Verze z 14. 5. 2019, 18:50 editovat Xyzabec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 818 editací Reakce z ciziny, úprava a doplnění značka: přepnuto z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 15. 5. 2019, 21:42 editovat zrušit editaci Xyzabec (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 14 818 editací Historie sporu: ještě doplnění + ref. značka: přepnuto z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 117: === Reakce z ciziny === Rukopisy se brzy staly známými i v cizině, k čemuž přispěly četné překlady i vydání v zahraničí. Jen do roku 1850 vyšel překlad RKZ nebo aspoň nějaké písně RK německy, polsky, rusky, anglicky, francouzsky, ukrajinsky, srbsky, ilyrsky, slovinsky, italsky, hornolužicky.<ref>{{Citace ~~elektronického~~kvalifikační ~~periodika~~práce \| příjmení = KONČELÍKOVÁ \| jméno = Iveta \| instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta \| titul = První recepční vlna Rukopisu Královédvorského a Rukopisu Zelenohorského v letech 1817-1852. \| url = https://theses.cz/id/wdfk0a/ \| typ práce = Diplomová práce \| rok = 2011 \| počet stran = \| strany = \| citace = 2019-05-15 \| poznámka = \| jazyk = }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = VYDÁNÍ RKZ \| url = http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/liter/rkzbibl.htm Řádek 133 ⟶ 146: \| periodikum = www.rukopisy-rkz.cz \| datum přístupu = 2019-05-14 }}</ref> O Rukopisy se zajímali i další významní evropští intelektuálové první poloviny 19. století jako [[Jacob Grimm]], [[Claude Charles Fauriel\|Claude Fauriel]], [[Giuseppe Mazzini]] či [[Adam Mickiewicz]].<ref name=":3">{{Citace periodika \| příjmení = Dobiáš \| jméno = Dalibor \| titul = Rukopisy královédvorský a zelenohorský \| periodikum = Věda kolem nás {{!}} Prostory společné paměti \| datum vydání = 2018 \| číslo = \| strany = \| url = http://www.academia.cz/uploads/media/preview/0001/06/49ed087f05d25e128813ed327b668a6bba2ecd1e.pdf \| issn = 2464-6245 \| vydavatel = Středisko společných činností AV ČR \| ročník = }}</ref> Až téměř třicet let po Kopitarově odmítnutí si ~~uvědomili~~Rukopisů začali více všímat němečtí a německojazyční intelektuálové. Např. [[Karl Marx\|Karel Marx]] roku 1856 označil báseň ''Záboj'' z RK za „zcela fanatickou a polemickou“. ~~proněmečtí~~Proněmečtí historikové [[Julius Feifalik]] (v roce 1858) a [[Max Büdinger]] (v roce 1959) si uvědomili, že orientace Rukopisů na slovanské země bez německých vlivů je silně ahistorická, a publikovali své argumenty, proč oba Rukopisy považují za falza. Vyslovovaná podezření a postupně skládané důkazy ale příliš neotřásly pozicí Rukopisů, které byly nadále většinou české veřejnosti považovány za pravé. === Návrat sporů do českých zemí === ~~Po těchto vystoupeních v cizině postupně začaly přibývat důkazy ukazující na nepravost Rukopisů a s tím~~Postupně se ~~postupně~~ale ~~objevovali~~objevovaly ~~kritici~~výhrady i na české straně. ~~Nejprve proti pravosti Rukopisů vystoupil~~Například v roce [[1852]] [[Václav Bolemír Nebeský]] ve své studii vyslovil některé kritické úvahy o skladbách ''Rukopisu královédvorského'' a zdrženlivě ~~dva~~se vyjádřil k ''Rukopisu zelenohorskemu''.<ref name=":3" /> Dva roky poté i [[Jan Erazim Vocel]], který byl předsedou ~~archeologického~~Archeologického sboru ~~Národního~~při ~~muzea~~Museu království Českého, upozornil na podobnost jednoho místa v RK s Millionem [[Marco Polo\|Marca Pola]]. Tyto kritiky však často docházely spíše k  názoru, že se jedná o  dílo sepsané později, nikoli však podvrh. Přímo za podvrh označil RKZ roku [[1858]] anonym v  pražském německém týdeníku ''Tagesbote aus Böhmen'', – autorem tohoto příspěvku ''Handschriftliche Lügen und palaeographische Wahrheiten'' (Rukopisné lži a paleografické pravdy) byl knihovník [[Anton Zeidler]], který se k tomu přiznal až po mnoha letech. Snahy ukázat Rukopisy jako falza považovala česká inteligence za snahu poškodit vznikající české národní uvědomění a zrovnoprávňující se český jazyk, spor tak posouvali do roviny cílené provokace rakouské policie, která podle nich měla chtít poškodit české zájmy, tím se tento spor o Rukopisy v padesátých letech [[19. století]] dostal až k soudu. Tato postupná popularizace sporu nutila literárně aktivní lidi zaujmout nějaké stanovisko, přičemž pohled na Rukopisy dost často určovala příslušnost k nějaké literární skupině. Ačkoli pravost Rukopisů byla uznávána a jejich znalost se stala součástí vzdělání, nebyl spor ukončen.

Spor o Rukopisy: Porovnání verzí