Říšská rada (Rakousko): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava názvu Lidová strana na Moravě |
→Říšský sněm 1848–1849: V článku bolo napísané, že "březnová" ústava sa nazývala tiež oktrojovaná. Čo nie je pravda, ústava síce bola oktrojovaná, ale to znamená, že nebola potvrdená parlamentom, nie jej druhý názov. Jej druhý názov je podľa jej autora, vtedajšieho ministra vnútra, kotrý sa volal Franz Seraph von Stadion. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 46:
První celostátní zákonodárný sbor Rakouského císařství vznikl během [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|revolučního roku 1848]], kdy tzv. [[dubnová ústava]] (také Pillersdorfova ústava) z 25. dubna 1848 stanovila vznik [[Kroměřížský sněm|ústavodárného Říšského sněmu]] jehož poslanci byli zvoleni ve [[Volby do rakouského Říšského sněmu 1848|volbách v červnu 1848]].
Mělo jít o celostátní jednokomorový zákonodárný orgán s císařským právem [[Veto|veta]]. 22. června 1848 zahájili zasedání ve Vídni, které pak od listopadu 1848 pokračovalo po přesunu z hlavního města jako tzv. Kroměřížský sněm. Ten ovšem císař 7. března 1849 rozpustil s odůvodněním, že na něm chybějí uherští delegáti, a vydal tzv. [[Březnová ústava|březnovou]]
=== Rozmnožená Říšská rada ===
| |||