše řeč'' [online]. 2010, roč. 93, č. 2, s. 57–70. Dostupné z: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=8077</ref>
 
Na sklonku svého života se zabýval [[Ekologie|ekologickými]] důsledky lidské činnosti a nebezpečí, jež z nich plyne, a problému narušování lidských hodnot.
Řádek 68:
* ''Problém tolerance v dějinách a perspektivě'' (ed., Academia Praha 1995)
* ''Filosofie tváří v tvář zániku'' (Zvláštní vydání, Brno 1998. Akropolis, Praha 2005)
* ''Indoevropané v pravlasti'' (Akropolis, Praha 2000)
* ''Achilleus'' (Akropolis, Praha 2000)
* ''Smysl lidské existence'' (Akropolis, Praha 2002 a 2004)
Řádek 87:
{{DEFAULTSORT:Machovec, Milan}}
[[Kategorie:Čeští filozofové]]
[[Kategorie:Pedagogové vysokých škol v Česku]]
[[Kategorie:Čeští tomisté]]
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]]